Bruntálští hasiči přijímají poděkování za záchranu vzácného ptáka z ledu

Desítky děkovných telefonátů a mailů z celé ČR (a také mnoho mimořádných návštěv osobních stránek některých hasičů) za poslední týden přijali příslušníci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) ze stanice v Bruntálu, kterým se minulé úterý povedl husarský kousek – při cvičení na zamrzlé hladině vodního díla Slezská Harta (okres Bruntál) pomohli supervzácné potáplici lední uniknout z ledového sevření. Za přítomnosti mnoha ornitologů a „birdwatcherů" z Čech, Moravy a Slezska, který se přijeli na ojedinělý výskyt potáplice lední v ČR a střední Evropě podívat.

Jeden ze zasahujících hasičů, který má pozorování ptáků jako jeden z mnoha pěkných životních koníčků, byl po úspěšném zásahu také pozván, aby o potáplici lední a její záchraně přednášel na akci České ornitologické společnosti v Přerově. O přítomnost a záchranu vzácného ptáka ale projevují po celý týden (pro hasiče nevídaný zájem) desítky profesionálních i amatérských ornitologů z celé ČR. Za posledních 20 let byl totiž tento druh zpozorován na území ČR pouze třikrát !!!

O co na přehradě šlo? Hasiči z bruntálské stanice HZS MSK zde měli v úterý 26. 1. 2010 dlouho připravovaný výcvik, zaměřený na záchranu osob z vody a ledu. Seznamovali se s novým vybavením pro záchranu tonoucích osob, a to na ledě i přímo v ledové vodě přehrady. Šlo například o suchý povodňový oblek Agama, plovoucí „most" Airtrack a malý záchranářský člun. Vše je součástí povodňového kontejneru profesionálních hasičů, který lze převážet na místa zásahů. Přitom úterní výcvik byl kvůli mnoha výjezdům hasičů k rampouchům na střechách v posledních dnech stále odkládán…

Hasiči byli, jak tomu velmi často bývá, ve správný čas na správném místě. Nedaleko totiž již dva dny pozorovali ornitologové z Moravy a Slezska i z východních Čech chování velmi vzácného ptáka na hladině Slezské Harty – potáplice lední. Ta, jak mi jeden z ornitologů vysvětloval, žije v Kanadě, v Evropě se vyskytuje pouze na Islandu (cca 300 párů) a pak se nanejvýš objeví při přezimování na britských ostrovech a v Norsku. V ČR se dosud vyskytla jen velmi vzácně.

Jako správný vodní pták si dokáže podobně jako divoká kachna či labuť svým tělem a teplem vytvořit a udržet i za mrazu kolem sebe volnou vodní hladinu. Tentokrát ale byly mrazy na Bruntálsku opravdu třeskuté a pětimetrové kolo (tzv. vodní oko) s roztátým ledem se zmenšovalo a vzhledem k pesimistickým předpovědím na noc z úterý na středu bylo velmi reálné, že potáplice lední nadcházející noc na vodě přehrady s předpokládanými teplotami kolem mínus 25 stupňů Celsia nepřežije.

Přitom tento druh potáplice nedokáže, vzhledem ke své stavbě těla, vzlétnout z pevného podkladu. Takže nelze počítat s tím, že by sama vylezla na led a „odstartovala" odtud. Při vzletu musí mít před sebou volnou vodní plochu, od níž se odráží křídly, minimálně o délce 15 metrů.

A takovou vodní plochu jí co nejrychleji připravit – to byl úkol pro bruntálské hasiče, kteří mají ve svém vybavení i motorové pily. Nejprve se sice plachého ptáka pokusili ulovit s pomocí provizorní sítě (s cílem převézt ho na sousední vodní dílo Kružberk, stále jen částečně zamrzlé), ale ten byl příliš mrštný a navíc hrozilo velké nebezpečí zranění vzácného tvora. Samozřejmě vše se dělo se svolením sektorového operačního střediska hasičů v Bruntálu.

Druhá fáze záchrany už byla „poměrně jednoduchá" – pomocí motorové pily vyřezat dostatečně dlouhou vzletovou dráhu. Hasiči mezitím nakoupili pro potáplici potravu – mražené ryby.

Při teplotě zhruba deset pod nulou táhli na člunu k vodnímu oku s potáplicí horolezecký materiál pro své zajištění a motorovou pilu. Ta při práci čas od času zamrzala. Nakonec se hasičům podařilo vytvořit dva souběžné řezy o délce asi 20 metrů a šířce tří metrů. Ledová vrstva zde měla minimálně 10 centimetrů. Po konečném zamrznutí motorové pily pomohla sekerka, kterou hasiči odstraňovali kusy ledu z ranveje. Pro některé kusy museli do ledové vody.

Vytvoření volné vodní plochy jim trvalo asi hodinu. Vzhledem k tomu, že se začalo stmívat a vytvářela se poměrně hustá mlha, nechali hasiči potáplici lední na pokoji, aby sama odletěla dřív, než volná hladina opět zamrzne. To už naměřili patnáct stupňů pod nulou. A o nadcházející noci – nejchladnější za celý leden – bylo opravdu ještě o deset stupňů méně.

Druhý den ráno – k velké radosti ornitologů i hasičů – nebylo po potáplici na Slezské Hartě ani vidu, ani slechu. Hasiči (po 24hodinové směně) ještě několikrát zkontrolovali, zda náhodou pták nezůstal pod ledem. Pak ještě vyrazili do okolí přehrady. Zhruba v okruhu 4 kilometrů zkoumali, zdali se náhodou potáplice lední nestala kořistí predátorů, například v okolí několika liščích stop. Nenašli naštěstí ani pírko. Protože žádné známky uhynutí nebyly nalezeny do dnešního dopoledne (tedy 2. 2. 2010), dá se s určitostí tvrdit, že se vzácného ptáka opravdu podařilo zachránit.

FOTO: David Frnka a Štěpán Mikulka, oba HZS MSK Bruntál

por. Mgr. Petr Kůdela
tiskový mluvčí
HZS Moravskoslezského kraje

-kaw-