Pár frků od hasičů

Vzhledem k tomu, že dnešní odpoledne jsme pojali jako takové odlehčení od všech starostí přinášime i pár hasičských vtipů, které snad potěší každého čtenáře našich stránek.

Vzhledem k tomu, že dnešní odpoledne jsme pojali jako takové odlehčení od všech starostí přinášime i pár hasičských vtipů, které snad potěší každého každého čtenáře našich stránek.

Hlášení velitele hasičů: Akce skončila úspěšně, neuhořela žádná kráva, jen deset se jich utopilo

Jak se manželce podařil první oběd?"
Ptá se hasič kolegy novomanžela – báječně.
Připálila i kuchařskou knihu.

Přijde blondýnka do sexshopu a ptá se prodavače jestli by ji sdělil cenu modrého
robertku který vidi ve výloze.
Prodavač odvěti 200Kc.
Blondýnce se zda cena příliš vysoká, tak se zeptá na růžový robertek.
Prodavač odvětí 500 Kč.
Blondýnka udiveně kouká pomalu odchází a na poslední chvilku se ptá „no a ten červeny co visi ze vámi?“
Prodavač vykulí oči a říká „paní to je hasicí přistroj“!

Začala hořet policejní stanice. Policajti museli před ohněm utéci až na střechu.
Když přijeli hasiči, roztáhli plachtu a policajti začali po jednom skákat.
Ale vždycky, když policajt skočil, tak hasiči s plachtou uhnuli, a děsně se smáli,
když se policajt dole rozmázl. Až přišel na řadu poslední – náčelník.
Ten tušil podraz, tak vytáhl pistoli, namířil na hasiče a povídá:
„Mně se vám nepodaří oblafnout! Ruce vzhůru, plachtu na zem a všichni tři kroky dozadu!“

Telefonuje pán hasičům: ,,Rychle, okamžitě přijeďte k nám, hoříme!"
,,Dobře pane, jak se k vám dostaneme?"
,,Ježíš, to už nemáte ty velký červený auta?!?"

Policajt se vrátil z noční služby nečekaně o něco dříve. Aby nevzbudil spící
manželku, svlékl se rychle po tmě a chtěl vklouznout do postele. Manželka
však začala naříkat, že ji nesnesitelně bolí hlava, a prosila ho, aby jí donesl z
lékárny prášky pro uklidnění. Poslušný manžel se tedy opět po tmě oblékl a
pospíchal do lékárny. Rozespalý lékárník si ho udiveně prohlížel. „No, co je?
To jste mě ještě nikdy neviděl v uniformě?“ „To ano, ale ne v hasičské!“

Obrovský požár, na místě zásahu jsou požární sbory z širokého okolí.
Žár je ale tak velký, že hasiči ani nemohou přijet tak blízko k plamenům, aby mohli
použít stříkačky. Najednou projede mezi nimi staré hasičské auto s dobrovolnými hasiči,
vyskáčou ven ve vražedném žáru, postříkají se vodou a začnou hasit.
O týden později, jsou vyznamenáni za hrdinství a při převzetí peněžní odměny se
starosta ptá, co s penězi udělají. Hasiči se usmějí: „Nejdřív necháme opravit brzdy.“

Prosím vás, pomozte mi!" volá večer dívka do telefonu.
„Jeden mladý muž se pokouší vylézt do mojí ložnice!“
„Spojíme vás s policií. My jsme hasiči.“
„Ne, ne, nepotřebuji policii, potřebuji delší žebřík!“

Mladý zájemce o vstup do hasičského sboru se ptá zkušeného hasiče.
„Co se dělá, když v bytě uniká plyn?“
„Nesmí se rozsvěcet, potom se otevře okno a zjistí místo úniku.“
„A když v tom bytě již světlo svítí, okna tu nejsou a zdroj úniku se nedá najít?“
„Pak je potřeba utéci.“
„Tak co tu ještě děláme?“

Zahoříš-li k muži láskou, ověř si, není-li hasičem.

Je velký rozdíl mezi tím, kdo zalévá a kdo hasí.

Snažší je požáry zakládat, než vdechovat jejich dým.

Životní krédo mnohých lidí je:„ať hoří jiní, já se budu ohřívat.“

Čím větší oheň, tím delší jsou jeho stíny.

Hoří-li k tobě někdo velkou láskou, nechoď k němu načichlý benzínem.

