Jak najít žháře ?

Vyšetřovatelé mají těžkou práci při objasňování úmyslně založených požárů.

Kompetenci zjišťování příčin požárů předepisují orgánům Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) právní předpisy v oblasti požární ochrany a to zákon č.133/85 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č.246/01 Sb., o požární prevenci a Sbírka interních aktů řízení č.9/03 generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra. Pro účely této publikace je příslušník místně příslušného HZS kraje (územního odboru) nazýván vyšetřujícím, protože se zabývá řadou i jiných okolností vedoucích k objasnění a dalších okolností vzniku a průběhu požáru, než jenom vlastní příčinou. I samotné vytipování a zjištění příčiny vzniku požáru však vyžaduje takové specifické postupy určování okolností proběhlých před, při a po požáru, že jejich souhrn lze bez rozpaků vyšetřováním nazvat.

Tento materiál je součástí práce na stanovení psychologického portrétu pachatele – žháře a je proto zaměřen na objasňování okolností především úmyslně založených požárů.

Prvotní analýza události může probíhat a skutečně probíhá v mysli vyšetřujícího a to již při psaní poznámek, tvorbě náčrtků a zaznamenáváním získaných stop a poznatků. Další analýza předpokládá, že se vyšetřující nespokojí jen s tím, co získá na místě události a neřekne si „… no a co by to mělo být jiného, než úmysl“, aniž zjištěním skutkové podstaty ve smyslu tzv.objektivní pravdy nedoloží žádný argument. K objasnění příčiny požáru obecně a úmyslně založených požárů obzvláště, by měly sloužit informace získaných z různých pramenů a jejich vyhodnocení, vedoucí k závěru. Tento závěr by měl být potvrzen rekonstrukcí události resp.vzniku požáru. Následující osnova postupu a její náplň je vztažena na jedinou příčinu vzniku požáru – úmyslné zapálení, ale kombinací dílčích postupů ji lze aplikovat i na jiné příčiny.

1) INFORMACE ZÍSKANÉ HASIČSKÝMI ORGÁNY

Jednotkou při zásahu

Hasiči jsou zpravidla první, kteří se dostaví k rozvíjejícímu se nebo již k rozvinutému požáru a proto mohou vyšetřujícímu poskytnout zejména informace o:

-Požárním ohnisku, tj. o místě či místech, kde se projevovala největší intenzita hoření, tj. případně o vícečetném ohnisku
-Rozsahu plamenného hoření v době před zahájením hasebního zásahu
-Barvě plamenů , barvě a intenzitě kouře
-Materiálech, zařízení a látkách které se účastní hoření
-Stavu vstupních prvků před zásahem (vyražené dveře, rozbitá okna)
-Místě nálezu zraněných nebo usmrcených osob a jejich stavu
Tyto informace vyšetřující porovná z těmi, které získá

Z ohledání místa vyšetřujícím,

který provádí ohledání vyšetřující staticky a dynamicky a zjišťuje:

Při statickém ohledání

Vyhledává stopy šíření požáru
tj.především poškození povrchů (stěn,stropů, nátěrů vč.vozidel,strojů apod.), jehož míra vzrůstá od periferie požářiště k ohnisku požáru
Vyhodnocuje místa svědeckého resp. požárního ohniska
Podle výpovědi svědků resp.hasičů kvalifikovat druhy ohnisek, zejména pak svědecké ohnisko použít k lokalizaci požárního a to vyhodnotit ve smyslu shodnosti s kriminalistickým.
Určuje kriminalistické ohnisko
Kriminalistické ohnisko je místo, kde požár skutečně vznikl a kde se mohou projevit charakteristické znaky (např.ohniskový kužel, což je stopa účinku tepla či kouře, stopa má tvar kužele, jehož vrchol směřuje dolů, do ohniska) nebo je to místo shodné jednak s ohniskem svědeckým, jednak s místem požárně nebezpečné činnosti prokázané jiným způsobem. Úkolem je nalézt zvláštnosti, potvrzující verzi úmyslného zapálení, zejména poloha ohniska u hořlavých materiálů apod.
Zjišťuje vícečetnost kriminalistického ohniska
Nalézt, že mezi ohnisky nejsou zjevné stopy šíření požáru mezi ohnisky
Zjišťuje stav vstupních prvků
Vysklené okno (kterým směrem padaly střepy), násilně otevřené dveře
Vyhodnocuje místa nálezu zraněných nebo usmrcených osob a jejich stav
Pozice těla, druh a rozsah zranění, jejich souvislost s požárem

ZÁVĚR STATICKÉHO OHLEDÁNÍ by měl zásadně určit místo, které se má ohledat dynamicky, předběžné verze příčiny vzniku požáru

Při dynamickém ohledání

Odkrývá místa kriminalistického ohniska
Vyhledává možné iniciátory nebo jejich zbytky
Zjišťuje použití hořlavé kapaliny k rozvoji nebo ke zintenzivnění hoření
k tomu lze použít specielně vycvičeného policejního psa
Vyhledává stopy přenosu plamenného hoření mezi ohnisky
V případě vícečetného ohniska je nezbytné takový přenos vyloučit

