Nástupní odborný výcvik v Jánských Koupelích očima dvou studentek

Ve dnech 15.6. – 3. 7. 2009 uspořádala Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s Odborným učilištěm požární ochrany ve Frýdku-Místku a Ústřední hasičskou školou Jánské Koupele v ÚHŠ pro studenty oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu kurz Nástupní odborný výcvik. Kurzu se zúčastnilo celkem 20 studentů z denního i kombinovaného studia.

Milí čtenáři,

dovolte nám, abychom vás v krátkosti seznámili s tím, jak probíhal nástupní odborný výcvik, kterého jsme se v uvedeném termínu – zúčastnili.

Pondělí bylo pro nás všechny dnem seznamování. Ať už s novými tvářemi instruktorů – Ing. Petrem Serafinem, Ing.Ivo Adámkem, Bc.Ondrou Čuhaničem a nebo s organizací a průběhem „nástupáku".

Následovalo také rozdělení do tří družstev. Během odpoledne, které jsme strávili pochodováním a nacvičováním pořadového výcviku a poté nekonečným rozhazováním a motáním hadic, jsme se podíleli na natáčení propagačních materiálů na hasičskou olympiádu. Než jsme se nadáli, byl konec prvního dne. Večery byly volné, a tak si je každý užil po svém. Někteří hráli fotbálek či plážový volejbal, jiní si šli zaběhat nebo prohlédnout okolí – zejména okolí hospůdky Holubice. Nakonec jsme všichni ulehli s myšlenkou, že ty 3 týdny budou opravdu stát za to.

Denní režim byl následující – v 7:30 snídaně a od 8 do 12 hodin výuka na učebně, ve které jsme se učili teoreticky nejen bojová rozvinutí dle cvičebního řádu, kde pro mnohé z nás byla ta změť čárek a čísel ze začátku velkou neznámou, ale také jsme probírali jednotlivá nebezpečí, která hrozí hasičům, jak postupovat při zásahu na nebezpečnou látku, jak se skladují a přepravují nebezpečné látky, jak se správně chovat při dopravní nehodě, také jsme se něco dozvěděli o právech a povinnostech hasiče…a nejen to. Odpoledne, obvykle od 12:30 do 17 hodin, probíhala praktická výuka venku na dvoře za školou. V plné polní jsme se za každého počasí učili provádět nejrůznější kombinace bojového rozvinutí. Každá chyba byla instruktory odměněna patřičným počtem kliků. Takže domů jsme přijeli nejen nabyti vědomostmi, ale také s pořádnými svalyJ.

Dny plynuly jako voda a první týden i první písemky byly za námi. Avšak na druhý týden jsme se těšili ze všeho nejvíc. V pondělí 22.6. proběhla exkurze na stanici HZS v Opavě, kde jsme si všichni plni nadšení zajezdili na automobilovém žebříku, dokonce jsme ho mohli i sami ovládat. Dále jsme se důkladně seznámili s protichemickým kontejnerem (někteří si i vyzkoušeli přetlakový protichemický oděv, či oděv proti sálavému teplu, ale také jak probíhá přečerpávání nebezpečných látek), následovalo slaňování z druhého patra cvičné věže, čemuž předcházela přednáška o lanech, vázání uzlů a sebejištění. Slaňování na půllodní smyčce a na osmě, díky výbornému a přátelskému přístupu Honzy, nikomu problém nedělalo a všichni druhé patro bez problémů zdolali.

V tomto týdnu jsme se, se slzami v očích, museli rozloučit s instruktorem Ondrou, kterého volaly pracovní povinnosti a přivítali jsme se s Lukášem Šimečkem, který ho vystřídal.

Na stanici do Opavy jsme zavítali ještě jednou – tentokrát v neděli. Kromě výcviku s nastavovacím žebříkem a vysunovacím žebříkem Norbas, byla pro nás připravena i „Okena" a hromádka novin. Každý z nás dostal za úkol vyčistit alespoň jedno auto. Zdánlivě nudná práce se proměnila v zábavu a všichni svůj úkol plnili s radostí. Možná to bylo i tím, že jsme se těšili na další výcvik, a to slaňování tentokrát ze třetího patra cvičné věže a hlavně – rozstříhání starého automobilu.

