LF 16 – TS 8 Robur O 611 A

Přinášíme vám malý pohled do historie východoněmeckých požárních automobilů, konkrétně na vozidlo LF 16 Robur, které se díky politickému rozhodnutí nikdy nedostalo do sériové výroby, ač bylo ve své době na slušné úrovni.

Oficiálních hasičských variant nákladních automobilů Robur nebylo mnoho, de facto jen jedna a to LF 8/TS 8 od výrobce VEB Feuerlöschgerätewerk Görlitz. Jednalo se o obdobu našeho dopravního automobilu, který byl postavený na podvozku Robur LO 1800/1801, resp. LO 2002. Požární nástavbu tvořila oplachtovaná, speciálně upravená korba s pevnou konstrukcí, přepravující přenosnou motorovou stříkačku TS 8/8 o výkonu 800 l/min při tlaku 0,8 MPa a další potřebné vybavení v podobě savic, hadic atd.

Jiné nástavby na Robury montovány nebyly, pro ně sloužily výhradně další německé podvozky značky IFA. V sedmdesátých letech minulého století byl vyvinut zcela nový podvozek Robur, coby možná náhrada tehdejších stávajících modelů. Montážní linku opustil poprvé v říjnu roku 1974. Měl dvě varianty. Benzínovou O 611 a dieselovou D 609. O tři rokyt později se Robur na novém podvozku dočkal i své první automobilové stříkačky LF 16-TS 8 O 611 A/A. Pro její stavbu byla zvolena modelová varianta s benzínovým motorem, a pohonem všech kol s označením O (Ottův motor) 611 A (Allrad).

Na svojí dobu se jednalo o poměrně pokrokový automobil, disponující díky velké světlé výšce podvozku skvělou průchodností v terénu, centrálním dofukováním pneumatik, rozměrnou kabinou pro devět osob, novou konstrukcí požární nástavby s uzamykatelnými roletami. Unikátní bylo sundávání motorové stříkačky, která měla své místo na lyžinách v páté zadní skříni. Protože se nacházela díky terénnímu podvozku relativně vysoko a nevážila zrovna kilo, bylo nutné vymyslet, jak jí co nejsnadněji dostat z vozu. Konstruktéři výrobce nástavby VEB Feuerlöschgerätewerk Görlitz přišli se zajímavým řešením a to, že zadní dveře budou zároveň i jako hydraulické sklopné čelo, na které se stříkačka posune a poté spustí dolů. Uvnitř nástavby za stříkačkou byla umístěna rezervní pneumatika.

Na to, že se jednalo o relativně malý automobil, nacházela se v něm rozmanitá výbava, vlastní východoněmeckým hasičským vozům, vzpomeňte si, jak kvalitně byla vybavena původní CAS 16 Ifa či AS 16 Ifa, v nich bylo myšleno i na stravování a tak v nástavbě měla své místo mimo např. odsavače kouře i jídelní souprava.

Hlavní čerpadlo, tedy pevné, mělo výkon 1600 l/min a bylo včetně výtlačných armatur umístěno v přední části pod kabinou. Přístup k němu byl velmi snadný, jen se odklopila přední maska a strojník ho mohl začít obsluhovat.

První a bohužel i jediný funkční prototyp hasičské automobilové stříkačky s označením LF 16-TS 8 O 611 A/A byl po třech letech náročných, ale úspěšně provedených praktických zkoušek, demontován. A to i přes skutečnost, že o něj kromě ministerstva vnitra projevila zájem i východoněmecká armáda. Oficiálně byl celý projekt v roce 1980 zastaven a zrušen díky nedostatku financí, pravda byla ovšem jiná. Státní plánovací komise NDR rozhodla, že se na základě centrálního plánování v rámci státu a také RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) prostě vyrábět nebude. Východní Německo tak díky politickému rozhodnutí přišlo o na svojí dobu kvalitní hasičský automobil.

Osud tohoto hasičského vozu by se jistě hodil do pořadu Zašlapané projekty, pokud by existovala jeho německá verze.

Takticko – technická data LF 16-TS 8 O 611 A/A

Rok výroby: 1977
Motor: 6 VO 8.8/8,5 SRF – 2994 ccm
Výkon: 77 kW/105 koní při 3600 ot/min
Celková max. hmotnost: 6200 kg
Délka: 6300 mm
Šířka: 2430 mm
Výška: 2430 mm
Rozvor: 3130 mm
Brodění: 800 mm
Osádka: 1+8
Čerpadlo: 1600 l/min