Může dojít ke vzniku požáru následkem působení tepla z horkovzdušných rozvodů?

V posledních letech zažívá velkou renesanci vytápění pomocí lokálních spotřebičů na tuhá paliva. Bohužel jsme v našem kraji zaznamenali i požáry, jejichž příčina souvisí s provozem zmiňovaných spotřebičů a na nich navazujících technických zařízení. Jedná se o nově instalované krbové vložky s horkovzdušným rozvodem vzduchu. V tomto článku se podrobněji zaměříme právě na problematiku instalace horkovzdušných rozvodů v objektech, byť i značnou pozornost by si zasloužily také komíny a kouřovody.

Takže jaká je současná situace? Na českém trhu probíhá prodej lokálních spotřebičů několika výrobců. Jedná se o tepelná zařízení určená k provozu v interiérech a to jak v bytových, tak i v nebytových prostorech. Topeniště je umístěno v krbové vložce, ta je dále opláštěna a mezi vložkou samotnou a opláštěním proudí konvekční vzduch. Ohřátý vzduch je většinou dále nenuceně distribuován do sousedních místností. Distribuce samotná se provádí v potrubí z různých materiálů. Jedná se jak o potrubí tvořené kovovou fólií s nehořlavou izolací a tvarovkou, tak i o kovové, případně nekovové nehořlavé trubky. Výrobci v návodech k instalaci udávají, že teplota vnějšího pláště potrubí při běžném provozu nepřesáhne 85ºC. Potrubí tedy může být bez nějakého omezení pokládáno na hořlavé povrchy a dřevěné konstrukce.

Zde je ještě důležitý krátký popis situace související s tepelným přetěžováním krbové vložky a tedy překračujícím parametry běžného provozu. Z dostupných návodů k instalaci máme doloženo, že jeden z výrobců se možnému přetěžování krbové vložky snaží zabránit stanovením maximální hodnoty množství spalovaného paliva. Citujme návod k použití: „Přikládejte do topeniště pouze jednu vrstvu paliva tak, aby nepřesahovalo zábranu v jeho přední části. Krb nesmí být provozován s žádným jiným palivem, než je uvedeno v návodu. Vhodné palivo tvoří suché dřevěné špalky v přírodním stavu“. Stanovení podmínek k zabránění přetěžování vložky se jeví jako nedostatečné. Pokud pomineme skutečnost, že topení a zatápění pouze pomocí dřevěných špalíků bez možnosti překládání dvou vrstev se jeví jako značně nepraktické, tak zde nejsou posouzeny podmínky ovlivňující rychlost hoření. Zejména tahové podmínky spotřebiče, meteorologická situace, dále i přístup a složení přiváděného vzduchu mohou v určitých situacích zcela nepochybně způsobit tepelné přetěžování krbové vložky spojené s nežádoucím oteplením některých sousedních konstrukcí.

Výše uvedená teplota 85ºC je stanovena výrobcem daného zařízení na základě určitých podmínek při provozu. Podařilo se nám změřit teploty izolovaného potrubí na adekvátním zařízení v průběhu topného procesu. K měření byl použit digitální bezkontaktní teploměr RAYTEC RAYMX4G a byly naměřeny následující hodnoty: Teplota uvnitř topeniště: 779ºC, povrchová teplota kouřovodu ve vzdálenosti 5 cm nad krbovou vložkou: 393ºC, povrchová teplota izolovaného horkovzdušného potrubí ve vzdálenosti 30cm nad krbovou vložkou: 172ºC, povrchová teplota izolovaného horkovzdušného potrubí ve vzdálenosti 1m nad krbovou vložkou: 139ºC.

Z uvedených hodnot je zřejmé, že pokud budeme mít nad krbovou vložkou instalované dřevěné stropní konstrukce a izolované potrubí na nich bude kontaktně uloženo, tak teplota dřeva by mohla v místě kontaktu přesáhnout hodnotu 120ºC. Popisovaná teplota již může po déletrvajícím působení zapříčinit tepelné samovznícení smrkového dřeva, což je nejčastější materiál tvořící nosné části vodorovných konstrukcí, u borového dřeva je to dokonce již 80ºC. A právě markanty nalezené při šetření několika událostí nasvědčují, že minimálně ve dvou případech již na území Pardubického kraje došlo ke vzniku požáru popisovaným mechanismem. Zabránit vzniku požáru můžeme několika možnostmi, jako vhodné se jeví instalování horkovzdušných rozvodů do objektů s nehořlavým konstrukčním systémem. U objektů s konstrukčním systémem smíšeným a hořlavým je vhodné provést horkovzdušný rozvod pouze v nehořlavých konstrukčních částech objektu.