07.10.2009: Požár na skládce tuhého komunálního odpadu u obce Želeč na Táborsku likvidovalo 14 jednotek

Dne 7. října 2009 byl na sektorové operační a informační středisko HZS Jihočeského kraje ÚO Tábor (dále jen „SOPIS“) v 01.13 hodin nahlášen požár na skládce tuhého komunálního odpadu u obce Želeč, okres Tábor. Požár zasáhl celkovou plochu dvou hektarů, jeho likvidace trvala tři dny a zaměstnala celkem čtrnáct jednotek požární ochrany.

Popis areálu

Areál skládky Želeč se skládá z rekultivované části a části, na kterou se ukládá odpad. Do areálu je pouze jeden vjezd a jedna obslužná komunikace, která umožňuje přístup k aktivní části ukládání odpadu a k tzv. akumulačním jímkám.

U vjezdu na skládku se nachází administrativní budova, kde se registruje množství, původce a místo uložení odpadu. Celý areál skládky je oplocen.

Skládka v současné době obsahuje vyprodukovaný tuhý komunální odpad z okresu Tábor a je ve vlastnictví společnosti Rumpold, s.r.o., která ji uvedla do provozu v roce 1996. Předpokládaná celková kapacita skládky je 1 200 000 mˇ3 odpadu.

Využívání kapacity je rozděleno na sedm etap. První etapa byla v provozu od října 1996 do dubna 2003 a měla celkovou kapacitu 167 600 mˇ3 odpadu a je zrekultivována. Od roku 2003 byla v provozu druhá etapa, která má celkovou kapacitu 250 000 mˇ3 odpadu.

Skládka je vybavena jištěním proti úniku kontaminovaných vod do okolního životního prostředí těsnícími bariérami a drenážním systémem, který svádí průsakové vody do akumulačních jímek. Akumulační jímky o objemu 2× 400 m³ jsou vybaveny automatickým zařízením pro čerpání vody zpět na skládku k jejímu zkrápění.

Skládka je dále vybavena třemi monitorovacími vrty na sledování podzemní vody a je zde vytvořen systém jímání skládkového plynu. Plyn s obsahem metanu je ze skládky čerpán a spalován v kogenerační jednotce na výrobu elektrické energie.

Průběh zásahu

Požár na skládce byl ohlášen na SOPIS datovou větou systému TCTV 112. Operační důstojník vyhlásil poplach pro jednotky HZS JčK, stanice Tábor, stanice Soběslav a jednotku SDH obce Želeč.

V průběhu jízdy k zásahu jednotka stanice Tábor nahlásila na SOPIS požadavek na další síly a prostředky. Požár bylo v tu dobu vidět na vzdálenost několika kilometrů.

Operační důstojník na místo zásahu vyslal posilové jednotky stanice Tábor a jednotky SDH obce Tábor a Planá nad Lužnicí. První jednotka se dostavila na místo zásahu v 01.36 hodin. Průzkumem bylo zjištěno, že požár zasáhl přibližně 1 ha skládky a dále se šíří po směru větru.

Je nutné podotknout, že hořící odpad tvořil asi 20 m vysoký kopec, po němž bylo obtížné se pohybovat. Všechny dostupné síly, které přijely na místo zásahu v době průzkumné činnosti, byly nasazeny na zabránění šíření požáru ve směru větru.

Byly vytvořeny tři proudy C 52 a jedna lafetová proudnice z CAS. Místo čerpání vody bylo zřízeno na rybníku v obci Želeč vzdáleném asi 3 km od místa zásahu, kde jednotky SDH obcí Želeč a Obora zajišťovaly doplňování vody pro kyvadlovou dopravu dvěma přenosnými motorovými stříkačkami PMS 12.

Lokalizace požáru

Přes nasazené síly a prostředky se nedařilo šíření požáru zabránit a proto velitel zásahu vyhlásil druhý stupeň poplachu. Na místo byly povolány jednotky HZS JčK ze stanic České Budějovice a Jindřichův Hradec a jednotky SDH obcí Bechyně, Dolní Bukovsko, Mladá Vožice, Tučapy, Turovec a Veselí nad Lužnicí.

