Létající cisterna DC-10 Tanker 910

Představujeme vám další hasící letoun, určený pro zdolávání mohutných požárů lesních porostů, vyvinutý opět v USA. Jedná se o bývalé dopravní proudové letadlo McDonnell Douglas DC-10, které má pod trupem zabudovanou externí nádrž na 45.600 l hasící látky.

Náš server vám v minulosti představil již několik typů velkých proudových protipožárních letadel, ať už to byl ruský Iljušin IL-76, americký supertanker Boeing 747 či bitevní A-10. Nyní představovaný DC-10 je tak další z řady speciálních strojů pro boj s požáry lesních porostů, které nejen v USA dosahují každý rok obrovských rozměrů a zvládnout je vydá mnoho úsilí. Obrovské proudové letouny, jenž mají velkou kapacitu hasících látek, jsou velmi ceněným a dnes již nedílným pomocníkem při práci hasičů u těchto zásahů. Mají však i jednu a to podstatnou nevýhodu. Jejich manévrovací schopnosti jsou mnohem menší, než mají malé požární stroje jako např. Cl-415, S-2 apod. Podstatně lépe je na tom s manévrováním, čili vyšším letovým nasazením i před 14 dny představený C-130 se zařízením MAFFS. Tento hendikep však nikterak nesnižuje taktickou hodnotu velkých proudových letadel. Je zde ještě jedna věc, limitující tyto velkokapacitní stroje. Tou je nutnost poměrně dlouhé vzletové a přistávací dráhy, DC-10 má vzlet dle hmotnosti od 2.200 m do 2.800 m.

Myšlenka na postavení, resp. přestavbu prvního stroje DC-10 na požární verzi byla na světě již ke konci devadesátých let, avšak realizována byla až na počátku nového tisíciletí. Velkokapacitní tanker DC-10 vznikl z vyřazeného proudového dopravního letounu McDonnell Douglas DC-10, který po necelých třiceti letech dosloužil při přepravě osob. Od roku 1975, kdy tento stroj 25. června poprvé vzlétl s imatrikulací (letecká registrační značka) N69NA pro leteckou společnost National Airlines, po několika letech u National se stěhoval k již zaniklé společnosti PAN AM, když ten zkrachoval, DC-10 převzala společnost Hawaiian Airlines, letoun dosloužil s novou imatrikulací N450AX (kterou má dodnes) u společnosti OMNI AIR. Na sklonku let 2002/2003 byl odstavený v mohavské poušti na letecké základně AFB George Victorville, což je zároveň i Southern California Logistics Center, kde si ho vyhlédla společnost 10 Tanker Air Carrier s jasným cílem. Díky tomu byl v roce 2003 nejprve přestavěn ve spolupráci s Victorville Aerospace na zkušební hasící stroj, který nesl pod trupem malou nádrž a hasící zařízení Erickson Air-Crane o objemu 10.000 l vody. Po úspěšných zkouškách bylo přistoupeno ke stavbě větší nádrže a k dalším úpravám, vedoucím k tomu, že z DC-10 bude plnohodnotný velkokapacitní lprotipožární etoun. Majitel letadla, soukromá společnost 10 Tanker Air Carrier, LLC, v roce 2004 za spolupráce dalších subjektů včetně hasičského sboru Victorville poprvé úspěšně odzkoušela zcela nový stroj, jenž je dnes známý pod označením Tanker 910. Na jeho vzniku se podílel Boeing (tou dobou již majitel McDonnell Douglas), dodávající mimo jiné např. avioniku, General Electric pak nové motory, Erickson Air-Crane dodal osvědčené hasící zařízení, Jordan Aircraft Services, Inc. vyrobila za pomoci plastu a hliníku nádrže hasících látek o celkovém objemu 45.600 l, konstrukčně vycházející z nádrží Erickson Air-Crane, Victorville Aerospace, LLC nádrže zabudovala na spodní část trupu. Nové hasící letadlo bylo na světě, získalo všechny pro letecký provoz potřebné certifikáty a v roce 2005 bylo s velkým úspěchem představeno na mezinárodním pařížském aerosalónu, který se koná již mnoho let na letišti Le Bourget. Od té doby zasahuje v případě potřeby na územní USA při rozsáhlých lesních požárech.

Hasící DC-10 je tedy bývalý dopravní letoun, který nese na spodní části trupu externí trojici nádrží hasících látek (ostatní letouny mají nádrže uvnitř), tvořící jeden celek. Každá z nádrží má žebrovitou konstrukci s vlnolamy, aby mohlo být zachováno co nejideálnější rozložení hmotnosti při minimálním pohybu látky. Objem je 45.600 l a lze k hašení použít vodu či zpomalovač (červeně zbarvená směs, viz článek MAFFS). Celý obsah lze vypustit za osm vteřin. Shozy jsou řízeny pomocí počítače, ovládaného operátorem na základě kontaktu s hasiči na zemi. Shoz látky v letové výšce 60 – 150 m zasáhne oblast o šíři 91 m a délce 1600 m. Čas opětovného naplnění nádrží se pohybuje kolem 8 minut, celkový čas opětovného vzletu je do 20 minut od přistání.

