Sobota 23. listopadu 2024, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Michal Tittl, hasič z pražského letiště, bojoval s myelodysplas­tickým syndromem. Pomohla transplantace kostní dřeně

Michal Tittl je od února roku 2015 profesionální hasič na letišti v Praze, čímž se splnil jeden z jeho životních snů – po vzoru otce pomáhat jako hasič lidem v nouzi.

Informace o možnostech darování naleznete na www.kostnidren.cz, dozvíte se kdo může a kdo nemůže darovat a poté můžete vyplnit přihlášku.

11. srpna 2017 byl však nečekaně hospitalizován v mostecké nemocnici a po několika vyšetřeních byl převezen na pražskou kliniku ÚHKT – Ústav hematologie a krevní transfuze.

Po odebrání vzorku kosti mu byl diagnostikován myelodysplastický syndrom – jeho kostní dřeň nevyráběla tolik krevních látek, kolik tělo potřebuje a právě kvůli tomu potřeboval vhodného dárce kostní dřeně.

Po transplantaci se přibližně rok zotavoval a nedávno opět nastoupil zpátky do práce. Podrobněji jsme jeho životní příběh zmapovali v rozhovoru výše.

Přečtěte siHasič z letiště v Praze trpí vzácnou nemocí, potřebuje vhodného dárce kostní dřeně

MDS, neboli myelodysplastický syndrom, je řazen mezi klonální onemocnění kostní dřeně. Kostní dřeň u zdravého jedince produkuje krevní buňky: červené a bílé krvinky a krevní destičky.

Zdravá kostní dřeň produkuje i nezralé krvinky, zvané blasty, které se za normálních podmínek vyvíjejí ve zralé, plně funkční červené a bílé krvinky a krevní destičky.

U nemocných s MDS jsou tyto kmenové buňky poškozeny, akumulují se v kostní dřeni popř. mohou mít zkrácenou životnost. Mohou tak rychleji zahynout v kostní dřeni ještě před uvolněním do oběhu, takže ve dřeni je mnoho nezralých buněk (blastů) a v krevním oběhu je málo normálních, zralých krvinek.

V pozdní fázi může MDS přejít do akutní myeloidní leukemie.

Sdílet