Síly a prostředky na místě zásahu byly přeskupeny a rozestaveny tak, aby bylo zajištěno hašení požáru po celém jeho obvodu. Místo zásahu bylo rozděleno na tři úseky s následujícími útočnými proudy: tři přenosné lafetové proudnice, jedna lafetová proudnice z CAS a pět proudů C 52.

Dodávka vody na místo zásahu byla zabezpečována kyvadlovou dopravou devíti CAS 32. Čerpací stanoviště v obci Želeč bylo posíleno ještě plovoucími čerpadly.

Na místě zásahu bylo zřízeno stanoviště chemické a technické služby, které zajišťovalo výměnu dýchacích přístrojů a čerpací stanoviště pro doplnění pohonných hmot.

Po dohodě s pracovníkem odboru životního prostředí Městského úřadu Tábor byly prostřednictvím SOPIS vyrozuměny okolní obce v okruhu 10 km od místa požáru o možné přítomnosti zplodin hoření v ovzduší. Při zásahu bylo průběžně kontrolováno množství vody v akumulačních jímkách a zajištěno jejich odčerpávání.

Na místo zásahu byli povoláni zástupci Školicího střediska a chemické laboratoře Kamenice HZS Středočeského kraje, kteří provedli rozbor škodlivin v ovzduší s výsledkem naměřených hodnot škodlivin a doporučili upozornit obyvatelstvo přilehlých obcí, aby omezili větrání obydlí a pobyt venku.

Nejvyšší hodnota byla naměřena do 10 ppm u formaldehydu a těkavých organických látek na kraji nejbližší obce Ústrašice vzdálené přibližně 2 km od tělesa skládky.

Neustálou dodávkou vody na místo zásahu se podařilo šíření požáru zastavit a v 07.30 hodin byl požár lokalizován. V průběhu plnění CAS na čerpacím stanovišti došlo k poruše třech PMS 12, které byly postupně nahrazovány záložními.

Likvidace požáru

V 09.00 hodin byly vystřídány směny a velitel zásahu. Stávajícími proudy bylo prováděno neustálé chlazení skládky. Jednotky PO vyhledávaly a likvidovaly ohniska požáru kompaktorem Komatsu (stroj na terénní úpravy) majitele skládky. KOPIS HZS JčK povolalo z 15. ženijní brigády Armády ČR Bechyně universální dokončovací stroj (UDS na podvozku Tatra 815) určený pro výkopové práce, kterým se skládka rozhrnovala (to umožňovalo hašení skrytých ohnisek).

Uhašené části byly nákladními automobily majitele skládky postupně zaváženy zeminou. Teplota skládky se kontrolovala termokamerou. Na místo zásahu byl také povolán odřad z HZS Plzeňského kraje stanice Plzeň s velkokapacitním čerpadlem Somati, které v odpoledních hodinách nahradilo kyvadlovou dopravu vody a umožnilo odvelení jednotek SDH provádějících kyvadlovou dopravu vody na základny.

Čerpadlo dodávalo vodu na vzdálenost asi 1,6 km dopravním vedením „A“ s dosaženým maximálním průtokem 5600 l vody za minutu. Tímto čerpadlem bylo na místo zásahu dodáno celkem 6 000 000 l vody.

Z důvodu rychlého plnění akumulačních jímek odtékající vodou z místa zásahu bylo nutné posílit jejich odčerpávání. Odčerpávání jímek bylo prováděno prostřednictvím automobilových cisteren NAF 11 a ACF 8 zajištěných dodavatelsky majitelem skládky, které odvážely vodu do čistírny odpadních vod města Tábora vzdálené přibližně 8 km.

Voda, kterou vracely PMS 12 z jímek zpět na místo zásahu, měla silné agresivní účinky a nenávratně poškodila čerpadla a hadice.

Dne 8. října byla voda na místo požáru dopravována pouze čerpadlem Somati. Jednotky PO prováděly celý den dohašování ohnisek a odčerpávání akumulačních jímek.

