SKANDINÁVSKÉ LISTY – 1/2010
Skandinávské listy přináší zprávy ze života hasičů a záchranářů ze Skandinávie – Švédska, Norska a Dánska – a příležitostně i Finska a Islandu. Jejich cílem je zprostředkovat dění, zkušenosti, novinky, a aktuální témata ze života Skandinávských hasičů a záchranářů ve formě kratších zpráv. Tématy tohoto čísla jsou: (1) Soukromé HZS a ZZS v Dánsku a Švédsku, (2) Alternativní telefonní číslo ke 112-ce, (3) Konec „blembáků" aneb jak se vybírá hasičská přilba, (4) Simulátor pro výcvik hledání osob v uzavřených prostorech, (5) Švédska velitelská „bible" nyní dostupná i v angličtině, a (6) Internet se stává důležitým médiem pro kommunikaci s občany.
Soukromé HZS a ZZS v Dánsku a Švédsku
Záchranné složky v Dánsku a Švédsku prochází v posledních několika letech vývojem, kdy činnosti v oblasti PO a ZZS jsou ve stále větší míře vykonávány soukromými provozovateli. Asi nejznámějším případem je firma Falck, jež provozuje více než 60% všech hasičských stanic v Dánsku.
Na úvod ale nejdříve kratší rekapitulace jak takový systém se soukromými provozovateli funguje. Provozovatelé se vybírají pomocí veřejných zakázek na poskytování služeb. Pro účast v řízení se často vyžaduje certifikace a to jak celé firmy jakožto provozovatale, tak i kvalifikace vybraných funkcí (napr. řídící personál nebo operátoři). Smlouva se nejčastěji uzavírá na dobu 4–6 let s opcí na 1–2 roky. V rámci zakázky se stanovují i požadavky na stáří a vybavení mobilní techniky či kompatibilitu KIS. V boji o zakázky spolu soutěží jak soukromé subjekty tak i veřejně vlastněné společnosti. V případě, že provozovatel prohraje zakázku, přechází většina personálu k novému provozovateli. Uzavírané smlouvy se týkají provozu, tzn. zadavatel zakázky nemůže přenést zodpovědnost a řízení na tyto subjekty. Např. i když je ZZS provozována soukromým subjektem, hlavní lékař ZZS a organizace plánující a vyhodnocující činnost ZZS je vždy součástí krajského úřadu či jeho příspěvkové organizace. Podobně to funguje i u HZS.
Asi nejdále co se týče „privatizace" PO je Dánsko. Dánské obce mohou provozovat buď vlastní HZS nebo si nasmlouvat tyto služby u soukromých firem (60% jich takto činí u fy. Falck). Švédské HZS mohou být zatím provozovány pouze obcemi (případná změna je blokována odbory). Švédské HZS si ale na druhou stranu ve velké míře nasmlouvávají služby jiných subjektů, např. prostředky a techniku pro „těžké" vyprošťování jako jeřáby nebo nízkotlaké vyprošťovací vaky. U švédských HZS proto vůbec nenajdete techniku jako jeřáby, autobusy či vozidla typu VYA. Další oblastí, kde si švédské HZS nasmlouvávají služby je OPIS a to zejména u firmy SOS Alarm. Část PO a záchranných činnosti ve Švédsku spadá rovněž pod státní úřady. I zde dochází ve stále větší míře k provozu těchto činností soukromými subjekty jako např. helikoptéry námořního SARu provozované firmou Norrlandsflyg či PO na státem vlastněných letištích firmou Falck.
Jak v Dánsku tak i Švédsku jsou činnosti spojené se ZZS (RZP/RLP, rendez-vouz a LZS) nasmlouvány pomocí veřejných zakázek. V případě Dánska se jich kromě soukromých firem účastní i obecní HZS, např. HZS Kodaň. Ve Švédsku jsou to kromě soukromých firem ještě krajské příspěvkové organizace (HZS nemohou ze zákona provozovat ZZS). Oproti PO je v této oblasti mnohem větší počet soukromých provozovatelů (např. Sirius, Falck, Samaritanen a Response) a tím i větší konkurence. Zadavatelé rovněž vybírají několik provozovatelů najednou a tak v jedné oblasti může být dva nebo tři provozovatelé pro RZP, jeden pro rendez-vouz a jeden pro LZS. Ve Švédsku jde vývoj ještě dále a některé kraje začali provozovat pomoci zakázek i OPIS ZZS. Ve Švédsku tak lze nalézt kraje, kde je příjem volání na 112 poskytován jednou firmou (SOS Alarm), dispečerské služby další (OpenCare) a provoz ZZS třetí (příspěvkovou organizací kraje).
Signalen 2/2009 & 3/2009, Falck, s112, BeredskapsInfo.
