Třicet šest let byl Miroslav Bureš hasičem, směnovým hasičům na největší jihočeské stanici velel téměř dvacet let

Pátek 28. května si českobudějovická směna „C“ do historie napíše nesmazatelným písmem. Dnešní den je poslední směnou jejich dlouholetého velitele Miroslava Bureše.

Míra Bureš nastoupil k jihočeskému profesionálnímu sboru v roce 1984 jako starší požárník. Již o dva roky později se stal velitelem družstva. Svoji odbornost se rozhodl doplnit i v oblasti vzdělání, a tak v roce 1988 úspěšně absolvoval pomaturitní studium na škole požární ochrany ve Frýdku – Místku.

Přestože je hasičina především o praktických zásazích, měl Miroslav Bureš zájem o i další vzdělávání, které mu následně rozšířilo možnosti fungování u profesionálního sboru. V průběhu následujících let absolvoval celou řadu dalších kurzů: instruktor horolezecké techniky, potápěč, obsluha terminálu Centrum, radiační ochrana, práce s motorovými pilami, kurz strategického řízení, kurz taktického řízení. A všechny tyto odbornosti si pak v pravidelných intervalech vždy obnovoval.

Svoji hasičskou „univerzálnost“ Miroslav Bureš prokázal v dalších letech u sboru, kdy na začátku 90. let byl zařazen do funkce operačního důstojníka na Operačním a informačním středisku HZS Jihočeského kraje.

Jeho obrovské praktické zkušenosti, které získal za léta „mokré hasičiny“ mohl uplatnit i takzvaně na druhé straně vysílačky. Přestože měl informace o probíhajícím zásahu pouze zprostředkované přes radioprovoz, uměl si naprosto přesně situaci na místě zásahu představit, zorientovat se v ní a pak dokonale v rámci operačního řízení vyřešit.

Pro své kolegy na operačním středisku byl tak pro své bohaté praktické zkušenosti ze zásahů cenným přínosem.

K výjezdu se pak Miroslav Bureš vrátil v roce 1992, kdy částečně pokračoval na funkci operačního důstojníka a zároveň se střídal s kolegy ve funkci velitele směny na českobudějovické stanici.

Na konci roku 1998 pak nadobro opustil monitory operačního střediska a od té doby se pohybuje pouze na skutečných místech událostí. Byl jmenován do funkce velitele, kterou až do roku 2004 kombinoval s funkcí řídícího důstojníka.

Vzhledem k neoddiskuto­vatelným znalostem a zkušenostem, vysokému pracovnímu nasazení, vynikající fyzické kondici, nadšení pro práci ve všech ohledech a neposlední straně obětavosti a lidskosti byl Miroslav Bureš ve velitelské pozici až do své dnešní poslední služby.

Změny v organizační struktuře sboru pouze více méně měnily názvy funkce z velitele směny, přes velícího důstojníka směny na velitele čety. Nic to ale nemění na tom, že Miroslav Bureš velel směnovým hasičům na největší jihočeské stanici téměř dvacet let.

Miroslav Bureš je uznávaným hasičem, respektovaným velitelem a nepochybnou přirozenou autoritou. Jeho směna vždy dosahovala a dosahuje vynikajících pracovních výsledků. A není to jen o práci a o zásazích.

Jeho směna vždy fungovala skvěle i po mezilidské stránce. Miroslav Bureš patří k těm velitelům, kteří se umí postavit čelem k jakýmkoli problémům, a to i v situacích, které by se mohly zdát neřešitelné.

Umí se za své hasiče vždy postavit, což mu přináší nejen z jejich strany úctu a uznání. Dalo by velkou práci dopočítat se, u kolika zásahů Miroslav Bureš zasahoval nejen v Jihočeském kraji. Zmiňme alespoň zásahy nejvýznamnější:

• v roce 1988 byl členem české výpravy do Arménie, kterou zasáhlo ničivé zemětřesení, následky zkázy Miroslav Bureš se svými kolegy likvidoval u města Gyumri (tehdy Leninakan),
• v roce 1998 byl jedním z operačních důstojníků, kteří museli řešit pád dvou stíhaček MIG 21 na českobudějovickém sídlišti Vltava,
• v roce 1996 velel jihočeské jednotce, která byla vyslána na pomoc likvidace požáru rafinérie v Litvínově,
• v roce 1997 pak velel jihočeskému odřadu, jež pomáhal při povodních na Moravě, zkušenosti s povodněmi pak několikrát využil při povodních, které se prohnaly Jižními Čechami, a to především v letech 2002, 2006, 2009, 2010, 2013.

Mezi zásahy, kterým i se jistě ppor. Bureš může pyšnit, patří i záchrana života dívky, která chtěla skočit z českobudějovické Černé věže. S nasazením vlastního života se mu podařilo dívku na poslední chvíli zachytit.

Za své působení u profesionálního sboru obdržel Miroslav Bureš několik medailí. V roce 2001 to byla medaile HZS ČR „Za věrnost III. stupně“, v roce 2014 medaile HZS ČR „Za věrnost I. stupně“ právě za odsloužených 30 služebních let. Za mimořádné velení u povodní v roce 2002 pak Miroslav Bureš vedle dalších svých kolegů získal medaili HZS ČR „Za zásluhy o bezpečnost“.

Zítra v sedm ráno zakončí Míra Bureš svoji 36letou hasičskou kariéru. A jak bývá u hasičů zvykem, jeho kolegové ho na další cestu životem vyprovodí zakoukáním hasičkých aut…

Mírovi všichni přejeme do dalších let hlavně hodně moc zdraví a pohody.