18.09.2009: V Táboře hořela hala, zásah ztěžovaly autobusy, nákladní a osobní automobily zaparkované okolo

Dne 18. září 2009 v 00.17 hodin přijalo sektorové operační a informační středisko HZS Jihočeského kraje v Táboře (dále jen „SOPIS“) z pracoviště linky tísňového volání 112 zprávu o požáru v areálu společnosti Comett Plus, s r.o., v Táboře. Během rozhodující části zásahu se na likvidaci požáru podílelo 61 hasičů z osmi jednotek PO s dvanácti požárními automobily.

Popis objektu

Stavba opravárenské haly byla dokončena v roce 1948 (dále jen „hala“). Hala se nacházela v průmyslové zóně ve východní části města Tábora. Zmíněný objekt od počátku sloužil k opravám a údržbě vozového parku, později pak byla část haly pronajata firmě, která zde instalovala technologii na výrobu papírových lepenek.

Celková délka objektu byla 70,5 m, šířka 40,65 m. Světlá výška haly se pohybovala v závislosti na sklonu střechy od 7,2 do 8,7 m. Hala prakticky tvořila dva požární úseky, a to sklad hořlavých kapalin a ostatní části haly.

V jižní části haly se nacházel v podélné dispozici servis nákladních automobilů, stanice technické kontroly a prostory společnosti, která zde měla výrobu papírových plenek. V severní části se nacházela dílna pneuservisu, odstavná a najížděcí plocha pro servis a STK a dále provozní vestavba o dvou nadzemních podlažích přístupných z galerie.

Nosná konstrukce haly byla ocelová hangárového typu na ocelových sloupech zakotvených do obvodového cihelného zdiva. Střešní plášť haly byl dřevěný, sendvičové konstrukce, uložený na ocelových nosnících, které vynášely dřevěné krokve opláštěné ze spodní a vrchní strany prkny.

Prostor mezi prkny tvořil vzduchovou mezeru probíhající ve směru krokví v celé šíři haly. Vrchní část střešního pláště byla postupně opatřena několika vrstvami asfaltových pásů v celkové tloušťce přibližně 16 mm. Tato vrstva byla překryta v celé ploše střešního pláště pozinkovaným plechem.

Průběh zásahu

SOPIS postupně na místo zásahu vyslalo dvě družstva HZS Jihočeského kraje (dále jen „HZS JčK“) ze stanice Tábor se třemi CAS a AP 32, dále jednotku SDH obce Tábor se třemi CAS a dopravním automobilem a jednotku SDH obce Chotoviny s CAS.

Po vyhlášení II. stupně požárního poplachu pak jednotky HZS JčK stanice Soběslav s CAS a HZS JčK stanice České Budějovice s kontejnerovým nákladním automobilem, dále jednotku SDH obce Chýnov s CAS a dopravním automobilem, jednotku SDH obce Planá nad Lužnicí s CAS a DA a jednotku SDH obce Bechyně se dvěma CAS.

Po příjezdu jednotky HZS JčK ze stanice Tábor na místo zásahu bylo průzkumem zjištěno, že z bočních světlíků servisu vycházejí plameny a velké množství kouře. Vstupní vrata do dílny byla uzamčena a plastové výplně byly zdeformovány teplem.

Velitel zásahu (dále jen „VZ“) požádal pracovníky ostrahy areálu o informaci, co se za uzamčenými vraty dílny a v dalších částech areálu nachází.

Pracovníci ostrahy však nebyli schopni požadované informace podat ani zajistit odemčení dveří haly. Z tohoto důvodu byly jednotlivé vstupy násilně otevřeny za použití pákových nůžek a motorových kotoučových rozbrušovacích pil.

Jako prvotní opatření nařídil VZ zřídit od CAS 20 vysokotlaký proud do prostoru za prohořívajícími vraty servisu. Dále nechal za pomoci nastavovacího žebříku zřídit od CAS 32 útočný proud C 52 z východní strany do prostoru prosvětlovacích pá­sů.

Požární zásah ztěžovaly autobusy, nákladní a osobní automobily zaparkované v prostoru kolem haly, které byly ohrožovány sálavým teplem. Plně rozvinutý požár se velkou rychlostí šířil po celé ploše haly, zejména s přispěním sendvičové konstrukce střešního pláště spojující jednotlivé části haly a silné vrstvy živičných lepenek na dřevěném záklopu střechy.

Hořící asfalt odkapával ze střešního pláště a zapaloval již silně zahřáté hořlavé materiály, které se nacházely v prostoru jednotlivých částí haly. Vrstvy lepenky byly překryté plechem, který bránil efektivnímu hašení zvenku a zároveň zamezoval odvodu tepla z místa požáru.