„Dcera se mi vdává,chodila s doktorem a s hasičem.“
„No,a který je ten šťastný?“
„Hasič, dcera si bere doktora.“

" Chováš se jako milionář!" vyčítá manželka svému muži.
„Copak vyhazuji za nepotřebné věci?“ brání se muž.
„Ano! Například vloni jsi koupil hasící přístroj a dodneška u nás nehořelo!“

Když hasiči s hlasitým signálem projíždějí hlavní třídou, bere si Břéťa bundu a rychle odchází z hospody.
„Odkdy jsi u hasičů?“ ptají se kamarádi.
„Já ne,ale otec mojí přítelkyně je hasič…“

" Náš velitel, když rozděluje odměny, tak nezná bratra!"
" To ten náš také ne, ale první si vzpomene na švagra a zetě."

Meditují dva sedláci u piva.
„Uzavřel jsem kamaráde super pojistky. Jednu proti ohni a druhou proti krupobití“, povídá první.
Druhý se zamyslí a dodá: „No,to je rozumné. Ten oheň to by šlo.
Ale jak uděláš to krupobití ?“

Malý František říká matce, která soustředěně čte knihu:
„Mamííí,hoří lampa!“
„Lampa nehoří, ale svítí!“ odvětí a spokojeně čte dál.
Po chvíli František pokračuje: „Mamííí , už svítí i záclony!“

Stopuje muž o půlnoci na krajnici.Je bouřka,déšť,takže auta nejezdí…
Najednou vidí v dálce světla auta,jak se blíží k němu – strašidelně
pomaloučku. Po chvíli rozeznává stařičkou hasičskou Avii.
Je mu to divné,ale přece jen,auto je auto,takže když u něj zastaví, naskočí si…
Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se vyděsí,ale než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku do pohybu…Muž sedí jak zařezaný, vyděšen k smrti, nemůže se strachy pohnout. Nakonec se vzpamatuje , otevře dveře, vyskočí a utíká pryč.
Pořád se ohlíží, bojí se, že auto zrychlí a přejede ho, takže se zastaví až v nejbližší vesnici.Tam najde hospodu(kupodivu ještě otevřenou), zapadne dovnitř, objedná si dvojitou vodku a všem tu historku vypráví.Všichni jsou z toho vedle ,litují ho a obdivují…Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva totálně zničení a zmoklí hasiči, poručí si grog a rozhlíží se kolem. A v tom jeden povídá druhému: „Hele,Juro,že je to ten kretén ,co si naskočil,když jsme tlačili?“

V pojišťovně zvoní telefon: „Haló, mohu si u vás dát pojistit dům po telefonu?“
„Bohužel, musíte se dostavit osobně.“
„Škoda, to teda radši zavolám hasiče.“

Proč se hasiči v zimě při ohlašování neznámé bílé látky ptají ohlašovatelek na barvu vlasu?
Je-li to blondýna, tak jde určitě o sníh.

Vedoucí oddělení probíral se zaměstnanci pravidla požární ochrany: „No co vám
vyprávět: Při požáru opouštějte pracoviště stejně rychle jako při skončení směny".

Takovou účast na místním plese hasičů ještě neměli. A za co tomu vděčí?
Na hasičské zbrojnici byl už z daleka viditelný plakát s velkým nápisem:
„Přijďte na náš ples. My přijedeme na Váš požár!“

Hasič se vrací domů a už na prahu cítí pach spáleniny přicházející z kuchyně.
Přistoupí k manželce, políbí ji a povídá: „Nádherná vůně miláčku.“

Hasič napomíná návštěvníka v divadle:
„Proč tu zapalujete tu cigaretu?
Nevidíte nápis…?“
„Nápis vidím, ale vás jsem neviděl.“

Proč mají kachny plovací blány?
Aby mohly udusat oheň.
A proč mají sloni ploché nohy?
Aby mohli udusat hořící kachny.