Výcvik na věži proběhl docela hladce, přestože slaňování přes hranu a slaňování za použití pracovního polohovacího opasku nebylo vůbec jednoduché. Jako perličku na závěr nám kluci ze stanice nechali rozstříhat auto za pomoci různých nástrojů – hydraulické nůžky, hydraulický rozpínák, VRVN, pás na řezání popruhů, střihač pedálů. Za tu velikou péči, kterou nám na stanici věnovali, bychom všem touto cestou chtěli ještě jednou poděkovat. Po dokonale „zlikvidovaném" autě už nic nebránilo tomu, abychom všichni spokojeně odjeli domů – tedy do školy v Jánských Koupelích.

Největší zážitek byl bezesporu výlet na Odborné učiliště požární ochrany ve Frýdku – Místku, kde na nás čekalo seznámení se s dýchací technikou, výcvik s protichemickými oděvy, ale!!! Hlavně náš dlouho vysněný polygon, který v nás zanechal snad nejvíce zážitků. Zde se ukázalo, jak je naprosto nezbytná spolupráce a soudržnost družstva a hlavně že v hasičské praxi, tudíž i v polygonu platí: „Jeden za všechny, všichni za jednoho."

Byl za námi již i druhý týden a než jsme se vzpamatovali, začal třetí, poslední týden kurzu. Závěrečné zkoušky se blížily, a tak jsme se začali intenzivněji věnovat večernímu studiu. Když si někdo s něčím nevěděl rady, poradil se s kamarády, případně mu ochotně poradili instruktoři, a tak ve čtvrtek, tedy v den D, v den závěrečných zkoušek, jsme si sebevědomě stoupli před porotu a začali ukazovat, co jsme se za celé tři týdny naučili. Zkouška začala praktickou částí – a to bojovým rozvinutím. Nikdo nezapochyboval, a tak jsme působili jako ostřílení hasiči. Po praktické části následovala část teoretická: technické prostředky, technický výcvik a požární taktika. Před odbornou porotou jsme odpovídali na námi vylosované otázky. Naštěstí nedošlo k tomu, že by u některé zkoušky někdo neprospěl, a to byl také důvod k řádné oslavě. Večer jsme nachystali táborák, opekli maso, také trochu popili, povyprávěli si zážitky ze zkoušky, zazpívali si a šli spát s tím nejlepším pocitem za celé tři týdny.

V pátek ráno následovalo slavnostní předání tolik vytouženého potvrzení o absolvování kurzu Nástupní odborný výcvik. Na závěr jsme udělali společné foto a začali se, ač neradi, rozjíždět ke svým domovům.

Doufáme, že za všechny zúčastněné můžeme říct, že nástupní odborný výcvik byl pro nás velmi přínosný, obohatil nás o velkou míru vědomostí a zkušeností nejen z oblasti pouhé hasičiny, ale dozvěděli jsme se i něco o první pomoci a psychologii hasiče. Mimo to jsme tu poznali spoustu skvělých lidí, díky kterým nám zůstanou vzpomínky na tento velice vydařený kurz. Snad kromě počasí, které nám ve 2/3 kurzu nepřálo, se vše povedlo na jedničku.

Velké poděkování patří zejména řediteli ÚHŠ Jánské Koupele panu ing. Janu Kargerovi, zástupci školy ing. Víchovi, i celému personálu ÚHŠ, Odbornému učilišti PO ve Frýdku-Místku, instruktorům Ing. Petru Serafinovi, Ing. Ivu Adámkovi, Bc. Ondřeji Čuhaničovi a Bc.Lukáši Šimečkovi a v neposlední řadě velké díky pak panu docentu Dr. Ing. Miloši Kvarčákovi, bez něhož by tento kurz nebylo možné uspořádat. Děkujeme!!!

Autoři – studentky FBI: Olga Pešková, Hana Potužáková



-swo-