VZ povolal na místo požáru AP 32 a umístil ji, vzhledem ke směru větru, společně s CAS 32 stanice Tábor na severní stranu haly s cílem ochlazovat střešní plášť. Jednotku SDH obce Tábor VZ nasadil na východní stranu objektu s hlavním úkolem zabránit rozšíření požáru na objekt logistického skladu a čerpací stanici pohonných hmot (dále jen „PHM“).

Dále nařídil zajišťovat kyvadlovou dopravu vody, společně s jednotkou SDH obce Chotoviny.

Na místo požáru se v 01.37 hodin dostavil řídicí důstojník HZS JčK s ředitelem HZS JčK, dále ředitel územního odboru Tábor a velitel stanice Tábor. O požáru byla informována také ¬místostarostka města Tábor a pracovníci čističky odpadních vod (vzhledem k předpokládanému velkému množství odtékající požární vody a pěnidla).

Na místě požáru VZ spolupracoval s Policií ČR a Městskou policií Tábor, především při řízení silničního provozu na trase kyvadlové dopravy vody.

Exploze lahví s LPG

Po zhodnocení situace v 01.54 hodin rozhodl VZ o vyhlášení II. stupně požárního poplachu. Na místo se postupně dostavily jednotky HZS JčK stanice Soběslav, dále jednotky SDH obcí Chýnov, Planá nad Lužnicí a Bechyně. Jednotky PO byly postupně nasazovány po obvodu požáru a dále zajišťovaly kyvadlovou dopravu vody na místo zásahu.

Z důvodu nízkého tlaku vody v hydrantové síti v okolí areálu byla zřízena čerpací stanoviště v Chýnovské ulici, v ulici Mládežnická a v ulici Kosova.

Během neustále probíhajícího průzkumu bylo zjištěno, že se v hale nachází sklad pneumatik, papírových obalů a papíru v rolích a zejména tlakové lahve s LPG, O2, C2H2, CO2 a N2. Z prostoru haly byly jednotkou SDH obce Tábor evakuovány čtyři tlakové lahve s acetylenem, které byly na volném prostranství následně ochlazeny.

V části haly na výrobu papírových plenek postupně explodovalo deset kusů desetikilogramových lahví s LPG, což mělo za následek rychlé rozšíření požáru do míst dosud nezasažených a statické narušení obvodových konstrukcí s následným zřícením střešních ocelových vazníků. VZ proto rozhodl o stažení zasahujících jednotek PO do bezpečné vzdálenosti.

Vzhledem k charakteru hořících látek byl ze stanice České Budějovice vyžádán nákladní kontejnerový automobil s 8000 l pěnidla a z podniku Čepro, a.s., skladu Smyslov bylo dovezeno 1400 l pěnidla.

Do pohotovosti na stanici a následně i k zásahu na místě požáru byli povoláni příslušníci ze směnné i denní služby, kteří zabezpečovali doplňování pěnidla a PHM a plnění tlakových lahví dýchacích přístrojů.

Po zabezpečení dostatečného množství pěnidla byl zahájen zásah pěnou dvěma proudy C 52, a to do prostoru archivu a skladu pneumatik v severní části objektu.

V čase 02.14 hodin došlo ke zřícení střechy nad částí objektu. V této době byla prováděna evakuace materiálu z kanceláří nacházejících se v přístavcích okolo hořící haly.

Ve 02.37 hodin se na místo požáru dostavil vyprošťovací automobil a ve spolupráci se zasahujícími hasiči bylo odtaženo sedm nákladních automobilů zaparkovaných v blízkosti hořící haly za nepřetržitého ochlazování odtahovaných automobilů a vedlejších budov vzdálených od požáru asi 30 metrů.

Ve 03.15 hodin bylo jednotkou SDH obce Tábor zjištěno, že v přístavbě na východní straně haly se ve skladu hořlavých kapalin nachází přibližně 4000 l olejů. Pomocí vysokozdvižného vozíku tato jednotka vybourala otvor do obvodového zdiva skladu a za neustálého ochlazování odstranila nádoby s hořlavou kapalinou.

Po uhašení požáru v prostoru archivu a skladu pneumatik byl pěnový proud přenesen na AP 32. VZ rozhodl o přeskupení sil a prostředků ze severní na západní stranu haly a bylo zahájeno plošné hašení pěnou v místech zřícené střechy. Celkem bylo v danou chvíli nasazeno sedm vodních proudů C 52 a jeden pěnový proud B 75.

