1999: Při požáru pražské tržnice se jeden z hasičů propadl do ohnivého pekla, kolegové ho zachránili

Koncem 90. let se v celé naší republice množily tržnice a tržiště s obchodníky – převážně východními – a narůstaly i problémy v oblasti požární ochrany. Například utlumení výroby v Masokombinátu Písnice umožnilo pronájem jeho prostor obchodním zájemcům – výsledkem byly tři tržnice místo jatek a pomocných provozů.

Jedna z těchto tržnic vznikla propojením jednopodlažních budov garáží a dílen ocelovou konstrukcí se střechou z trapézového plechu s prosklenými světlíky. Vznikl tak nakonec objekt o rozměrech 132,5 × 73,2 metrů, tedy o ploše 9.710 m² (jako Veletržní palác, ale jednopodlažní).

EPS a následný průzkum haly

V sobotu dne 20. listopadu 1999 se na vrátnici tržnice ve 22:38 hodin ozval signál EPS „porucha“. Hlídka bezpečnostní agentury prohlédla nejen místo signálu, ale prošla i celou halu a nepozorovala nic, co by nasvědčovalo požáru.

Poté, co byl vchod do haly opět zabezpečen, slyšeli hlídači z haly údajně tlumený výbuch a při následující prohlídce zjistili plamenné hoření v jedné z kójí. Použili práškový hasicí přístroj, jeho náplň vystříkali mezerou vedle dveří do kóje, avšak plamenné hoření se již rozšířilo otvory v drátěném pletivu do sousedních kójí a zasahujícím nezbylo, než si chránit život únikem.

Příjezd jednotek a problémy s obchodníky

Po příjezdu prvních tří jednotek na místo ve 23:17 – 23:24 hodin bylo průzkumem zjištěno, že plamenným hořením je zjevně zasažena nejméně 1/3 objektu a zhruba v polovině je již část střechy propadlá. První jednotky byly z Krče (velitel zásahu byl npor. Stanislav Jirkal), Chodova a Centrály.

Byly zřízeny 4 bojové úseky s hlavním úkolem zamezit šíření požáru. To bylo sice zajišťováno kyvadlovou dopravou vody, avšak během půl hodiny se na místo sjely desítky obchodníků, kteří jednak zatarasovali příjezdové trasy svými vozidly, jednak překáželi hasičům v zásahu. Vnikali do prostor v té době ještě nezasažených plameny a snažili se odtamtud zachránit své zboží.

Ke stabilizaci došlo až v 00:59 hodin (!) po zásahu policejní pořádkové jednotky.

1. bojový úsek

Byl zřízen na severní straně objektu o šířce 73 metry a pod velením npor. Romana Pazdery tu zasahovala dvě družstva stanice č. 6 – Krč a od 03:23 hodin bylo 2. krčské družstvo vystřídáno jednotkou České televize.

Nasazeny byly 3 C proudy na vodu; rozbrušovacím agregátem a páčidly byly rozebírány stěny a bylo nutno chladit také ocelové kontejnery přiléhající z východní strany. Zasahující hasiči se museli stáhnout z vnitřních prostor, odkud mj. vynesli propan-butanové lahve.

V 04:40 hodin bylo místo předáno posilové jednotce stanice č. 3 – Holešovice.

2. bojový úsek a záchrana kamaráda

Byl zřízen po celé podélné východní straně, kde byly před budovou nastavěny velkoobjemové kontejnery – dva z nich stály na uzávěrech podzemních hydrantů. Velitelem byl kpt. Viktor Blažek a měl k dispozici 2 družstva stanice č. 1 – Sokolská a na místě již zasahující družstvo stanice č. 4 – Chodov.

I tato jednotka zprvu zasahovala uvnitř objektu, ale protože střední část střechy objektu již byla deformovaná a docházelo k destrukci nosníků, bylo nutné s ohledem na ochranu životů zasahujících hasičů stanoviště vyklidit, přestože bylo nasazeno celkem 8 útočných C proudů na vodu.

Při zásahu zvenčí pak došlo k situaci, kdy při přípravě k útoku na střechu museli hasiči zachraňovat kamaráda.

3. bojový úsek

Třetí úsek obsadila pod velením npor. Stanislava Černého družstva stanice č. 1 (3. družstvo), stanice č. 5 (2. družstvo) a jednotky dobrovolných hasičů z Chodova, Kolovrat a Kunratic.

Celkem bylo nasazeno 7 C proudů, z nichž 3 použila jednotka z Centrály při proniknutí do chodeb tržnice, avšak i tam se začala konstrukce stavby bortit a hasiči museli vydobyté stanoviště opustit.

Dále pak probíhalo vyklízení prostoru u vnějšího pláště budovy, odkud hasiči odtahovali automobily obchodníků a také přívěs, aby nedošlo k ještě většímu šíření plamenného hoření.

4. bojový úsek

Čtvrtý úsek, kterému velel npor. Karel Mařík, byl vytvořen na jižní straně tržnice. U západní a východní stěny byly zděná konstrukce, mezi nimi byla v délce alespoň 50 metrů konstrukce kovová, s plechovými deskami. Uvnitř byly konstrukce děleny síty z armovacích drátů, což zásah ztěžovalo.

Přestože velitel nasadil 5 útočných C proudů i ve vnitřním prostoru, bylo nutno, stejně jako v ostatních případech, ustoupit, neboť teplem dilatovaná stavba ztrácela pevnost a padala. V 05:13 hodin 21. 11. 1999 byl tento bojový úsek předán střídající jednotce ze stanice č. 5 (2. družstvo).

Ke zjištění příčiny vzniku požáru pracoval celý tým odborníků, složený z příslušníků HZS hl. m. Prahy (z odboru prevence a zjišťování příčin požárů), Kriminalistického ústavu a Technického ústavu MV a z policejních orgánů kriminální služby a Úřadu vyšetřování.

Experti dospěli k závěru, že vše nasvědčuje úmyslnému zapálení, což se postupně potvrzovalo díky usilovné práci policie ještě v dalších letech.