Prevence vzniku lesních požárů u Lesů České republiky

V dřívějších dobách život lesů běžně provázely přírodní nebo uměle založené požáry. Dodnes např. v australské buši nebo v severoamerických národních parcích existují formy přírodního lesa, který by nemohl bez požárů vůbec existovat. V Evropě, zejména v jejích hustě osídlených částech, je však situace jiná.

V dřívějších dobách život lesů běžně provázely přírodní nebo uměle založené požáry. Dodnes např. v australské buši nebo v severoamerických národních parcích existují formy přírodního lesa, který by nemohl bez požárů vůbec existovat. V Evropě, zejména v jejích hustě osídlených částech, je však situace jiná. Les v dnešní kulturní krajině představuje ničím nenahraditelný prvek plnící mnohé pro lidstvo životně důležité funkce, proto člověk vytváří preventivní opatření k ochraně lesa.

Statistika lesních požárů u LČR
Prevence vzniku lesních požárů musí vycházet z teorie vzniku a šíření požárů a znalostí příčin vzniku požárů. Protipožární preventivní opatření u podniku Lesy České republiky, s. p., (dále jen LČR) vycházejí z praktických zkušeností a statistického šetření o požárech. Od vzniku podniku v roce 1992 jsou na základních organizačních jednotkách, to je na lesních správách a polesích sledovány, kompletní údaje o požárech, poškozeném lese nebo jiném majetku, o šetření požárů a vinících. Pololetně jsou vybrané ukazatele o požárech sumarizovány na závodech a krajských, dříve oblastních inspektorátech, a to podle územně příslušných lesních správ. Následně jsou údaje o požárech zaznamenávány do podnikové statistiky. V dále uváděných přehledech je rok 1992 vynechán, neboť v průběhu tohoto roku docházelo k postupnému přechodu tehdejších podniků státních lesů do organizační struktury LČR a údaje o požárech proto nemohly být uváděny v ročních číslech, což statistiku zkresluje.

Do šetření o požárech u LČR je tedy zahrnuto 15 let sledování. Ze statistického hlediska je to sice málo, ale již nyní lze vypozorovat některé závislosti, ovlivňující možnost vzniku požárů lesa. Nejprve uvedeme některé grafické přehledy ve vztahu k požárům lesa u LČR.


Jaké faktory ovlivňují výskyt požárů?
Ze statistického šetření LČR lze konstatovat, že na vznik požárů lesa mají největší vliv následující faktory:

- klimatické podmínky a stav přízemní vegetace
Nejvyšší nebezpečí vzniku lesních požárů je při trvání suchého, teplého počasí s absencí dešťových srážek v době, kdy se v porostech nachází suchá vegetace trav. Tyto podmínky většinou nastávají na jaře po rozpuštění sněhové pokrývky v období trvajícím přibližně do konce května. Navíc po skončení zimy roste zájem občanů o aktivity provozované v přírodě a možnost vzniku požáru lesa se o to více zvyšuje.

- věk porostů a dřevina
Lze konstatovat, že požárem jsou nejvíce ohroženy jehličnaté kultury a mlaziny

- nadmořská výška
Dalším faktorem, důležitým z hlediska možnosti vzniku požárů, je nadmořská výška. Vyšší nadmořská výška spojená s vyšší vzdušnou a půdní vlhkostí pravděpodobně brání náhodnému vzniku požáru. Jinak si nelze vysvětlit skutečnost, že u LČR došlo na horských lesních závodech Harrachov, Vrchlabí, Horní Maršov, Vimperk, Kašperské Hory, Prachatice a Kladská v období let 1993–2007 ke škodě na lese ve výši 1 143 tis. Kč, což představuje ve srovnání s celkovou škodou na lese u LČR pouhých 0,62 %.

- atraktivnost lokality z hlediska návštěvnosti
Lze konstatovat, že nejvíce škod požáry na lese zapříčiní návštěvníci lesa. K nejpostiženějším oblastem často zatěžovaným požárem patří lesy v turisticky atraktivních oblastech Frýdeckomístecka, Brněnska, Křivoklátska, Teplicka a Liberecka.


Největší požár u LČR
Největší požár v historii trvání LČR vznikl v Jihočeském kraji na LS Nové Hrady dne 13. srpna 2003 přibližně v 16:30 hod. Požár byl lokalizován téhož dne ve 23:20 hod, likvidace požáru pokračovala dalších 8 dní do 21. 8. 2003. Na likvidaci tohoto požáru se podílelo 45 jednotek požární ochrany. Hašení komplikovala vysoká prašnost vyschlé rašeliny, málo únosné cesty pro vozidla dopravující vodu. Nebezpečí zvyšoval systém kanálů odvodňujících rašeliniště. Stávalo se, že se požár přes kanál rozšířil do sousedního lesního porostu a zasahující hasiče doslova odřízl od jediné ústupové cesty. Díky bezchybné organizaci došlo při požáru pouze ke dvěma drobným zraněním zasahujících hasičů.