Alternativní telefonní číslo ke 112-ce
Během posledních let došlo ve Švédsku k několika případům, kdy z důvodu extrémního počasí a způsobených škod došlo k rapidnímu nárůstu počtu tísňových volání na TCTV a v důsledku k jejich úplnému přetížení. Např. při povodních v jižním Švédsku v r. 2008 přicházelo na TCTV Malmö okolo 1600 volání v hodině oproti běžným 60-ti. V období 2006–2008 byla TCTV proto nucena se několikrát obrátit na veřejnost přes rádio a televizi s žádostí, aby lidé volali na linku 112 pouze v případě událostí, kde dochází k přímému ohrožení života. V tomto období rovněž došlo k několika úmrtím, jež jsou přímo spojována s nedostupností TCTV jako např. dvě umrtí při povodních v oblasti Malmö v r. 2007. Důvodem těchto problémů byla jednak chybějící funkce „overflow", kdy v případě přetížení jednoho TCTV jsou hovory přesměrovány na jiné TCTV (tato funkce je dostupná až od r. 2009, kdy došlo k úplné implementaci nového systému pro TCTV zvaného Zenit), a rovněž díky chybějící alternativě pro ohlášení život neohrožujících událostí jako např. spadlé stromy a zatopené sklepy. Analýza událostí z let 2006–2008 ukázala, že až 90% volání na linku 112 se týká neakutních událostí. Během r. 2009 byl proto odstartován projekt, jež má za cíl do dvou let zprovoznit alternativní tel. číslo k lince 112. Tento typ alternativních čísel existuje již delší dobu zejména v USA, kde jako doplněk k 911 používají čísla jako 311 (New York) či 211 (San Diego). Zkušenosti z New Yorku mimojiné ukazují, že po zavedení čísla 311 dochází při mimořádných událostech k prakticky minimálnímu nárůstu počtu volání na 911-ku.
Signalen 1/2009, GT, Sydsvenskan, Aftonbladet, SR.
Konec „blembáků" aneb jak se vybírá hasičská přilba
Dějí se to věci nevídané. Švédské HZS začali během posledních dvou let hromadně obměňovat používané hasičské přilby. Oproti svým dánským a norským kolegům, jež již nějakou dobu používají převážně přilby MSA F1 „Gallet" a Rosenbauer Heros/ Heros Xtreme, švédské HZS se dlouho drželi tradičních „blembáků" zn. Brissman. Časopis Swedish Firefighters přinesl před nějakým časem článek o tom, jak takový výběr nových přileb vypadá, v tomto případě u HZS Syd. Zajímavá jsou zejména kritéria pro výběr přileb: (a) přilba musí splňovat EN 443, (b) musí mít ochranné brýle (ne vizír), jež splňují EN 166, a jež lze zasunout pod skořepinu, © přilba nebo její řemínek lze nastavovat jednou rukou, v rukavici a i s nasazenou kapucí, (d) na přilbu lze upevnit svítilnu, (e) řemínek přilby je upevněn ve třech bodech (podobně jako u cyklistické přilby), (f) hmotnost do max 1,2 kg a (f) přilba umožňuje použití temenního mikrofonu nebo nahlavní sady (headsetu). Při výběru se zkoumalo šestnáct přileb od sedmi výrobců (MSA, Dräger, Rosenbauer, Pacific, Cromwell, Casco a PAB). Vybrané přilby se testovaly po dobu dvou měsíců na dvou stanicích a to jak při zásazích tak výcviku. HZS Syd se nakonec rozhodlo pro přilby Pacific A10 pro hasiče a Pacific R7 pro řídící důstojníky (VD, VC a PI). Pro obdobné přilby se rozhodla i řada dalších HZS ve Švédsku. Kromě přileb Pacific A10/F10 si mnohé HZS rovněž pořizují Dräger HPS 4100, MSA Fuego a Rosenbauer Heros. Hasičské školy pak používají přilby Rosenbauer Heros a švédský USAR MSA F2 Xtrem. Je zajímavé, že MSA F1 „Gallet" a Rosenbauer Heros Xtreme, které jsou velmi rozšířené v Dánsku a Norsku, se ve Švédsku vůbec nepoužívají.
Swedish Firefighters http://www.firefighters.se/…SFF_0802.pdf 02/2008.
