Páté instruktážní cvičení hasičů regionu Frýdlantsko – Pieńsk s názvem VICHR simulovalo tornádo

V sobotu 8. června 2019 proběhlo v Kunraticích u Frýdlantu mezinárodní hasičské cvičení, které je součástí česko-polského projektu „Nisa – Smědá – Oleška, řeky, které nás spojují (Hasičská cvičení – živelné pohromy)“.

Projekt, na němž spolupracují Gmina Pieńsk a obec Kunratice, je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Euroregionu Nisa a kunratické cvičení VICHR je jeho první aktivitou, kterou bude následovat podzimní cvičení s tématem povodně v polském Pieńsku, jenž je zároveň hlavním partnerem projektu.

Událost byla rovněž zařazena do krajského seznamu cvičení IZS a byla finančně podpořena Libereckým krajem. Metodickou pomoc poskytl Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, který pro toto cvičení zajistil odborné lektory a zároveň uvolnil potřebnou techniku v podobě kontejneru nouzového přežití (KNP) a stanoviště dekontaminace osob (SDO).

Cvičení se zúčastnily jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí z Kunratic, Heřmanic, Dětřichova a města Frýdlantu, z polské ochotnicze straże pożarne to byly jednotky z Pieńsku, Dłużyny Dolne, Zawidówa, Bierne a Sieniawky. Za hasičský záchranný sbor Libereckého kraje se zúčastnili stanice Raspenava a Liberec.

První pomoc zraněným zajišťovala liberecká pobočka Českého červeného kříže a na bezpečnost silničního provozu dohlížela hlídka Policie ČR z obvodního oddělení Frýdlant.

Základní informace o cvičení

Námětem cvičení, jak již z jeho názvu vyplývá, bylo řádění větrného živlu, který zasáhl jižní část Kunratic. Téma nebylo vybráno náhodou, neboť s řáděním větru měla obec zkušenost z jednoho krásného srpnového nedělního odpoledne roku 2015.

V osudnou neděli 18. srpna 2015 postihla severní část Kunratic prudká bouřka doprovázená silným větrem (podle některých svědků se danou oblastí prohnalo tornádo), která napáchala značné materiální škody.

Na základě této zkušenosti jsme se rozhodli procvičit si postup při záchraně a plošné evakuaci obyvatelstva s jeho následným nouzovým ubytováním ve vybraných věcných prostředcích požární ochrany, kterými disponuje Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje.

Kunratická a Dětřichovská jednotka požární ochrany je předurčena právě k těmto činnostem v rámci civilní ochrany a ochrany obyvatelstva a s těmito prostředky již v minulosti pracovala. Během cvičení jsme chtěli s našimi postupy při plošné evakuaci a nouzovém ubytování obyvatelstva seznámit polské kolegy.

Dvě etapy

Cvičení bylo rozděleno do dvou etap, kdy v dopoledních hodinách proběhla na sále kulturního domu teoretická příprava zasahujících, při níž jim byly představeny nejen úkoly v rámci cvičení, ale i samotná technika, kterou byl zmíněný kontejner nouzového přežití a stanoviště dekontaminace osob.

Po teoretické části přišel na řadu samotný simulovaný zásah. Podle scénáře zasáhlo jižní část obce tornádo a svou ničivou silou zboří nebo těžce poškodí několik budov.

Po skončení řádění živlu, o němž byl informován starosta obce, byl vyhlášen poplach místní jednotce, která svým průzkumem zjistila rozsah katastrofy a požádala o hasičské posily a záchranáře z Českého červeného kříže.

Následně byl svolán krizový štáb obce, který spolupracoval se štábem velitele zásahu zřízeným raspenavskými profesionálními hasiči.

V rámci cvičení byla nařízena plošná evakuace obyvatel zasaženého území, kteří byli převáženi heřmanickým hasičským autobusem do humanitárního střediska postaveného na návsi. Zde byla vybudována i polní ošetřovna Českého červeného kříže, kam byly sanitou sváženy zraněné osoby k dalšímu ošetření.

Nezranění obyvatelé byli přijímáni v zařízení pro nouzové ubytování sestavené z kontejneru nouzového přežití a nafukovacího stanu dětřichovských hasičů. Během cvičení bylo obyvatelstvo postižené části obce vyrozumíváno o nařízené evakuaci pomocí rozhlasu i prostřednictvím zasahujících hasičů.

Jedním z náročných úkolů bylo vyhledávání a záchrana polských a českých turistů, které zastihlo tornádo při návštěvě místního infocentra a muzea. Došlo zde i k dopravní nehodě se dvěma zraněnými, uvězněnými ve vozidle, na které spadly stromy.

Cvičení bylo podle scénáře spuštěno telefonátem a nahlášením mimořádné události ve 13:07 hodin a podle záznamu krizového štábu obce bylo ukončeno závěrečným průzkumem a příjezdem zasahujících jednotek v 15:10 hodin.

Přestože nebylo cílem cvičení vytvářet dojem reálného zásahu, byli výkony všech zasahujících na mimořádně vysoké úrovni. Důležitou součástí cvičení byli figuranti, kterých se sešlo bezmála 60. Byli mezi nimi nejen obyvatele zasaženého území, ale i zástupci zúčastněných jednotek dobrovolných hasičů.

Zejména návštěvníci infocentra svou roli zraněných turistů zahráli tak věrohodně, že zasahující hasiče a záchranáře strhli k nebývalé aktivitě, jako by se jednalo o ostrý zásah.

Praktická část

Praktická část cvičení si vytyčila hned několik cílů, mezi nimiž byl nácvik zprovoznění a obsluhy vybraných věcných prostředků pro oblast civilní ochrany a ochrany obyvatelstva, součinnost a koordinace většího počtu zasahujících, prověření funkčnosti varovného a vyrozumívacího systému a nácvik činnosti krizových orgánů obce.

V neposlední řadě šlo o představení prostředků a činností hasičů předurčených pro civilní ochranu a ochranu obyvatelstva polským kolegům, u nichž je řešení podobných událostí odlišné.

Všechny vytyčené cíle se nám podařilo naplnit. A i když se při tak velkém cvičení našly pochopitelně i drobné nedostatky, byla akce rozhodčími kladně hodnocena. Jak bylo právě rozhodčími při závěrečném vyhodnocení řečeno, cvičíme právě proto, abychom se ze svých chyb poučili a neopakovali je při ostrém zásahu, kdy jde o zdraví nebo o život.

Na dobrém průběhu cvičení se odrazilo několikaletá spolupráce, neboť se jednalo o v pořadí již páté společné cvičení s polskými hasiči probíhající v rámci projektu Nisa – Smědá – Oleška, řeky, které nás spojují.

V předešlých čtyřech cvičeních jsme s polskými kolegy absolvovali vyhledávání ztracených osob, hašení lesního požáru, záchranu klientů z hořícího domu s pečovatelskou službou a požár průmyslového areálu.

Tato všechna společná cvičení nám umožnila, že překonáváme jazykovou barieru a můžeme tak zasahovat společně bok po boku.

Závěrem bychom chtěli velice poděkovat všem, kteří se cvičení VICHR zúčastnili, nejen v roli zachránců nebo zachraňovaných, ale i v pozici pořadatelů, organizátorů, lektorů, rozhodčích, tlumočníků, fotografů a obsluhy cateringu.

Díky Vám všem!