Po zkouškách bylo letadlo od roku 2006 úspěšně využito na základě smlouvy státu Kalifornie s vlastníkem u několika velkých požárů, kdy se ukázala jeho přednost, tedy obrovské množství hasících látek na jeden shoz. Náročný byl ovšem jeho samotný provoz a to zejména na finance. Což není nic divníého, jedná se o velký prodový letoun a tak náklady jsou pochopitelně mnohem vyšší, než na malá turbovrtulová letdla. V roce 2007 mu úřad US Forest Service, jako jediný ze všech, díky stáří letounu / 31 let + údajně špatné logistice provozovatele (delší doba přípravy na vzlety a použití po vyžádání, než bylo deklarováno) a dalším ,,zvláštím" problémům stále nevydal certifikaci pro provoz a tak nemohlo létat. Politická lobby je holt všude. Na řadu měla přijít série opětovných zkoušek, nový schvalovací proces by trval až 6 měsíců, do toho se opět v Kalifornii rozhořelo několik mohutných lesních požárů, kde vyvstala jeho potřeba, ale do vzduchu DC-10 prakticky nemohl (mohl, mohl i hasit lesní požáry, avšak bez přísunu federálních peněz). Stát nechtěl platit vše ze svého rozpočtu, i když z počátku tak musel činit. Do celé záležitosti se vložil starosta města, kde měl provozovatel sídlo, a po intervenci jednoho ze senátorů bylo vše vyřešeno během několika dnů a letoun mohl zasahovat. Pouhý jeden den po vydání certifikace DC-10 vzlétl likvidovat požár v oblasti Sawtooth a hasiči na zemi následně sdělili úřadům, že pouhá dvojice shozů z něj měla větší účinek, než použití vrtulníků s bambi vaky za posledních deset dní.

V roce 2007 postihla Tanker 910 také první a dosud jediná vážnější nehoda. Při likvidaci požáru v kalifornském Kern County dne 25. června 2007 došlo při závěrečném přiblížení před shozem k nenadálé turbulenci, letoun se vmžiku propadl o zhruba 65 metrů a levým křídlem zavadil o koruny stromů. Piloti okamžitě reagovali vystoupáním do větší výšky, provedli nouzový odhoz vody a poté následovalo nouzové přistání na základně Victorville. Největší poškození utrpěla náběžná hrana křídla, Tanker 910 byl však již 30. 7. 2007 opět ve vzduchu a likvidoval další požár.

Od roku 2008 má firma 10 Tanker Air Carrier plně certifikovaný i druhý protipožární letoun s označením 911. Je o něco mladší, než první stroj 910, za svůj letecký život přepravoval cestující společností Continental Airlines a OMNI AIR, poté byl od roku 2003 zakonzervovaný několik let v mojavské poušti. V roce 2008 proběhla jeho přestavba na létající cisternu. McDonnell Douglas DC-10 s imatrikulací N17085 je naprosto totožný s prvním protipožárním letounem tohoto typu v rámci vybavení na hašení.

Domovská základna hasících letadel McDonnell Douglas DC-10 Air Tanker se nachází ve Victorville, na letišti Southern California Logistics Center, obě má ve vlastnictví firma 10 Tanker Air Carrier, LLC. V minulých dnech ukázala Tankery 910 a 911 v akci ve večerním zpravodajství i naše televize NOVA. Jednalo se o hašení obrovských požárů v Kalifornii, které si vyžádaly i nejvyšší oběť v podobě životů několika hasičů. Letouny vzlétly po jejich aktivaci samotným Arnoldem Schwarzeneggerem, guvernérem státu.

TTD DC-10–30 910/911 Tanker Air Carrier

Použití: hašení lesních požárů
Majitel: 10 Tanker Air Carrier, LLC, Victorville, California, USA
Typ: McDonnell Douglas DC-10–10*
Motory: trojice General Electric CF6
Délka: 55,5 m
Rozpětí křídel: 47,3 m
Výška: 17,7 m
Max. vzletová hmotnost: 195 tun
Cestovní rychlost: 965 km/h
Dostup: 12.800 m
Dolet: 6.114 km
Objem nádrží hasící látky: 45.600 l
Letová výška shozu: 60 – 150 m
Rozsah shozu: 91×1600 m
Doba plnění hasící látkou/celkový čas na opětovný vzlet: 8 min/20 min

* – stroj s označením 911 je typu McDonnell Douglas DC-10–30, jeho TTD vyjma hasícího zařízení a nádrží jsou mírně odlišná

Foto a info: 10 Tanker Air Carrier, USFS, Erickson Air-Crane, Airliners.net, web

-wap-