Tři metry k životu: Přístupnost sídlišť ve velkých městech je kvůli zaparkovaným autům velký problém

Pátek 13. je již tradičně vyhlašován Českou asociací hasičských důstojníků Dnem požární bezpečnosti. Cílem tohoto dne je snaha „zlomit“ pověru o nešťastném pátku třináctého pořádáním různých preventivních akcí, kdy hasiči chtějí ukázat svojí připravenost na mimořádné události, propagovat požární ochranu a preventivně působit na veřejnost.

Každoročně je den požární bezpečnosti zaměřen na nějaké konkrétní téma. Letos se hasiči snaží poukázat na problém příjezdových komunikací a nástupních ploch pro hasiče.

To je pro zásah hasičů Achillovou patou všech velkých měst v souvislosti s narůstajícím množstvím automobilů v lokalitách sídlišť nebo čtvrtí s rodinnými a bytovými domy. Hasiči se svou rozměrnou a těžkou technikou mají často problém dostat se na místo zásahu nebo do potřebné blízkosti.

Úzké komunikace jsou blokovány množstvím zaparkovaných vozidel, zablokovány jsou i nástupní plochy a problémy nastávají také při nutnosti ustavení výškové techniky, která má větší nároky na volný manipulační prostor.

Pro hasiče jsou často problematické alternativní příjezdy po trávě, průjezdem mezi kontejnery na tříděný odpad, pouličními lampami, instalovanými lavičkami, plůtky předzahrádek, vzrostlou zelení a dalším městským mobiliářem.

Hasiči přijíždějící na místo události si se složitou situací dokáží poradit jen díky skvělým řidičským schopnostem, místní znalosti a uměním improvizace v dané situaci.

Nicméně zdržením při příjezdu, ať už vlivem neukázněných řidičů vozidel nebo městským mobiliářem, významně stoupá riziko ohrožení lidských životů místních obyvatel.

Přístupové komunikace

Základní technické požadavky přístupu k objektům pro požární techniku jsou například stanoveny v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, kapitola 12 – Zařízení pro protipožární zásah.

Přístup pro protipožární zásah byl řešen již před účinností výše zmíněné normy. Přístupovou komunikací se rozumí nejméně jednopruhová silniční komunikace se šířkou vozovky minimálně tři metry, která musí vést minimálně do vzdálenosti 20 metrů od všech vchodů do objektu, kterými se předpokládá vedení požárního zásahu, pokud se u těchto objektů nepředpokládá nástupní plocha.

Bohužel v České republice neexistuje dopravní značení vyznačující důležité přístupové komunikace pro požární automobily.

Příslušníci HZS Středočeského kraje proto navrhli dodatkovou tabulku s textem „Potřebujeme projet, 3 metry k životu“ se symbolem požárního automobilu, kterou předložili na Ministerstvo dopravy (MD ČR).

Podle úvodních jednání vyhodnotili zaměstnanci dodatkovou tabulku jako nadbytečnou s odůvodněním, že současná platná silniční legislativa je dostatečná a není nutné řidičům zdůrazňovat jejich povinnost nechat vedle zaparkovaného vozidla minimálně jeden jízdní pruh o šíři větší než tři metry.

Dopravní křižovatky

Problematickými místy pro požární techniku jsou křižovatky a odbočky na účelové komunikace uvnitř sídlišť, kdy při umisťování dopravního značení a městské zeleně není zohledněn poloměr zatáčení vozidla, šířka a délka výškové techniky, jejímž specifikem je skutečnost, že žebříková sada zpravidla přesahuje kabinu vozidla vpředu o přibližně jeden metr.

Technické podmínky MD ČR č. 171 neobsahují vlečné křivky pro požární automobily, proto je dopravní projektanti řešící komunikace často navrhují podle vlečných křivek pro svozová vozidla komunálního odpadu, která mají zpravidla natáčecí zadní nápravu a žádný přesah nástavby před kabinu.

Obratiště pro požární techniku

V případě, že je přístupová jednopruhová neprůjezdná komunikace delší než 50 metrů, musí být podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, na jejím konci vybudován smyčkový objezd nebo plocha umožňující otáčení vozidel, tzv. obratiště.

U dvoupruhových komunikací delších než 100 metrů využívají strojníci požárních automobilů na otáčení obratiště zřizovaná primárně pro svozové vozy komunálního odpadu podle čl. 14.2 ČSN 73 6110 Projek­tování místních komunikací a Technických podmínek MD ČR č. 103 Navrhování obytných a pěších zón.

Bohužel dochází k situacím, kdy jsou místa pro kontejnery přesunuta k páteřním komunikacím a obratiště jsou oficiálně změněna na parkoviště.

V rámci úprav dopravního značení u stávajících komunikací není Hasičský záchranný sbor České republiky dotčeným orgánem, a proto není o těchto zásadních změnách z pohledu požární ochrany oficiálně informován.

Nástupní plocha pro požární techniku

Nástupní plocha pro požární techniku navazuje na přístupovou komunikaci a slouží pro ustavení požární techniky v takové vzdálenosti od objektu (ideálně 4 až 6 metrů od paty objektu), aby bylo možné využít výškovou techniku k záchraně ohrožených osob nebo provést požární zásah z vnější strany budovy.

