SKANDINÁVSKÉ LISTY – 2/2009
Po delší odmlce je tu další, i když poněkud kratší vydání Skandinávských listů, přinášejících zprávy ze života hasičů a záchranářů ze Švédska, Norska a Dánska – a příležitostně i Finska a Islandu. Tématy tohoto čísla jsou: (1) Problém s násilím vůči hasičům v příměstských aglomeracích pokračuje, (2) Nespokojenost švédských hasičů s centry tísňových volání SOS Alarm, (3) Riziko rakoviny spojené s prací výjezdových hasičů a (4) Polovina směny tvořena „mokrými" hasičkami – i toto se již stává realitou.
Skandinávské listy přináší zprávy ze života hasičů a záchranářů ze Skandinávie – Švédska, Norska a Dánska – a příležitostně i Finska a Islandu. Jejich cílem je zprostředkovat dění, zkušenosti, novinky a aktuální témata ze života skandinávských hasičů a záchranářů ve formě kratších zpráv. Po delší odmlce je tu další, i když poněkud kratší, číslo. Tématy tohoto čísla jsou: (1) Problém s násilím vůči hasičům v příměstských aglomeracích pokračuje, (2) Nespokojenost švédských hasičů s centry tísňových volání SOS Alarm, (3) Riziko rakoviny spojené s prací výjezdových hasičů a (4) Polovina směny tvořena „mokrými" hasičkami – i toto se již stává realitou.
Problém s násilím vůči hasičům v příměstských aglomeracích pokračuje
V prvním čísle Skandinávských listů (0/2007) byla zmíněna problematika násilí vůči záchranářům na předměstích Švédských měst. Téměř dva roky od vydání tohoto čísla lze konstatovat, že situace se bohužel dále zhoršila. Posledním z řady incidentů byla událost v Göteborgu, kde došlo k hození 5,6 kg těžkého kamene z mostní lávky proti projíždějící CAS. Kámen proletěl předním sklem a zasáhl řidiče, jež ztratil na krátký okamžik kontrolu nad vozidlem. CAS následně sjela mimo vozovku do škarpy. Událost si vyžádala celkem dvě zranění, poraněnou ruku řidiče CAS a poranění zraku jednoho z hasičů úlomky skla. Zranění nejsou naštěstí vážná. Policie již zadržela čtyři mladíky odpovědné za tento čin. Mladíci sedí v současné době ve vazbě.
V této souvislosti stojí za zmínku letošní druhé číslo časopisu „Tjugofyra7" (Pozn. JT: nástupce časopisu Sirenen), jež přináší reportáž z HZS Malmö, stanice Jägersro. Do hasebního obvodu této stanice spadá jedna z nejproblematičtějších oblastí v celém Švédsku: Rosengård. Tato oblast je svými problémy v současnosti srovnatelná s předměstími Paříže. Oproti Paříži je zde ale bohužel mnohem větší míra násilí vůči hasičům. Reportáž ze stanice Jägersro dokumentuje život na jedné nočních směn a zároveň popisuje jak násilí vůči hasičům změnilo jejich vybavení, možnost použití prostředků tak i samotnou taktiku při zásazích. V prvé řadě se změnil způsob výjezdu k událostem v této oblasti. U každého zásahu HZS je vždy přítomna policie. HZS vyjíždí přímo na místo události pouze v případě ohrožení života. V ostatních případech vjíždí do oblasti pouze v doprovodu zásahové jednotky policie. U požárů odpadkových košů a podobných událostí HZS většinou vůbec nevyjíždí, hašení provádí policie (přibližně v 80% případů). Na místě události jsou výjezdová vozidla stavěna tak, aby vždy měla volnou únikovou cestu, tzn. do slepých ulic se vždy couvá. Vše je přizpůsobeno tak, aby bylo možné v případě nebezpečí místo co nejrychleji opustit. Z tohoto důvodů se např. přestal používat vysokotlak a hasí se pouze pomocí hadic se spojkami. V průběhu zásahu mají vybraní hasiči funkci hlídky, jež má za úkol mít přehled o pohybu osob v okolí a včas upozornit na možné nebezpečí. Policie má rovněž s HZS dohodnutou taktiku, kdy se v případě potřeby policisté rychle uskupí okolo zasahujících hasičů a chrání je svými štíty. Kromě změny taktiky došlo i ke změnám ve výstroji. Zasahující hasiči byli vybaveni ochrannými vestami a přilbami s ochranným sklem. Hasiči mají také k dispozici i neprůstřelné vesty. Skla zásahových vozidel byla rovněž polepená ochrannou fólií.