Lokalizace požáru

Po lokalizaci požáru v 06.40 hodin vydal VZ jednotce SDH obce Chýnov rozkaz odvézt, pod ochranou proudu C 52, palety se škrobem, které byly uloženy v těsné blízkosti haly. Vzhledem k poškození stavebních konstrukcí požárem a pro zajištění bezpečnosti zasahujících hasičů, byl na žádost VZ povolán na místo požáru statik a těžká stavební technika.

V 07.28 hodin byl snížen stupeň požárního poplachu z II. na I. stupeň a jednotky PO z II. stupně byly postupně odeslány na základny. Na místě požáru byly ponechány jednotky SDH obce Tábor, stanice Tábor a stanice Soběslav, které prováděly postupné dohašování ohnisek hoření v šestihodinovém harmonogramu střídání.

Ve dnech 20. až 21. září 2009 jednotky PO pokračovaly ve fyzicky i psychicky namáhavé práci při vyhledávání a dohašování skrytých ohnisek hoření, především v prostoru uskladněných papírenských výrobků.

Dne 22. září 2009 ve 12.30 hodin VZ oznámil likvidaci požáru a po závěrečném průzkumu bylo místo požáru předáno majitelům a nájemci objektu.

Příčina vzniku požáru

Ke zjištění příčiny vzniku požáru byla ustanovena vyšetřovací skupina složená z příslušníků Policie ČR (Policejní prezidium Kriminalistický ústav, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje – správa kriminální policie a vyšetřování a odbor kriminalistické techniky a expertiz, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje – územní odbor Tábor), MV-generálního ředitelství HZS ČR a Technického ústavu požární ochrany Praha, krajského ředitelství a územního odboru HZS Jihočeského kraje, která ve dnech 19. až 25. září 2009 prováděla ohledání místa požáru.

V průběhu zjišťování příčiny vzniku požáru bylo stanoveno několik verzí – technická závada, nedbalostní jednání nebo úmyslné založení.

Policie po roce případ odložila, protože pro celkovou devastaci objektu nebylo možné určit příčinu. Zřejmě šlo o technickou závadu, není však jasné, zda na elektroinstalaci, v technických zařízeních, nebo v nákladním vozu Iveco.

Dle prvotního vyjádření majitelů a nájemce byla požárem způsobena škoda ve výši přibližně 66 milionů korun. Uchráněné hodnoty byly zjištěny ve výši 70 milionů korun. Především šlo o zamezení rozšíření požáru na nákladní a osobní automobily, které se nacházely v blízkosti haly a na objekt logistického skladu a na čerpací stanici pohonných hmot.

Negativa zásahu

• značné rozměry objektu,
• vysoká rychlost šíření požáru v prostoru sendvičové konstrukce střešního pláště,
• vrstva asfaltové lepenky na střešním plášti, která při požáru odkapávala a zvyšovala intenzitu hoření,
• plechová krytina střešního pláště neumožňovala účinné hašení z horní části objektu,
• nemožnost provedení zásahu z vnitřku objektu z důvodů hrozícího zřícení ocelové nosné konstrukce,
• minimum informací o materiálu a provozu v jednotlivých částech haly,
• velké množství tlakových lahví v objektu, jejichž výbuchy bezprostředně ohrožovaly zasahující hasiče,
• nízký tlak v hydrantové síti v okolí areálu daný výškovými parametry gravitačního vodovodu,
• značný vývin kouře ze stovek pneumatik a nutnost vést většinu zásahu v dýchacích přístrojích,
• charakter uskladněného hořlavého materiálu – velké role papíru s množstvím lepidla,
• nutnost zdlouhavého rozebírání zříceného střešního pláště, aby byl umožněn přístup k ohniskům hoření,
• problémy s uvolňováním členů jednotek SDH obcí ze zaměstnání při několikadenním zásahu.

Pozitiva zásahu

• objekt se nachází v průmyslové části města mimo obytnou zónu,
• po odtažení vozidel vznikl dostatečný prostor a byly uvolněny zpevněné plochy pro umístění požární techniky prakticky okolo celého objektu haly,
• velitelé jednotek PO respektovali a důsledně plnili rozkazy VZ,
• při požáru nedošlo ke zranění zasahujících hasičů,
• bylo zabráněno rozšíření požáru na čerpací stanici PHM a další budovy v areálu,
• přítomnost vyprošťovacího jeřábu s obsluhou na místě požáru s možností efektivně a bezpečně provést odtažení nákladních automobilů z okolí hořící haly,
• velmi dobrá spolupráce s Policií ČR a Městskou policí Tábor při řízení dopravy a následném střežení místa požáru,
• autobusová doprava v areálu nebyla, díky dobré organizaci na místě zásahu, omezena a nedošlo ani ke zpoždění spojů.