Psychologové HZS ČR školili své kolegy hasiče na Slovensku
Minulý týden se uskutečnil v Tatranské Lomnici kurz Posttraumatické intervenční péče pro hasiče HaZZ Slovenské republiky. Jako lektoři se zúčastnili také psychologové HZS ČR Mgr. Soňa Pančochová a Mgr. David Dohnal, které doplnil vyškolený člen týmu TPP Jiří Šarman.
Zeptal jsem se na pár podrobností psycholožky HZS Zlínského kraje Soni Pančochové.
Proč čeští psychologové školí slovenské hasiče? HaZZ SR nemá psychologickou službu?
Samozřejmě má a slovenští kolegové jsou kvalitní a zkušení odborníci. Ale systém CISM (critical incident stress management) je v České republice přece jen déle zavedený a také s vedením kurzů posttraumatické péče a výcvikem hasičů – peerů, máme u nás dlouhodobější zkušenosti.
Byla tato akce první příklad spolupráce českých a slovenských hasičských psychologů?
Zdaleka ne. Vzájemné kontakty jsme měli od začátku existence psychologické služby HZS ČR, ale je pravda, že poslední dva roky je tato spolupráce intenzivnější. Navštěvujeme se vzájemně na celostátních pracovních seminářích psychologů obou sborů, na konferencích, předáváme si zkušenosti, vzájemně si vypomáháme při vzdělávání jak psychologů, tak hasičů. Také tento kurz jsme s kolegou z Olomouckého kraje vedli už podruhé. Tentokrát jsme však již předávali knot-how výcviku a naše zkušenosti slovenským psychologům a poskytovali jim supervizi při jejich lektorování.
Lišil se nějak kurz pro slovenské hasiče od kurzů, které organizujete pro hasiče HZS ČR?
Ne. Náplň i forma výcviku byla stejná. Dá se říci, že je to psychicky hodně náročný, intenzivní kurz, při němž se hasiči prakticky učí jak zvládat vlastní stres a jak poskytovat podporu svým kolegům po náročných zásazích. Psychická náročnost výcviku je především v tom, že se všichni dotýkáme citlivých témat, vybavujeme si vlastní náročné zážitky a při praktickém nácviku modelujeme různé situace, které by mohli hasiči později v praxi řešit.
A pokud se ptáš, jestli se liší slovenští hasiči od těch našich – tak můžu zodpovědně říct, že obojí jsou správní chlapi, kteří kromě zaujetí, mají taky takový ten správný nadhled nad věcí a skvělý humor :o)
Právě jsem se chtěl zeptat, jestli jste po těch těžkých tématech ve výuce, měli možnost se i nějak odreagovat a třeba se i zasmát?
Tak, bez toho by to ani nešlo. Samozřejmě že byl večer čas posedět a zazpívat si u kytary, nebo třeba hrát nějaké společenské hry u kterých nebylo o legraci nouzi.
Trochu jsem byla zklamaná a hlavně překvapená, že v Tatrách téměř nebyl sníh, takže moje běžky zůstaly celou dobu v autě. Jedno odpoledne ale hlavní psycholog HaZZ SR zajistil pro všechny setkání s velitelem Horské služby, který nám vyprávěl o práci kolegů záchranářů, kteří mimochodem na Slovensku spadají pod MV stejně jako hasiči. Zajímavá byla návštěva Symbolického hřbitova obětí Tater, v blízkosti Popradského plesa. Nikdo z nás se na tomto zvláštním místě neubránil nevzpomenout si na některé vlastní zásahy, při nichž se také nepodařilo lidské životy, ani při nejvyšší snaze, zachránit.
Taková cesta není nikdy jen o jednostranném předávání informací a zkušeností. Co jste si jako odborníci odvezli ze Slovenska vy?
Na každé takové akci se sami snažíme načerpat novinky. Ani jako lektoři je neuzavíráme do svých vlastních témat, ale dozvídáme se od hasičů nové osobní zkušenosti, postřehy, prožitky a přístupy. Každý jednotlivec může reagovat jinak a rozdíly v komunikaci jednotlivých záchranářů jsou velmi rozdílné. Stejně tak principy odbourávání stresu jsou u každého jiné a my můžeme vše použít při dalším výcviku. Navíc samotný systém psychologické služby u HaZZ SK je rozdílný od toho našeho, a proto bude vždy prostor pro předávání zkušeností i inspirací.
Děkuji za rozhovor.
mjr. Ivo Mitáček, Mgr. Bc.
tiskový mluvčí
HZS Zlínského kraje
-swo-
