Hasící zařízení Piercing Nozzle (HRET)
Jak ukázala především katastrofa letounu Boeing 737 v britském Manchesteru v roce 1985,ani rychlý zásah hasičů na místě havárie ještě nemusí znamenat rychlou záchranu osob uvnitř letadla, pokud se nepodaří velmi rychle zlikvidovat požár bránící záchranářům v průniku do letadla.
Kritické jsou zejména havárie při startu,kdy jsou nádrže plné paliva. Pro tyto situace vyvinula americká firma Snozzle zařízení,nazvané Piercing Nozzle. Jde v podstatě o titanovou jehlu umístěnou na pohyblivém rameni na hasičském voze.Po průniku trupem (jehla je natolik pevná,že dokáže proniknout i velmi pevnými kompozitními materiály,používanými na armádních, především stíhacích strojích) začne dovnitř rozstřikovat vodu-průtok je téměř 950 litrů vody za minutu. Tak likviduje plameny,zvlhčuje interiér a brání tak jeho vzplanutí, snižuje teplotu a udržuje přijatelné podmínky pro dýchání osob uvnitř.
Rameno s jehlou je vybaveno i čtyřpalcovou proudnicí s průtokem 4700 litrů vody/pěny za minutu. Volitelně může být vybaveno i reflektory a kvalitní barevnou nebo infračervenou kamerou (FLIR-Forward Looking InfraRed Camera). To umožňuje přesně směřovat proud vody a zjistit polohu a počet osob v trupu. To vše zvyšuje šanci cestujících na přežití a záchranářům dává čas zvládnout požár a dostat se dovnitř k ještě žijícím lidem. K hašení Nozzle používá jak vodu,pěnu tak i suchá chemická hasiva.
Použití této technologie je ovšem širší,rozšířila se i mimo letiště. Nozzle se ukázal být výborným způsobem k hašení rozsáhlých hořících ploch. Beze změny polohy vozu rameno pokryje plochu až 720 metrů čtverečních. Byl proveden test požáru paliva rozlitého z proražených nádrží letadla. Standardnímu letištnímu speciálu trvalo hašení pomocí lafety přes dvě minuty.Stejnému speciálu, ale vybavenému Nozzlem, to díky pohyblivému rameni,usnadňujícímu hašení zejména pod křídly, trvalo necelou minutu.Tato technologie se tedy prosadila i v petrochemickém průmyslu.
Ve Spojených státech se Nozzle používá i u městských sborů.Bývá zde umístěn na běžných CASkách. Hasiči ho využívají při požárech budov jako výškovou techniku(i když při bytových požárech je stále limitem výškový dosah ramene – současné maximum je 15.6 metru). Díky pohyblivosti ramene a kameře lze proud vody směřovat efektivněji než proudnicí umístěnou na plošině. Také odpadá možnost zranění hasiče na plošině. Další předností je pohyblivost vozu-na rozdíl od plošiny může, ale nemusí vysunovat podpěry(rameno nemá takovou váhu,aby měnilo těžiště vozu a narušovalo tak jeho stabilitu) a může pojíždět podle potřeby, aniž by bylo nutné přerušovat hašení a skládat rameno. Nozzle se využívá také v situacích,kdy je nasazení hasičů příliš riskantní. Rameno se dostane i do míst,kam se proud z lafety nedostane a dohašení musí provést hasič. Nozzle šetří i hasivo – při hašení s jeho použitím se ho spotřebuje až o 40% méně než při použití lafety.
Výrobce udává,že Piercing Nozzle je možno umístit na jakýkoli vůz používaný u hasičských sborů. U městských sborů jsou to například vozy Emergency-One či Pierce, na letištích zejména Oshkosh (jejich nejnovější speciál Oshkosh Striker je už dodáván výhradně s Nozzlem), Emergency-One(mimo USA je například jeden E-One Titan na letišti Schiphol v Amsterdamu), Colet(letiště Atlanta-Hartsfield, Langley AFB), v Evropě Sides(Francie-například Sides VMA 75 Snozzle), Rosenbauer(Panther),Ziegler(Ziegler Z8). Na letištích ve Spojených státech už takto vybavené vozy patří k takřka běžnému vybavení, a to i na menších letištích. Mimo USA slouží v SRN, ve Velké Británii, v Indonésii a jinde.
- OVLÁDÁNÍ – z kabiny vozu joystickem,na vyžádání včetně přiměšovače;to je jinak na palubní desce vozu
- DOSAH RAMENE – 360° okolo vozu;až 3.9 metru pod úroveň umístění(myšlena střecha nástavby-v tomto případě zřejmě spíše u letištního speciálu,než u běžné CAS); až 15.9 metru nad úroveň umístění.
Zdroje:www.snozzle.com, www.oshkosh.com, www.e-one.com, www.airportfire.com, Aero International 12/2000;6/2001;4/2002 Autor: ALP