Zadejte PIN ! Hasiči vám nepomohou

V dnešní době zadáváme PIN, tedy osobní identifikační číslo, snad i do mikrovlnné trouby, ve které si chceme ohřát oběd nebo kávu. Každý z nás už se s ním setkal.

Platební karty, elektronické zámky, přístup do počítače, a také mobilní telefon. Občas se stane, že se spleteme a náš přístup je odmítnut.
U mobilů se to stává často, díky tomu, že je jich hned několik PIN, PUK atd., občas se v tom člověk opravdu nevyzná. „A hele, mobil nám chce pomoci, ten je hodnej, nabízí nám tady SOS, tak tam zavoláme.“ „Tísňová linka 112 !“ ozve se na druhé straně. „Co, co to je?“ Aniž bychom si to uvědomili, v této chvíli již porušujeme zákon, možná neznalostí, možná svou hloupostí. Zneužívání tísňové linky je již dlouhou řadu let trestným činem. Funkce SOS nám umožňuje dovolat se pomoci v tíživé životní situaci i v případě, že telefon nefunguje tak, jak bychom si přáli. Například při dopravní nehodě se může telefonní karta nárazem poškodit, proto je možné si volat o pomoc i v takovýchto případech.
V květnu letošního roku vstoupíme do EU a s tím se Česká republika zavázala v usnesení vlády číslo 391/2000 k zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112, které přijala rada Evropského společenství v roce 1991 na základě doporučení Evropské konference pošt a telekomunikací (CEPT) již z roku 1976.
Tato tísňová linka je určena všem složkám integrovaného záchranného systému, tedy hasičům, policii a zdravotnické záchranné službě. V celé republice je dislokována při krajských operačních střediscích hasičského záchranného sboru. V celé Evropě je linka koncipována tak, aby číslo bylo lehce zapamatovatelné, jednotné a s možností se domluvit nejpoužívanějšími evropskými jazyky, tedy německy a anglicky. Ve většině zemí EU zůstávají národní čísla tísňových volání tak, jako u nás, a některé státy přešly pouze na číslo 112 pro všechny složky integrovaného záchranného systému.
Zneužívání tísňových linek není u nás neobvyklým jevem. Ve většině případů však policie viníka dopadne a potrestá. Velkým pomocníkem je identifikace volajícího, jeho telefonní číslo a jeho poloha, kterou má operátor tísňové linky k dispozici díky dohodám a spoluprací s telefonními operátory.
Zejména děti si mnohdy neuvědomují, že jejich zlomyslná hra s telefonem může mít za následek velké problémy. Nejsou to ty, které jsou spojeny například s výpraskem od rodičů nebo dvojkou či trojkou z chování ve škole. Ale je to blokování telefonní linky tísňového volání. Jednoduchý příklad za všechny. V momentě, kdy si dítě dělá legraci a vytáčí tísňovou linku, jeho blízcí příbuzní mohou mít zdravotní problém, dopravní nehodu, nebo požár domu. Bohužel se nedovolají včas, protože jejich dítko, a ještě jeho dva další kamarádi, si krátí dlouhou chvíli voláním na tísňovou linku.
Proto si zapamatujme a vysvětleme svým dětem, že čísla 150, 155, 158 a 112 se volají pouze v tísňových situacích. Ne proto, abychom zkusili trpělivost operátora, ale proto, abychom mohli pomoci třeba své mamince, která se ocitne v tíživé situaci.


nstržm. Vendula Horáková
tisková mluvčí
HZS Pardubického kraje