Hasiči mají dobré jméno

Na Netu jsem našel zajímavý článek kde autor chválí hasiče a je i jeden z mála kteří poděkují.Ilus­trační foto.

Tak si takhle v neděli v noci dopíjim svoje osmý pivko, když z balkonu zaslechnu kočičí mňoukání. Blacky od posledního pádu na balkon nesmí, takže to mohl být jedině Wajty. Vylezu na balkon, kocour nikde. Kouknu z balkonu – a ejhle! Wajty sedí na balkoně pod náma a mňouká. Akce na záchranu nebohé kočičky začíná.

Blbý je, že balkon, na kterej Wajty spadnul, patří k bytu, v němž nikdo nebydlí. Takže jsem zašel za domácí, doufaje, že má klíče.
Bohužel, paní domácí se neobtěžovala ani otevřít. Hrála mrtvýho brouka, když jsem na ní usilovně zvonil. Vzhledem k tomu, že v baráku shodou okolností nesvítilo světlo a že bylo jedenáct v noci, ani se jí nedivim.
Paní z jiného balkonu to celé sledovala, potom šla hledat něco, po čem by mohl Wajty přejít z balkonu k ní. Jenže ani žehlící prkno, ani lyže by neměly dostatečnou délku.
Takže na to pudem jinak, rozhodli jsme se s Forestem. Nalákáme Wajtyho na žrádlo! Vzali jsme kýbl, hodili do něj masíčko a na prádelní šňůře jsme ho spustili na balkon pod náma, kde Wajty řval. Jako na potvoru neměl hlad nebo chuť, takže do kýble vlízt odmítal.
Jelikož nás už nic dalšího nenapadlo, rozhod jsem se zavolat policajty. Městský. Že by jako přijeli, byt otevřeli, vynesli kocoura a zase odjeli. Jak jsem se ale dozvěděl, policajti nic takovýho nedělají a že prej si mam zavolat hasiče.

Tak jsem zavolal na hasiče:
Já: Dobrý den, mam takový problém. Ne, nechci nahlásit požár, jenom muj kocour spadnul na balkon, na kterej se nemůžu dostat. Policajti řikali, že mam brnknout vám…„
Operátor: "Biskupcova řikáte? Dobrá, mam to. Posílám. Čekejte prosím před domem.“
Už v tuhle chvíli jsem byl překvapenej tou pohodovou reakcí. Pán vypadal, jako by podobný telefonáty řešil denně!
Za pouhých pět minut přijela do klidné, tiché, nedělní spící ulice dvě obrovská auta, a to s plnou parádou – houkačky, majáky, hasiči v helmách… Biskupcova ožila.
Dva pánové šli se mnou nahoru obhlídnout situaci, ostatní náš barák objeli se žebříkem. Cestou po schodech vycházeli ostatní probudivší se nájemníci na chodbu a vyplašeně civěli. V každym patře jsem oznamoval „Všechno je v pořádku, nic nehoří, jenom lovíme kočku!“
Při pohledu shora zvolil šéf hasičů jasnou strategii: vezme se žebřík, po něm vyleze jeden odvážlivec, čapne Wajťáka a snese ho dolu. Forest ještě navrhnul zlepšovák – že na ten balkon spustíme přepravku na kočky, zachránce do ní Wajťáka strčí a my už si ho vytáhnem. Tak se i stalo. Šlo to jako po másle, akorát sem se bál, že se kocour bude toho hrdiny s helmou bát a nakonec hupsne dolu. Velitel zásahu měl zase strach o své muže a proto několikrát do vysílačky nabádal, aby si ten lezec vzal určitě tlustý rukavice.

Všechno teda dobře dopadlo a co mě překvapilo nejvíc – nic to nestálo!

Rád bych tedy poděkoval hasičskému záchrannému sboru z Prahy 3! (Pozn.redakce HS 1)

Autor: nick Odpad
Zdroj: http://blog.odpad.net/index.php