U objektů vybavených vnitřními zásahovými cestami s požární výškou nad 22,5 m, objektů o požární výšce do 12 m a objektů, jejichž veškeré prostory jsou bez požárního rizika, není povinnost zřizovat nástupní plochu pro zasahující jednotky.

Současná situace

Největším problémem je, že parkovací stání a nástupní plochy na sídlištích nejsou dostatečně označeny a na většině sídlišť jsou řidiči zvyklí parkovat téměř kdekoliv, a to i v případech, kdy v docházkové vzdálenosti jsou volné parkovací kapacity, místní obyvatelé chtějí na svá zaparkovaná vozidla vidět a parkují přímo před domy, například na chodníku nebo zeleni.

Akce, při kterých je testována průjezdnost přístupových komunikací, probíhají ve spolupráci s Policií ČR a městskou policií a právě z jejich pohledu nastává problém se sankcemi pro řidiče, kteří brání průjezdu požárních automobilů.

I když hasičům na konkrétním sídlišti překáží, např. pouze pět nesprávně zaparkovaných vozidel, strážníci nebo policisté musí pokutovat i další desítky řidičů vozidel zaparkovaných proti pravidlům silničního provozu.

Z důvodu dlouhodobého přehlížení nesprávného parkování přerostl problém s průjezdností požární techniky v některých obcích z pohledu místní samosprávy v neřešitelný problém, kdy se v případě vymáhání řádného dodržování silničních předpisů zástupci obcí bojí negativních reakcí z řad obyvatel sídlišť a tedy svých voličů.

Bohužel pro volené představitele obcí je často přednější osobní zájem voličů než veřejný zájem.

Jak postupovat?

Místním šetřením v zájmových lokalitách zjistit umístění přístupových komunikací a nástupních ploch.

Například dohledáním původní projektové dokumentace, případně s využitím Posouzení požárního nebezpečí, které se zpracovávalo podle zákona č. 91/1996 Sb. pro objekty, kde se shromažďuje více jak 200 osob anebo objekty s více jak devíti podlažími.

Dalším krokem by mělo být vyvolání jednání s místní samosprávou za přítomnosti představitelů bytových družstvem nebo společenství vlastníků bytových jednotek, pokud jsou vlastníky pozemku (SVBJ), a komplexně řešit danou lokalitu.

Vhodným okamžikem pro otevření jednání o přístupových komunikacích a nástupních plochách jsou pravidelné bezpečnostní rady jednotlivých obcí s rozšířenou působností nebo projednávání stavební dokumentace k rekonstrukci komunikací na sídlištích.

V případě, že zástupci místní samosprávy nebudou ochotni situaci dostatečně rychle řešit, zahájit tematické kontroly jednotlivých SVBJ a v zápisech z kontrol vyžadovat odstranění nedostatku z důvodu neodpovídajícího označení nástupních ploch.

Vhodné je začínat u bytových domů, kde ještě neparkují vozidla na přístupových komunikacích a nástupních plochách a jde pouze o obnovu dopravního značení.

V další fázi se zaměřit na problémovější lokality, kde vyznačením nástupních ploch a přístupových komunikací k obytným domům bude muset dojít i ke zrušení nebo omezení stávajících parkovacích míst.

Řešení současného stavu – využití pojezdových chodníků uvnitř vnitrobloků

Při zkoumání mapových podkladů a původních zastavovacích studií jednotlivých sídlišť z let 1975 až 1995 je zřejmý architektonický záměr původních projektantů, a to dimenzování pojezdových chodníků včetně jednoúčelových ploch uvnitř jednotlivých zastavěných celků pro parametry požárních vozidel.

Pojezdové chodníky mají zpravidla šířku 3 až 3,5 metru, poloměry zatáčení a křížení jsou pozvolné a napojení na komunikace jsou často řešena zakončením přechody pro chodce nebo tzv. přetažením chodníku až do vozovky tak, aby se před chodníkem zabránilo zaparkování jiných vozidel.

Na sídlištích, kde jsou k dispozici pojezdové chodníky uvnitř vnitrobloků, jde o nejefektivnější vyznačení příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku z dlouhodobého pohledu a vyřešení do budoucna, protože zde nebude docházet ke křížení zájmů s ostatní silniční dopravou a parkujícími vozidly.

Zároveň bude zajištěn příjezd hasičů téměř až k patě jednotlivých bytových domů. Taktéž i z pohledu provedení hasebního zásahu a evakuace místních obyvatel by mělo jít o ideální stav, protože většina panelových domů má vchod jak směrem k vozovce, tak do prostoru vnitrobloku.

Závěr

Jen díky skvělým řidičským schopnostem, místní znalosti a umění improvizace v dané situaci si zatím vždy strojníci požárních automobilů s příjezdem k bytovým domům v rámci možností poradili, ale je jen otázkou času, kdy vznikne mimořádná událost s tragickými následky na životech z důvodu zdržení požární techniky ať už vlivem neukázněných řidičů vozidel nebo městským mobiliářem.

Proto podrobná evidence, pravidelné kontroly, neměnné umístění dopravního značení, obnova nástupních ploch včetně přístupových komunikací a vzájemné informování by mělo být prioritou nejen pro hasiče, ale i pro ostatní složky IZS, zástupce obcí a dopravní odborníky.

Jde o běh na dlouhou trať s cílem zajistit odpovídající požární bezpečnost obyvatel ve výškových budovách. Inspirací mohou být požární metodiky z ostatních států EU.