Kromě změny taktiky a restrikcemi v represi se HZS Malmö snaží zvrátit trend násilí vůči hasičům pomocí kampaní na školách a v obchodních domech, tak i komunikací s obyvateli v oblasti, a to zejména s mládeží, pomocí antikonfliktních pracovníků a dobrovolníků. Závěrem si lze pouze přát, aby čeští hasiči nebyli nikdy něčemu podobnému vystaveni.
Tjugofyra7 - http://www.tjugofyra7.se/…_02_2009.pdf, http://www.tjugofyra7.se/…_03_2009.pdf
Swedish Firefighters 1/2009, Dagens Nyheter – http://www.firefighters.se/…hter0901.pdf .
Nespokojenost švédských hasičů s centry tísňových volání SOS Alarm
V období 2001–2008 přešla švédská telefonní centra tísňových volání (TCTV), provozována firmou SOS Alarm (více o SOS Alarm zde), na novou technologii zvanou Zenit. Tato technologie mimo jiné umožňuje sběr statistických dat, jež dříve nebyla švédským HZS dostupná. Tyto nové statistiky způsobily značný rozruch mezi HZS. Dle smluv mezi HZS a SOS Alarm by měly TCTV vyhlásit poplach HZS do 45 sekund. Zveřejněná čísla však ukázala, že v některých oblastech Švédska je časový interval od příjmu tísňového volání na TCTV do vyhlášení poplachu na stanicích HZS u událostí jako dopravní nehody v průměru okolo čtyř minut, v případě asistencí u událostí zdravotnického rázu přesahuje dokonce tento interval osm minut. Zejména je uváděn případ ze západního Švédska, kde od nahlášení požáru statku na TCTV do vyhlášení poplachu příslušné jednotce uběhlo 9 minut a 20 sekund. Daný statek byl požárem úplně zničen, oheň se rovněž rozšířil na přilehlý les. Ke kritice HZS se následně přidaly i mnohé ZZS, jež rovněž využívají dispečerských služeb SOS Alarm. Příčinou problémů je dle HZS a ZZS zejména kvalita operátorů TCTV, management kvality jednotlivých center, samotné technologie TCTV a rovněž monopolní postavení SOS Alarm. Provoz OPIS je pro švédské HZS velmi nákladná záležitost. V současné době existuje v celém Švédsku přibližně desítka HZS s vlastním OPIS, což odpovídá 5% všech HZS. Jinými slovy HZS jsou často plně závislé na službách SOS Alarm neboť nemají jinou alternativu. V současné době probíhá dialog mezi HZS a SOS Alarm ohledně zkvalitnění služeb poskytovaných HZS.
Sirenen - http://www.srv.se/…_07_2008.pdf, http://www.srv.se/…_08_2008.pdf a Tjugofyra7 02/2009 http://www.tjugofyra7.se/…_02_2009.pdf
Riziko rakoviny spojené s prací výjezdových hasičů
Ve Švédsku probíhá posledních osmnáct měsíců debata ohledně zdravotních rizik spojených s prací výjezdového hasiče. Debata byla nastartována případem ze stanice HZS Skellefteå, kde během krátkého období onemocněli čtyři mladí hasiči rakovinou. V rámci debaty je zejména argumentováno výzkumem na Univerity of Cincinnati, který se zabýval zdravotními dopady práce výjezdového hasiče a zahrnoval 110 000 hasičů. Závěry tohoto výzkumu byly od roku 2006 publikovány v různých odborných periodikách. Dle tohoto výzkumu jsou významným rizikem pro zdraví výjezdových hasičů jedovaté a karcinogenní látky, jež se usazují v zásahových oblecích. Následná inhalace těchto látek a vstřebávání kůží vede v důsledku ke zvýšenému riziku rakoviny. Jedna se zejména o rakovinu varlete, kostní dřeně, prostaty a lymfatického systému. K usazování látek v oblecích dochází primárně na místě zásahu. Dalším významným zdrojem těchto látek jsou ale i výfukové plyny v garážích hasičských stanic, kde jsou často zásahové obleky uchovávány.