Všichni byli připraveni, ještě než dozněl zvonek telefonu. Ozval se nesmělý ženský hlas:
„Prosím požární stanici. Je to požární stanice?“
„Mluvte!“ Vyzvala ji stručně služba.
„Víte,"vykládala váhavě neznámá, "já mám totiž čerstvě osázenou zahrádku…“
„Paní, co je nám do toho,“ přerušil ji netrpělivě, „tady je požární stanice!“
„Ale když moje zahrádka…“ snažil se pokračovat naříkavý hlas.
„Nezdržujte a volejte zahradnictví!“ Rozčílila se služba u telefonu.
„Nechte mě, prosím Vás, domluvit,“ řekla žena vyčítavě, „vedle u sousedů už
hezkou chvíli hoří, a tak jsem Vás jen chtěla poprosit, abyste mi nešlapali po
zahrádce až Vás zavolají…“

Pilot navazuje nouzové spojení s řídící věží:
„Mayday, mayday… Hoří nám levý motor“.
„Uveďte v činnost nouzové hašení v sektoru A3“.
Motor je uhašen a let probíhá normálně. Ale po chvíli…
„Mayday, mayday… Hoří nám pravý motor“.
„Uveďte v činnost nouzové hašení v sektoru A4“.
Opět se podaří a let probíhá celkem normálně. Ale…
„Mayday, mayday… Hoří nám OBA motory“.
„Opakujte po mně: Otče náš jenž jsi na nebesích.....“.

U hasičů zazvoní telefon.A zněj se ozve:hoří přijeďte rychle.
Hasič odpoví:Teď nemůžeme máme oběd.

Ruského hasiče ,který je na návštěvě u hasičů v Čechách,
se u skleničky vodky ptají :
„Je to pravda,vy tam máte až 60° mrazy?“
„To je blbost, máme tam tak – 24°C, vloni byl největší mráz a to bylo –26°C.“
„Ale vždyť ve zprávách pořád ukazují ty zasněžené stromy…“
„Jo vy myslíte venku!“

V baru hasí srdcebol mladý hasič, když ho zaujme slečna,která sedí u pultu sama.
Přistoupí k ní a zeptá se jí,jestli ji může pozvat na skleničku.
„Na hotel?!“ vykřikne slečna.
Ostatní hosté zpozorněli. Mladík vysvětluje:
„Vy jste mě slečno, nepochopila. Chci vás jen pozvat na malý drink.“
„Chcete mě pozvat na hotel?"vyřvává slečna.Lidé se otáčejí.
Hasič, červený až za ušima, zmateně odchází.
Slečna ho rychle dohoní a šeptá: "Promiňte, že jsem vyvolala rozruch, ale jsem studentka psychologie a zajímá mě¨chování lidí v nečekaných situacích.“
„Cože?! zařve hasič na celý lokál, "pětset euro ?!!!“

Velitel stanice si pozve do kanceláře nové zaměstnance, aby je uvedl do služby.
Hned, jak vejdou se ptá prvního:„Jaké je vaše jméno?“ „Karel“
„Člověče, nevím, kde jste dosud pracoval, ale tohle si nezvykejte.
Tady je zvykem, že podřízení se oslovují příjmením, aby to nesnižovalo autoritu nadřízených –
takže já říkám podřízeným Novák, Zelenka a podobně.
A podřízení mně smí říkat pouze pane Veselý anebo pane veliteli. Jasné?
Tak znova, jak se jmenujete?“ „Karel Miláček!“
„Tak poslyšte , Karle pracovní doba je…“

Chlápek se vytahoval před kamarádem, že jeho sestra se přestrojila za chlapa
a šla jako dobrovolník k hasičům.
Kamarád se diví: „Hele, ale to se s nima musí i sprchovat, převlíkat a všechno,ne?“
„No to jo.“ „A to na to nepřijdou?“
„Přijdou…ale myslíš, že to někdo řekne?“

Specialista na automatizované systémy velení vysvětluje náčelníkovi hasičů princip a výhody počítače:
„Pane plukovníku, tohle chytré zařízení udělá polovinu práce za vás.“
„Výborně, postavte mi do kanceláře dva kousky.“

Dlouho jsme se té anekdotě pana velitele smáli, než jsme pochopili že jde o pracovní úkol.

Velitel územního odboru ke svému podřízenému:
„Poslyšte podporučíku, už dávno se vás chci na něco zeptat. Jste u nás už deset let, ani jednou jste nebyl nemocný, nikdy jste nejel do lázní, neměl jste sklon k infarktu – že vy nebudete pracovně dost vytížený?“

Prosím vás, potřebuji najít hasičskou stanici. Jdu dobře?"
„Ne,trochu kulháte.“

„Haló, je tam číslo 444444?“ " Ano…"
„Prosím vás, mohl byste zavolat hasiče?
Zasekl se mi prst v číselníku!“