ZÁVĚR DYNAMICKÉHO OHLEDÁNÍ by měl zásadně potvrdit kriminalistické ohnisko požáru, stanovit cesty šíření požáru, vyloučit irelevantní verze příčiny vzniku požáru
2) INFORMACE ZÍSKANÉ ORGÁNY PČR

-poznatky z operativního šetření
-porovnání poznatků poskytnutých poškozenou osobou orgánům hasičů a policejním orgánům

3) INFORMACE SVĚDKŮ

-svědecké ohnisko – místo, kde byl pozorován požár nebo jeho průvodní jevy (například místo úniku kouře, místo plamenného hoření,
-zvukové efekty jako praskot nebo jiný projev jako např.teplá stěna či dveře)
-svědectví o pozorovaných osobách
popis požáru ( barva kouře, barva plamenů)

4) INFORMACE, KTERÉ POSKYTL PACHATEL SVÝM JEDNÁNÍM

-podobný rukopis
-obdobný charakter objektu
-doba založení (dny, hodiny)
-způsob zapálení
-co zapaluje, zda si to přinese s sebou nebo použije náhodně přítomné hořlavé materiály
-zvláštní znaky (např.fekálie na místě)

5) HODNOCENÍ OBJEKTIVNÍCH STOP

-ve spolupráci s orgány Policie ČR
-operativní vyhledávání stop pomocí psa speciálně vycvičeného na vyhledávání stop po hořlavých kapalinách
-laboratorní zkoumání ve spolupráci s Odborem kriminalistických technik a expertíz (OKTE)
-laboratorní zkoumání ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem
-obdobně ve spolupráci s Technickým ústavem požární ochrany MV ČR
-ve spolupráci s orgány pojišťoven – zejména nadhodnocování škod, vznik požáru v krátké době po pojištění a podobně

6) REKONSTRUKCE SLEDU UDÁLOSTÍ

Až po shrnutí informací o stavu objektu před, při a po požáru s vyhodnocením svědeckých výpovědí, časových údajů a výsledků zkoumání lze stanovit sled událostí, které vedly ke vzniku požáru.

7) SYSTÉM EVIDENCE

Požáry jsou evidovány u HZS krajů a HZS ČR jednak v databázi programu Statistické sledování událostí (SSU) a jednak ve formě Spisů o požárech v listinné i digitální podobě.

V hl.m.Praze jsou v odboru zjišťování příčin evidovány jednotlivé případy požáru v knize ředitele odboru zjišťování příčin požárů (OBZP) resp. vedoucího oddělení ZP, kde jsou uvedeny základní adresné údaje pro identifikaci konkrétního případu. Systém evidence je doplněn ještě denními svodnými hlášeními o veškerých výjezdech hasičů na území města, zpracovávanými za 24 hodin (od 06,00 do 05,59 hodin). Tyto svodky jsou poskytnuty každé ráno určeným orgánům Policie ČR a Magistrátu hl.m.Prahy.

8) MOŽNOSTI A VYUŽITÍ SUPERVIZE

Základním nástrojem supervize je záznamová kniha, ve které se uvádí základní informace o proběhlém požáru. Jedná se o evidenční číslo události, datum a čas ohlášení, adresa, druh objektu, majitel/uživatel, škoda, příčina, součinnostní orgán Policie a data zpracování spisu o požáru. Uvedený systém je provozován více než 30 let a osvědčil se jako nástroj, umožňující supervizi zejména recidivních případů požárů.

V SSU lze snadno vyhledat inkriminovaná místa podle názvů ulic, druhů objektů, IČO, časových údajů a podobně. Výhoda záznamové knihy ředitele odboru resp. vedoucího oddělení zjišťování příčin spočívá v tom, že údaje vkládá zpravidla jedna osoba, která okamžitě zaznamená jakoukoliv recidivu zejména v adrese. Tato prvotní informace vyvolá další vyhledávání (např. v SSU) a je neprodleně poskytnuta orgánům Policie ČR k jejich dalšímu využití.

9) AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE ORGÁNŮ HASIČŮ A POLICIE PŘI VYHLEDÁVÁNÍ PACHATELE

Spolupráce probíhá mezi příslušníky OBZP a PČR Správou hl.m.Prahy – službou kriminální policie a vyšetřování. Je realizována denním kontaktem (zasílání svodek), každoročními odbornými semináři zainteresovaných složek (na úrovni regionů a republiky) a operativními akcemi v konkrétních zájmových případech.
Tyto akce spočívají především

na výměně informací o průběhu požáru, zjištěných poznatcích svědků včetně zasahujících hasičů a o nalezených charakteristických znacích příčiny atd.
při stanovení místa, kde dochází k recidivním případům, zajišťují technici OBZP obrazovou dokumentaci osob shromážděných u požáru ( takto již byly několikrát zjištěny podezřelé osoby)
pracovními schůzkami ke stanovení plánu dalších úkonů a k vyhodnocování poznatků
účastí vyšetřujících hasičů při výslechu a kladení odborných dotazů prostřednictvím vyslýchajícího.