Ve Švédsku jsou to zejména místní odborové organizace, jež tlačí na vedení HZS a další úřady aktivně se zabývat a řešit tuto problematiku. Místní odbory dosáhli v mnoha případech zásadních změn jak ve staničních režimech, tak i v organizaci práce na místě zásahu. Díky tomu již mnoho HZS zavedlo nebo zavádí opatření ke snížení rizik spojených s používáním zásahových obleků. Již dříve zavedena opatření, jež se týkala širšího používání IDP při hasebních pracích a celoobličejových masek s filtry při dohašovacích pracích, byla doplněna o doporučení či nařízení ohledně zásahových obleků. Některé HZS zavedli povinné praní obleků po každé směně, kde se vyjíždělo k požáru. Řada HZS ale např. zavedla převlékání zásahových obleků přímo na místě po ukončení zásahu. Zásahové obleky jsou následně odváženy v pytlích přímo do praní. Rovněž se změnilo uchovávání zásahových obleků na stanicích. Mnoho stanic je přestavováno tak, aby zásahové obleky byly uskladněny v oddělené místnosti s vlastní vzduchotechnikou. Do debaty se mezitím zapojily i odbory na národní úrovni. Ty se zaměřují na otázku rozsáhlejší a dlouhodobé analýzy zdravotních dopadů práce výjezdového hasiče. Vyzdvihují v této souvislosti případ Kanady, kde je v některých částech země rakovina u výjezdových hasičů klasifikována jako nemoc z povolání.
http://www.biif.se/…n_2_2008.pdf – Bi-lagan 2/2008
http://www.brandfacket.se/…hter0804.pdf – Swedish Fire-Fighters 4/2008
http://www.srv.se/…_02_2003.pdf -Sirenen 2/2003
http://www.srv.se/…_08_2008.pdf – Hasičská národní odborová organizace (Brandmännens Riksförbund).
Polovina směny tvořena „mokrými" hasičkami – i toto se již stává realitou
Švédské HZS se dlouhodobě snaží zvýšit počet výjezdových hasiček u HZS. Významným okamžikem byl proto poslední květnový týden, kdy bylo poprvé na jedné sloužící směně na stanici hasičů z povolání 50% osazenstva ženy. Jednalo se o stanici Norrtälje (st. odpovídající JPO-I). Na stanici slouží 5 hasičů a velitel družstva. Na stanici je čtyř směnový režim, kdy na směnách rotuje 30-ka hasičů; jinými slovy každá směna slouží v jiném složení. Na konci května se tak poprvé sešly na jedné směně tři ženy: Gun, Katja a Kristina. Událost, která byla zaznamenána jak v odborných kruzích tak i v médiích. Nelze si než přát, aby toto nebyla pouze ojedinělá událost a trend zvyšování počtu výjezdových hasiček i nadále pokračoval. V této souvislosti lze zmínit, že Úřad pro civilní obranu a krizový management (Pozn. JT: tento úřad je od r. 2009 nástupcem Úřadu PO) má mimo jiné za cíl, aby v roce 2014 byly 4 z 10-ti mokrých hasičů ženy.
Tjugofyra7 2/2009 – http://www.tjugofyra7.se/…_02_2009.pdf
Předchozí čísla:
https://www.pozary.cz/…9_15286.html
https://www.pozary.cz/…u_13898.html
https://www.pozary.cz/…8_11714.html
https://www.pozary.cz/…08_9698.html
https://www.pozary.cz/…08_9233.html
https://www.pozary.cz/…07_8758.html
Pro Požáry.cz Jirka Trnka
-wap-