Do firmy, vyrábějící hasičskou výzbroj, nastoupí nový šéf.
Je o něm známo, že je to tvrďák. Když poprvé prochází kancelářemi,
vidí muže, který nic nedělá, opírá se o zeď a jen tak kouká.
Říká si, že ukáže názorně všem ostatním, jak naloží s takovými, kteří se flákají.
Jde k onomu muži a nahlas se ptá: „Jaký máš plat?“
Muž trochu překvapeně: „8 000 korun měsíčně … proč?“
Šéf vytáhne peněženku, podá mu 8 000 a zařve:
„Tady máš měsíční plat a teď vypadni a už se neukazuj!!!“
Muž vezme peníze a odejde.
Šéf má dobrý pocit, že všem ukázal, jak v žádném případě nestrpí lenochy
a přitom se ptá: „Může mi někdo říct,co tu vlastně dělal ten línej bulík?“
A jeden zaměstnanec mu s úšklebkem odpoví:
„Přijel si pro hadice…“

Čerstvě ženatý vedoucí mladých hasičů vychází se svou novomanželkou po svatebním obřadu z kostela.
Dva kluci z družstva, kteří vidí mladou paní poprvé se na sebe zašklebí a jeden z nich řekne: " Vystrašíme je?"
Druhý neváhá, rozběhnou se k novomanželům a křičí: „Ahoj tati …“

Kdo je HASIČ: člověk , který nemá na práci nic jiného než se máčet v ledové vodě a dýchat kouř
Kdo je DOBROVOLNý HASIČ: člověk, který dělá to samé jako HASIČ, akorát zadarmo.
Kdo je SOBEC: člověk, který vám klidně podpálí dům, jen aby si mohl uvařit vajíčko.

VÁNOCE:
„Představte si, poprvé se nás sešel na štědrovečerní večeři sudý počet lidí!“
„Jak to, vždyť jste byli tři!“
„Jo, ale potom přijelo 17 hasičů!“

Hoří chalupa a v ní leží tři flegmatici.
První říká: „Kluci, hoří!"
Druhý říká: „Počkáme, přinejhorším nás vynesou."
A třetí: „Hergot spěte, vy toho nakecáte!"

Kapr už smažený, ještě se mrská.
Prskavka Vietnamská nějak divně prská.
Dívám se na stromek, k zemi se klatí,
na dveře hasiči zoufale mlátí.
Všude je smrad, záclony hoří,
takhle se nekouknu, příští rok k moři.

Byl jsem na Vaší přednášce",povídá hasič svému školiteli.
Ten se potěšen zájmem zeptá: „Na poslední ?“
„To doufám“.

Přijde hasič do nebe.Svatý Petr nakoukne do knih a povídá:
„Víte,já tu na vás vůbec nic nemám. Ani špatného, ani dobrého.
Máme tu poslední dobou dost narváno, takže byste potřeboval alespoň
jeden opravdu dobrý skutek, abych vás mohl pustit dovnitř. Zkuste si na
něco vzpomenout, my v těch knihách nemáme všechno.“
„No, jednou jsem udělal jeden dobrej skutek.To jsem takhle jel ze služby domů a
najednou vidím, jak u jednoho domu banda nějakých grázlů hází do oken zápalnou láhev.
Říkám si: dřevěnej dům,okolo stromy, suchý listí, uvnitř možná lidi…a mně tak
vzkypěla krev v žilách,že jsem okamžitě zastavil, do jedné ruky hasičák,do
druhé francouzák a šel přímo k nim. Byl tam jeden takovej velikej ,určitě šéf, kolem
krku řetěz, jizvy v obličeji, a já mu jednu ubalil, že lehnul, a povídám:
"Koukejte odsud vypadnout!“
„To je zajímavé“, říká svatý Petr,„to bychom tu měli mít…Kdy se to asi tak stalo?“
„No, je to tak dvě minuty.“

Jdou dvě ženy kolem hřbitova.
Najednou je přepadne potřeba si odskočit.
Ta první vletí na hřbitově ke křoví a pak si utře kalhotkami přirození a
zahodí je. Té druhé je kalhotek líto, jelikož jsou drahé a tak si vedle z hrobu použije
stuhu z věnce. Na druhý den se jejich manželé baví v hospodě:
„Ty představ si, moja včera přišla bez kalhotek“.
„A ten druhý-to nic není-ta moje přišla domů a měla v zadku pentli s nápisem:
Vzpomínáme – Sbor dobrovolných hasičů“…?!?