Daniel Miklós: Nastala doba pro posunutí požární prevence, je čas na evoluci zákona

Na generálním ředitelství HZS České republiky v Praze jsme si povídali s plk. Ing. Danielem Miklósem, MPA, náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.

V průběhu půlhodinového rozhovoru jsme probrali jak potřebu nového zákona o požární ochraně a možnost „superstavebního úřadu“, tak i velkou zatíženost preventistů nebo celkové financování HZS a možné změny jednotného systému varování a informování.

Požární prevence historicky představuje jednu z důležitých součástí bezpečnostního systému České republiky, která je doslova prověřena ohněm.

Požár představuje riziko, které provází člověka od nepaměti. Jeho podstata zůstává stále stejná, jeho vznik se řídí přírodními zákony. Ale člověk se stále vyvíjí, mění svět okolo sebe a tím vytváří nová rizika možného vzniku požáru, na která jsme nebyli zvyklí. Tyto změny představují skrytou hrozbu.

Předcházení požárům a minimalizace škod, v případě jejich vzniku, představuje poměrně úzce vymezený okruh speciálních činností, které ale ve svém důsledku přímo zasahují do většiny oblastí lidské společnosti. Požár může vzniknout kdykoliv a kdekoliv. Nezávisle na chování člověka může docházet k požárům i vlivem přírodních jevů.

S nadsázkou lze říci, že ve většině případů je vznik požáru předvídatelný. Statisticky řečeno, vzniká nejčastěji v důsledku lidského selhání, zejména nedbalosti. Nezanedbatelný podíl mají ale i úmyslně založené požáry.

Nejvýznamnější úlohou koncepce je příprava tezí pro nový zákon o požární ochraně včetně navrhování požární bezpečnost staveb.

Nastavení systému, jak podchytit trendy negativně ovlivňující požární bezpečnost a včas na ně reagovat, je nezbytným předpokladem, jak udržet přijatelnou míru bezpečnosti. Je nutné změnit stávající pojetí ochrany před požáry a klást důraz na osobní odpovědnost.

Změny musí být realizovány bez nárůstu počtu příslušníků, kteří vykonávají státní správu na tomto úseku. Těmto příslušníkům se musí dostat kvalitního profesního vzdělávání a metodického vedení.

Všechny strategické cíle jsou řešeny nejen příslušníky HZS ČR, ale také odborníky z jiných orgánů státní správy, profesních sdružení či vědeckých institucí.