Ve staré CAS 25 Š706 byste retardér nehledali, turkovičtí hasiči s ním ale svůj vůz brzdí už 11 let

Už jedenáct let používají hasiči z Turkovic ve své cisternové automobilové stříkačce Škoda 706 RTHP z roku 1979 retardér. V automobilu se objevil po celkové rekonstrukci, stejně jako lanový naviják a další vylepšení.

Cisterna vyrobená v roce 1979 procházela v letech 2005 – 2007 rozsáhlou úpravou, jejímž cílem bylo zastavět do vozu vybavení, které jednotka potřebovala u svých u zásahů. Původně byla CAS 25 určená pouze pro zásahy u požárů, škála událostí se však neustále rozšiřovala

Úpravy podvozku

Celková hmotnost automobilu byla po rekonstrukci zvýšena na 14 900 kg, výkon motoru byl posílen zástavbou agregátu Liaz s turbodmychadlem a jeho lepší využití zajistila 10stupňová převodovka.

Místo rezervního kola byl do vozu zabudován lanový naviják Tatry 813 poháněný z převodovky kloubovými hřídeli. Specialitou je i úprava převodovky pro dva pomocné pohony na kardan – jeden je využit pro pohon čerpadla a druhý, původně pro hydrauliku, byl předělán na talířový vývod a pohání právě naviják.

K úpravě rychlosti a směru otáčení bylo použito několik přídavných převodovek jak pro čerpadlo, tak pro naviják.

Pod předním nárazníkem přibyla kropící lišta s elektropneu­matickým ovládáním.

Zástavba retardéru

Do nástavby bylo v průběhu rekonstrukce umístěno více technických prostředků, namátkou vyprošťovací zařízení Narimex, motorová a rozbrušovací pila, elektrocentrála, plovoucí čerpadlo, přetlakový ventilátor, osvětlovací stožár a přenosné halogeny, sorbenty, posypový materiál nebo buben s hadicí pro rychlý zásah.

Na jednookruhové bubnové brzdy toho najednou bylo prostě moc. hasiči zvažovali výměnu náprav, ať už z vozidla Š706 MTSP nebo rovnou z modernějšího Liazu 151, které mají širší obložení a jsou konstruované pro vyšší brzdný účinek.

Ani jedno řešení však nebylo ideální, nápravy s předním pohonem u MTSP mají pomalý převod (maximální rychlost 70 km/h), nápravy z Liaz 151 zase potřebují převodovku z tohoto typu vozidla (mají odlišný poměr mezi přední a zadní nápravou) což by zase způsobilo problém s pohonem čerpadla (ve vozidle Liaz je převodovka umístěná naležato, kdežto ve vozidlech Š706 nastojato).

Nakonec se rozhodli právě pro zástavbu retardéru. Konstrukčně to však nebylo jednoduché.

Překážela táhla od ruční brzdy, přídavné převodovky a kardanové hřídele pro pohon čerpadla a navijáku.

Retardér tak hasiči umístili do rámu vozidla mezi převodovku a zadní nápravu. Připojení na převodovku a zadní nápravu zajišťují originální na přání vyrobené kardanové hřídele. Hřídel mezi zadní nápravou a retardérem je jen 17 cm dlouhý – při této délce bylo extrémně důležité přesné zaměření a samotná výroba byla na hranici technických možností.

Náhradu původní mechanické ruční brzdy vyřešila zástavba pružinových brzdových válců na zadní nápravu s pneumatickým ovládáním z kabiny vozidla. K tomu bylo zapotřebí zhotovit držáky těchto brzdových válců a nové vzduchové propojení.

Přestavbu brzdového systému, držáky retardéru a výrobu kardanových hřídelí zajišťovala odborná firma, zadání prací včetně rozměření a přesné specifikace však bylo dílem šikovných hasičů.

Umístit a připojit ovládací páku a reléovou skříňku už pak byla třešnička na dortu. Reléová skříňka našla své místo za levým předním kolem. I přes všechny komplikace se nakonec podařilo retardér zastavět.

Dokumentace k přestavbě

Nedílnou součástí montáže retardéru a ostatních úprav však bylo také zajištění potřebné dokumentace, aby bylo možno takto upravené vozidlo provozovat na veřejných komunikacích.

Nejprve bylo zapotřebí zajít na registr vozidel a požádat o povolení k přestavbě. Základním dokumentem pro povolení přestavby je stanovisko výrobce vozidla.

V roce 2005 už výrobce – společnost LIAZ s.p. – neexistovala,hasiči se museli obrátit na nástupnickou organizaci LIAZ SIPOX, která se však nacházela v likvidaci.

Naštěstí ji později převzala včetně všech práv společnost TEDOM, od které v roce 2007 hasiči získali potřebná stanoviska.

Firma Jana Adamovičová z Peček, která , která prováděla zástavbu retardéru a zmíněné úpravy brzd zadní nápravy, nám vydala potvrzení o montáži a úpravách. K tomu bylo potřeba dodat ještě vážní lístek osvědčující hmotnost vozidla.

S touto dokumentací absolvovala cisterna technickou kontrolu a na základě výsledku byly požadované změny na pracovišti registru vozidel zapsány do technického průkazu.

Už při provozních zkouškách se retardér ukázal jako vynikající pomocník a po celých jedenáct let dobře sloužil.