Simulátor pro výcvik hledání osob v uzavřených prostorech
Švédské hasičské školy začali používat ve výuce simulátor, jehož účelem je simulatovat hledání osob v uzavřených prostorech. Simulátor se jmenuje Sidh a byl vyvinut ve spolupráci s vysokou školou v Skövde během období 2006–2007. Impulzem k výstavbě simulátoru, byla iniciativa instruktorů na bývalé hasičské škole v Skövde. Během roku 2008 probíhalo vyhodnocení projektu a v r. 2009 se začal simulátor používat na školách v rámci běžné výuky. Simulátor Sidh je typu „human-in-the-loop", tzn. osoba v simulátoru musí používat mimojine i motorické (pohybové) schopnosti, a má formu tzv. „jeskyně", která je tvořena kvádrem (délka a výška stěn je přibližně 2,5 m) na jehož stěny se promítají fiktivní prostory. Osoba interagující se simulátorem stojí uvnitř kvádru. V tomto případě se jedná o hasiče v plně zásahové výstroji. Na podlaze kvádru je deska se sensory, jež snímá pohyby/kroky hasiče uvnitř simulátoru. Sensory rovněž snímají jakým směrem hasič stojí, zda-li je v pokleku či stojí z příma. Simulátor je řízen pěti PC. Sofware simulátoru je postaven na počítačové hře „Halv Life 2". Simulátor umožňuje vytvářet scénáře/prostory různé obtížnosti. Cena simulátoru je přibližně 250 tis. Kč. Původní simulátor byl na školách doplněn možností využít dalších efektů kromě samotné vizualizace, např. je možné vyplnit prostor kouřen či různými zvuky (požární poplach, zvuk motoru, apod). Simulátor je vyvinut je doplněk tradičního výcviku. Cílem simulátoru je rozvíjet schopnosti, jež jsou důležité při těchto typech zásahů, zejména pak orientace, systematické prohledávání a komunikace. Omezením simulátoru je možnost provádět hledání pouze jedním hasiče, přestože ve skutečnosti pracují vždy ve dvojci. Simulátor rovněž neumožňuje provádět (simulovat) hašení. Video o simulátoru lze vidět http://www.youtube.com/watch_popup?… (ve švédštině s anglickými titulky).
MSB, Forskning & Framsteg 4/2007, Högskolan Skövde.
Švédska velitelská „bible" nyní dostupná i v angličtině
V roce 2002 byla vydána kniha „Taktik, ledning, ledarskap", jež shrnuje principy řízení záchranných operací ve švédské PO. Kniha je význačná tím, že výborným způsoben spojuje teoretické principy operačního řízení s praktickými zkušenostmi. Kniha se stala nesmírně populární a dnes ji lze nalézt na každé hasičské stanici. Dnes se ji říká „červená" bible (jen na okraj, „modrá" bible je kniha věnována krizovému řízení, na jejím překladu do angličtiny se dle mých informací pracuje). Kniha byla nyní přeložena do angličtiny pod názvem „Tactics, command, leadership" a je dostupná zdarma v pdf formátu http://www2.msb.se/…rship%20.pdf. Kniha má 254 stran a je doplněna řadou obrázků a fotografií. Autoři knihy patří mezi absolutní špičku mezi instruktory a řídícími důstojníky u švédských hasičů. Všem, kteří pracují s problematikou operačního řízení nebo se o ní zajímají knihu vřele doporučuji!
Internet se stává důležitým médiem pro kommunikaci s občany
Význam Internetu při komunikaci s občany, zejména pak mladší generací, si stále více uvědomují úřady ve Skandinávii a proto jej stále více využívají. Prvním příkladem je videokanal švédského Úřadu pro krizový management a nouzovou připřavenost (Swedish Civil Contingencies Agency, MSB) na serveru „YouTube"
http://www.youtube.com/msb. Videokanal obsahuje kratší videa, jež popisují jak se chovat v případě nebezpeční, např. co dělat v případě požáru bytu http://www.youtube.com/msb#…. Dalším příkladem je využívání mikroblogu „Twitter" stejným úřadem a to jako další informační kanál pro informování obyvatelstva o probíhajících krizových událostech http://twitter.com/krisinformation. Mimo jiné byl Twitter využit pro informování o průběhu prasečí chřipky. Třetím příkladem je portál „Flammernes portal" („ohnivý portál") provozovaný dánským Úřadem pro krizový management (Danish Emergency Management Agency, BRS), který se zaměřuje na mládež věkové kategorie 13–16 let http://www.flammernesportal.dk/. Po přihlášení jsou návštěvníkům interaktivním způsobem vysvětlena rizika a nebezpečí spojena s požáry a zplodinami hoření. Jejich průvodcem jsou dvě postavičky: Sirid a Janus http://www.beredskabsstyrelsen.dk/…aracters.png. Na portálu jsou mimojiné konkrétní příklady ze života náctiletých jako diskotéky, grilování nebo jejich pokoje http://www.beredskabsstyrelsen.dk/info/room.jpg, http://www.beredskabsstyrelsen.dk/…rand%201.jpg, http://www.beredskabsstyrelsen.dk/…rand%202.jpg a http://www.beredskabsstyrelsen.dk/…rand%203.jpg.
Předchozí čísla:
https://www.pozary.cz/…9_20059.html 2/2009
https://www.pozary.cz/…9_15286.html 1/2009
https://www.pozary.cz/…u_13898.html 4/2008
https://www.pozary.cz/…8_11714.html 3/2008
https://www.pozary.cz/…08_9698.html 2/2008
https://www.pozary.cz/…08_9233.html 1/2008
https://www.pozary.cz/…07_8758.html 0/2007
Pro Požáry.cz Jirka Trnka
-wap-