Pro nepřístupnost požářiště a z důvodu nutnosti zabránit šíření požáru na další velký komplex lesních porostů bylo od 14. do 19. srpna do hašení zahrnuto i hasební letadlo AN 2 ANTONOV, jeden den i vrtulník s hasebním vakem.

Požár vznikl při těžbě rašeliny na pracovišti v Hrdlořezích a vzápětí se kvůli trvajícímu větru z rašelinových polí rozšířil na mladé, zejména borové lesní porosty vysázené na rekultivovaných plochách. Celkem byla zničena obtížně zalesnitelná plocha o výměře více než 26 ha, čímž podniku LČR vznikla přímá škoda ve výši 4,5 mil. Kč. Vyšetřováním nebyl určen viník požáru.


Preventivní opatření proti vzniku lesních požárů
Lesní požáry u LČR v drtivé většině vznikly vinou fyzické osoby, tedy člověka, a to buď z důvodu podcenění možného nebezpečí při zacházení s otevřeným ohněm, špatně odhadnutým rizikem, z nezkušenosti (většinou v případě dětí) nebo zlým úmyslem.

Po analýze příčin vzniku požárů provádí LČR preventivní opatření v následujících krocích.

Prvním je snaha působit na veřejnost, zejména návštěvníky lesa. Domníváme se, že nejdůležitější a pro budoucnost nejúčinnější je působení na děti ve školním věku. Formou besed, her a různých aktivit ve školách, na výstavách nebo přímo v lese jsou děti seznamovány s lesem, s chováním v lese a možnostmi, jak les chránit a zachovat. Na veřejnost LČR působí také budováním zařízení k odpočinku v lese a prostřednictvím informací, umístěných v místech vzniku velkých lesních požárů nebo v místech, kde požáry často vznikají.

Druhým preventivním krokem je příprava lesního personálu k požární ochraně a dále přijatá opatření k provádění požárně nejnebezpečnější činnosti v lese, ke které patří pálení klestu. V období od 1. 3. do 31. 10., které je nebezpečné z důvodu možného vzniku požáru, není u LČR pálení klestu prováděno.

Třetím, nejdůležitějším prvkem v prevenci proti vzniku požárů je bezesporu letecká hasičská služba. LČR tuto službu při hlídkové i hasební činnosti využívají od roku 1993. Její účinnost se mnohokrát prokázala jak při hlídkové činnosti, tak při hasebních zásazích zejména v nepřístupných terénech. V současné době tvoří u LČR letecká hasičská služba, organizovaná MZe a GŘ HZS, nedílnou součást ochrany lesů proti vzniku požárů. Pouze výjimečně při trvání vysokého požárního nebezpečí, jako tomu bylo letos v dubnu a později i v květnu, je u LČR organizována hlídková činnost pozemní formou. Dle zvážení vedoucího příslušné organizační jednotky mohou zaměstnanci provádět hlídkovou činnost přímo v terénu nebo držet pohotovost, a to zejména na místech uváděných jako ohlašovny požárů.

Fire Watch

LČR mají zájem odzkoušet nové možnosti v zabezpečení lesních porostů proti požárům. Je znám monitorovací systém, který je schopen zjišťovat požár v jeho počáteční fázi, tedy v době, kdy je hasební zásah nejsnadnější a škody nejnižší. Systém se jmenuje FIRE WATCH a LČR podnikají přípravné kroky k jeho zkušebnímu provozu v oblasti vymezené Teplicemi a Libercem, která byla vybrána z důvodu častého vzniku požárů lesa. Pokud se systém osvědčí, bude použit k pokrytí státních lesů spravovaných LČR v celé České republice. Zde je třeba podotknout, že systém ve sledovaném území monitoruje všechny lesy, tedy i lesy jiných vlastníků.

V krátkosti je možné činnost systému popsat takto: na věži je umístěn otáčející se snímač, který je schopen monitorovat území o poloměru cca 20 km. Signál ze 3–5 snímačů je veden na pracoviště, kde obsluha na monitoru vy-hledává vznik kouře. Místu, kde byl kouř zaznamenán systém automaticky přiděluje zeměpisné souřadnice a vyznačuje ho na mapě, přičemž stálé zdroje kouře může obsluha ze sledování vyřadit. V případě zjištění kouře obsluha provede předem připravená opatření, počínající ověřením místa předpokládaného vzniku a končící hašením požáru. Počet snímačů závisí na velikosti sledovaného území a na jeho konfiguraci.

Systém, který vznikl v Německu, používá od roku 2000 tamní lesní správa Brandenburg. Lesní správa hospodaří v oblasti s písčitým podložím, kde jsou z důvodu rychlého odtoku povrchové vody lesní porosty náchylné ke vzniku požárů. Požární ochranu zde v minulosti řešili hlídkováním zaměstnanců ze speciálně za tímto účelem vybudovaných věží. V současné době jsou na věžích umístěny snímače FIRE WATCH, díky kterým podle údajů lesní správy poklesly škody požárem na 15 % původního rozsahu.

Autor: Ing. Ladislav Tomášek- LČR
Zdroj: časopis Lesnická práce

-kaw-