Dohašování skončilo ve 12.00 hodin následujícího dne, kdy bylo místo zásahu kompletně zavezeno vrstvou zeminy v síle zhruba 30 až 50 cm. Ve 14.00 dne 9. října hodin byl proveden závěrečný průzkum místa zásahu termokamerou a místo zásahu bylo písemně předáno majiteli.

Celkem bylo při zásahu použito 7 202 800 litrů vody. Na místě zasahovaly čtyři jednotky HZS JčK, jedna jednotka HZS Plzeňského kraje, devět jednotek SDH obcí, odřad 15. ženijní brigády Armády ČR Bechyně a zástupci Školicího střediska a chemické laboratoře Kamenice HZS Středočeského kra­je.

U zásahu se během tří dnů vystřídalo celkem 140 hasičů. Při zásahu došlo k poruše tří CAS a pěti PMS. Bylo totálně zničeno 15 hadic C 52 a tři hadice B 75.

Příčina vzniku požáru

Pravděpodobnou příčinou vzniku požáru byl likvidovaný odpad opravárenské haly Comett Plus, spol. s r.o., v Táboře. Společnost provádějící likvidaci zbytků požárem zasažené haly nezajistila řádné uhašení a ochlazení odvážené suti, především žhnoucích rolí papíru.

Vyvezením tohoto odpadu na těleso skládky byly zajištěny podmínky pro přístup vzdušného kyslíku s následným zapálením dalších hořlavých materiálů, které se na skládce nacházely.

Následky požáru

Vzhledem k tomu, že hořela skládka odpadů, požárem majiteli skládky nevznikla žádná škoda. Náklady na provedení požárního zásahu však byly vysoké vzhledem k jeho dlouhé době trvání a vyžadujícímu velkému nasazení sil a prostředků.

Negativa zásahu

• pozdní zjištění požáru osobou zajišťující ostrahu skládky – nebyl zaveden systém prokazatelných obchůzek,
• omezený nástupní prostor vzhledem k jediné příjezdové komunikaci k tělesu skládky,
• značná vzdálenost vodního zdroje od skládky a z toho vyplývající značné množství CAS na dopravu vody na místo zásahu,
• nutnost zajistit značné množství vody pro hašení požáru a zároveň její stálá regulace z důvodu nebezpečí přeplnění akumulačních jímek,
• nezbytnost stálého odčerpávání kontaminované vody z akumulačních jímek skládky,
• problémy s uvolňováním členů jednotek SDH obcí ze zaměstnání při déletrvajícím zásahu,
• nefunkční čerpadlo na přečerpání kontaminované vody zpět na skládku.

Pozitiva zásahu

• přítomnost těžké techniky – kompaktor Komatsu majitele skládky a UDS na rozhrnování povrchu tělesa skládky,
• nasazení velkokapacitního čerpadla Somati na dálkovou dopravu vody hadicemi „A“,
• navážení zeminy na část skládky, která již byla uhašena, zajištěné majitelem skládky,
• při požáru nedošlo ke zranění zasahujících hasičů,
• bylo zabráněno rozšíření požáru do hloubky tělesa skládky přes bezpečnostní překryv zeminy v hloubce asi 2 m.

Závěr

Na této skládce v minulosti hořelo již několikrát, ale tento požár byl svým rozsahem největší. Příčinou bylo především pozdní ohlášení požáru. Taktika zásahu: rychle zlikvidovat plamenné hoření, umožnit přístup těžké techniky, dohašení skrytých ložisek a zakrytí skládky vrstvou zeminy.

Z hořící skládky unikaly toxické zplodiny hoření, které znesnadňovaly zásah a ohrožovaly přímé okolí skládky. Na hasiče provádějící hasební zásah v dýchacích přístrojích a špatně schůdném terénu tak byly kladeny vysoké fyzické nároky.

Velké množství vody, které bylo nutno přepravit na místo zásahu, vedlo k dlouhodobému nasazení požární techniky a k poruše několika požárních automobilů a čerpadel.