1881: Proč hořelo Národní divadlo? Dva zámečníci dostali týden vězení
12. srpna 1881, měsíc před definitivním a slavnostním otevřením Národního divadla, vznikl v pozdějších odpoledních hodinách na střeše divadla požár, který se nepodařilo uhasit.
Následky požáru byly velmi vážné. Zcela vyhořely dřevěné části střech, železná konstrukce střechy byla zničena a propadla se dovnitř budovy a z větší části bylo zničeno i vnitřní vybavení divadla. Tato tragédie dolehla na českou veřejnost velmi citelně, neboť divadlo bylo vnímáno jako opravdový národní kulturní stánek.
Šetření tehdejších orgánů vedlo nakonec k obžalobě dvou zámečníků, Jenische a Ziniburga, kteří dne 12. srpna odpoledne před vypuknutím požáru na střeše Národního divadla pracovali. Jejich úkolem bylo připojit měděný drát ke hromosvodu letováním s pomocí mosazi.
K provedení spoje potřebovali zámečníci plechová letovací kamínka. V těchto kamínkách se rozžhavilo dřevěné uhlí, do kterého se letovaný spoj vložil. Zámečníci při soudním líčení vypověděli, že po ukončení této práce zalili žhnoucí dřevěné uhlí v kamínkách vodou, a poté je umístili do měděného okapového žlabu v místě, kde zůstal zbytek dešťové vody.
Nejslavnější požár české historie právě ničí divadelní budovu, která se měla stát chloubou všech tehdejších vlastenců. Přihlížejícími cloumá vztek a bezmoc, mnohé opanovalo podezření, že požár byl založen záměrně. Dodnes jsou příčiny tohoto neštěstí obestřeny řadou dohadů a spekulací. Po sto čtyřiceti letech se o případ začali zajímat také ti nejpovolanější – požární experti z Hasičského záchranného sboru ČR. Za pomoci nejnovějších vyšetřovacích metod se pokusili zjistit, co tenkrát požár způsobilo.
