Češi se vrátili z Íránu

Dnes se vrátila skupina českých záchranářů. V sídle GŘ HZS ČR je přivítal ředitel HZS ČR genmjr.M.Štěpán i ředitel HZS Praha plk.D.Gosman.

Praha Generální ředitelství HZS České republiky
30. 12. 2003 16:45 hodin

Dnes odpoledne přiletěli do republiky hasiči a záchranáři kteří pomáhali v Íránu. Návrat se neobešel bez komplikací když letadlo nemohlo pro hustou mlhu přistát v Praze a muselo letět do Pardubic odkud pokračovali autobusem.

Záchranáři byli čtyřdenní akcí na první pohled hodně unavení. Podle jejich slov to nebylo jenom vysokým pracovním nasazením, nevyspáním, ale také psychickým vyčerpáním při katastrofické podívané. Psovod Martin Červenka, který pomáhal v červnu zachraňovat lidi v Alžírsku, uvedl, že přírodní pohroma v Iránu byla strašnější, protože na rozdíl od Alžírska spadlo celé město.

Město Bám, kde záchranáři operovali se sesypalo podle velitele českých záchranářů Petra Vodičky jako domeček z karet, hlavně proto, že většina domů byla postavena z nepálených cihel. „Některé prostory tam skutečně vypadají jako hromady cihel a týká se to několika desítek kilometrů čtverečních,“ uvedl Vodička. Dodal, že znatelné jsou pouze silnice. Podle Vodičky začali v sobotu hledat hned tam, kde poprvé zastavili autobusem, protože nějaká koordinace záchranných týmů zpočátku žádná nebyla. Teprve druhý den, poté co český tým přespal v mezinárodním kempu, začali Íránci práci záchranných týmů organizovat „Uhájili jsme si, abychom mohli pokračovat v činnosti tam, kde jsme skončili předchozí den, abychom neskákali z místa na místo,“ připomněl Vodička.

Během hodiny a půl, kdy čeští záchranáři ve zničeném íránském Bamu vyhrabávali ze sutin zříceného domu sedmdesátiletou stařenku, v jejich blízkosti stály zahalené iránské ženy a zpívaly prosebné modlitby. Českým záchranářům se ji podařilo najít v nočních hodinách již v sobotu, kdy do zemětřesením nejvíce poškozeného jihoíránského města přiletěli.

„Zachránil ji blok kamenné zdi, která se celá nerozsypala. Byla zapasovaná o malou ledničku a tím vznikl důležitý životní prostor,“ řekl novinářům po příletu Pavel Hošek, který byl při záchraně stařenky. Protože na místo nepřijel autobus s technikou, museli použít co měli po ruce. Krumpáče či polní lopatky a při vyhrabávání ještě živé stařenky přišly na řadu i hliníkové misky. Stará žena byla podle Hoška pod sutinami 32 hodin. V blízkosti byl syn stařenky a pomohl záchranářům s komunikací a nakonec ji i vyhrabat. „Při odhrabání hlavy ji přivolaný lékař poskytl kyslík.“

Na vyprošťování zasypaných lidí se v Íránu podílelo kolem 1700 záchranářů z více než 30 zemí včetně České republiky. Zhruba 200 se jich dnes vrátilo domů. Při práci je pozorovaly stovky místních lidí, většinou rodinných příslušníků, kteří od záchranářů přebírali mrtvá těla.