Hasičský veterán mezi veterány
Starostu Okresního sdružení hasičů Uherské Hradiště Václava Holáska můžete nejčastěji zastihnout na třech místech, které znamenají jeho život. V kruhu své rodiny ve Zlechově, mezi hasiči nebo na motocyklových závodech. První dva jeho zájmy se navzájem prolínají, protože k hasičině přivedl jak svou manželku, tak všechny čtyři dcery i s jejich protějšky a nejstarší ze sedmi vnoučat už patří mezi mladé hasiče.
V modré uniformě
Mezi hasiče přišel poprvé v patnácti letech a od roku 1970 začal zastávat různé funkce, až se v roce 1984 stal hlavním představitelem hasičů na okrese a je jím dodnes. Od předminulého roku je také členem Výkonného výboru Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Za svoji aktivní činnost v řadách dobrovolných hasičů dostal letos v říjnu nejvyšší uznání SH ČMS, titul Zasloužilý hasič.
Hasičina se pojí i s jeho velkým koníčkem, motocyklovým sportem. „Od malička mě lákaly motory a podmanivá vůně benzinu,“ tvrdí Václav. „Tátovi, který byl automechanikem a aktivním dobrovolným hasičem, vděčím za to, že mě zasvětil do tajů motorů a přivedl mě do sboru.“
Kolika zásahů se účastnil, těžko už spočítá. Bylo jich hodně. Od požárů ve Zlechově, po požár hradu Buchlov. Raději však vzpomíná na úspěchy v požárním sportu jak vlastních, tak i svých dcer. V současnosti má velkou radost z hasičských sportovců na uherskohradišťském okresu, zvláště pak z úspěšných borců z Vlčnova, kteří patří k nejlepším v republice. Hrdý může být i na to, že pod jeho vedením okresních hasičů se zvedla úroveň práce s dětmi a mládeži a znatelným úspěchem je i to, že hasiči jsou stěžejními nositeli lidových tradic Slovácka. Sám však spokojený úplně není. „V nadcházejícím novém volebním období chceme zlepšit práci v jednotlivých okrscích, protože tady vidíme hlavní cestu k bližším kontaktům se sbory v obcích,“ říká okresní starosta.
S vůní benzinu
Za úspěchy v motocyklovém sportu stojí nejenom bezpočet tréninkových hodin, ale také spousta tvrdé práce na závodnických strojích. Václav Holásek říká, že prvořadé je postavení motocyklu. Má s tím bohaté zkušenosti. Před lety jeden starší cestovní koupil a celý ho předělal na sportovní.
„Je to přibližně pět let, kdy mě kamarádi nabídli, abych se dal na rychlostní závody,“ vzpomíná Václav Holásek. „do té doby jsem totiž jezdil motokros.“ Motokrosu se věnoval spolu s bratrem. Ten však měl lepší výsledky, tak mu při závodech dělal mechanika. Dnes svého rozhodnutí opustit motokros rozhodně nelituje. Své motocyklové veterány by však neopustil. Má je už tři a čtvrtý dává dohromady.
„Nejraději jezdím na kovrovci,“ pochvaluje si. „Ten při jízdě pěkně sedí, ale teď nad mé očekávání začala jezdit moje miranelli.“ A právě s tímto italským strojem s obsahem 50 ccm měl letos nebývalý úspěch. V dresu Motorsportklubu Uherské Hradiště vyhrál 13. ročník Ceny Františka Šťastného Královéhradeckého okruhu, Nepomucký trojúhelník v Nepomuku i Cenu Václava Paruse na Kolštejnském okruhu v Branné v Jeseníkách. V kubatuře do 175 ccm zase exeloval na 18. ročníku České Tourist Trophy v Hořicích.
Vavřínové věnce v padesátkách mu přinesly pak titul nejvyšší. Stal se mistrem republiky v rychlostních silničních závodech motocyklů v kubatuře 50 ccm. Úspěch je o to větší, když vezmeme do úvahy to, že náš republikový přeborník už oslavil šedesátku a závodí s pětadvacetiletými soupeři.
„Můj sport nepatří k nejlevnějším,“ říká Václav Holásek na závěr našeho setkání v garáži rodinného domu ve Zlechově. „Bez podpory Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s., firem CHEDO, s.r.o. Uherské Hradiště a Segment Milan Vencl a v neposlední řadě Autolakovny Sochor Most bych na závodní okruh bezpochyby nevyjel.“
Text: Josef Nitra, převzato z webu SH ČMS
-wap-