10) VÝSTUPNÍ MATERIÁLY

Základním výstupním materiálem je Odborné vyjádření (OV), zpracovávané hasičským orgánem na základě vyžádání orgánů činných v trestním řízení, tj. Policií ČR nebo státním zástupcem či soudem. Dalším závažným materiálem jsou statistické výstupy, sloužící především k orientaci nebo jako podklad k argumentaci.

OV musí vždy obsahovat údaje o majetko-právních vztazích, časová data zejména o době vzniku požáru, popis objektu a jeho ohledání, kvalifikace porušení právních předpisů, ale zejména informace o příčině vzniku požáru a o rozšíření požáru z místa vzniku.

Odborné vyjádření
Při zjišťování příčiny vzniku požáru se v OV vlastně písemnou formou zpracovávají informace získané praktickým postupem, popsaným v této části pod body 1 – 6. Prvotním krokem je vytipování verzí , přicházejících v úvahu a zjišťováním technických podmínek, za nichž by k požáru uvažovanou příčinou mohlo dojít. Postupným vylučováním verzí lze dospět k potvrzení jediné verze a tím k potvrzení uvažované příčiny, u které ale musí být také potvrzeny technické podmínky ke vzniku nebo nálezy charakteristických znaků. V případě úmyslného založení požáru to jsou především vícečetnost kriminalistického ohniska, koincidence s jinou trestnou činností apod.
Při určování rozšíření požáru je velmi důležité stanovit, kam až se mohl požár rozšířit a tím i stanovit míru ohrožení. Pro případ úmyslného založení požáru je čin zpravidla kvalifikován ve smyslu §§ 179 nebo 180 tr.zákona jako čin obecně nebezpečný a tento delikt je deliktem ohrožujícím. Důsledek totiž nemusí nutně nastat, stačí, že hrozí. Obdobně je konstruována i definice požáru ( prováděcí vyhláška č.246/01 Sb. k zákonu 133/85 Sb. o požární ochraně), kde se uvádí, že za požár se považuje i nežádoucí hoření, „…při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.“
Proto je velmi důležité, aby odborník stanovil možnosti rozšíření požáru, za které se považuje zvětšování plochy plamenného hoření spalných materiálů a zvětšování objemu vzniklých zplodin hoření. Za zplodiny hoření se při požáru považuje kouř, obsahující plynné látky, páru a pevné částice (např. saze či proudem vzduchu strhávané součásti prachu, případně spalovaných materiálů). Zplodiny hoření jsou závislé na druhu spalované látky a podmínkách při spalování a jsou zpravidla jedovaté nebo nedýchatelné (oxid uhelnatý a uhličitý, chlór, chlorovodík a pod.). Nejen plamenné hoření, ale také jeho toxické zplodiny bezprostředně ohrožují životy či zdraví osob a zvířat a také materiální hodnoty včetně životního prostředí.
využití statistických výstupů z programu SSU
Nejprve je pro porovnání četnosti úmyslného založení požáru použit výstup o nejčetnějších příčinách požárů. Uvedených 6 druhů příčin představuje pouhých 10% z celkového počtu jednotlivých druhů, ale vybraný souhrn obsáhne více než 50% všech požárů.

Vývoj počtu úmyslně založených požárů se začal dramaticky měnit od 90.let minulého století. Zatímco se v hl.m.Praze dříve počty požárů pohybovaly v desítkách, v roce 1995 bylo evidováno maximum 464 případů! Je zajímavé sledovat, že zatímco percentuální podíl úmyslných požárů na celkovém počtu požárů roste relativně pomalu, je trend vývoje absolutního počtu těchto událostí daleko strmější.

Je třeba ale poznamenat, že zvýšený počet žhářství byl v tomto desetiletí zaznamenán v celé Evropě. Podstatný vliv na zmíněný růst mají i společensko – politické změny a hlavně změna motivace. S policejními orgány jsou hasiči zajedno v tom, že místo „pouhé“ úchylky se stále více objevuje motiv výhrůžky a msty nebo také pojišťovacích podvodů.

ZÁVĚREM

Důslednou realizací uvedených předpokladů a postupů lze shromáždit dostatek stop a poznatků, vedoucích ke stanovení relevantní verze a k objasnění příčiny vzniku požáru. K určení osoby možného pachatele je, především ze strany policejních orgánů, třeba dále spolupracovat se specialisty z obory psychologie.



zpracoval:
Ředitel odboru zjišťování příčin požárů HZS hl.m.Prahy
pplk.Václav Hladík

Související články:
<a href=„https:/­/www.pozary.cz/cla­nek.asp?id_clan­ku=1463“ target=>Pohled pod pokličku zjišťování příčin požárů