Dobrovolným hasičům města Milevska je 150 let, oslavy jsou odloženy na příští rok
V měsíci srpnu roku 1869 se Rada města Milevska usnesla založit hasičský sbor. Téhož roku byl napsán dopis do města Tábora, kde hasičský sbor byl už od roku 1868. Od táborského sboru získala informace, jak založit sbor, ale na svolané Radě města Milevska bohužel k dohodě nedošlo.
Zakladatelé však neztráceli důvěru. V tehdejším Rakousku – Uhersku se musela podat žádost o schválení založení nového českého hasičského sboru do Vídně.
Po schválení této žádosti ve Vídni došlo k dohodě na schůzi Rady města Milevska, kde byla žádost podpořena. Dne 6. června roku 1870 byl založen Hasičský sbor města Milevska na základě zřízení zakládající listiny, která byla napsána téhož dne.
Milevských občanů, kteří hasičský sbor zakládali, bylo celkem 27. Za účasti purkmistra Jakuba Duchoně byli jmenováni: Dominik Souček, František Zeman, Bedřich Šebek, Emanuel Schorník, Antonín Fiala, Vojtěch Horký, Vilém Jůn, Antonín Peřinka, Benedikt Zelenka, Jan Duchoň starší, Josef Hejnal, Antonín Černý, František Lacina, Vilém Cukr, Antonín Vaněk, Antonín Soulek, Josef Volavka, Jan Votruba, Jan Duchoň mladší, Vilém Kačírek a František Zeman mladší.
Milevský hasičský sbor byl založen jako osmý v Čechách, třetí na jihu Čech a jako jediný na bývalém Milevském okrese až do roku 1880.
Začínali z ničeho, pouze s vědrem na vodu. V roce 1881 město Milevsko zakoupilo za 25 zlatých 25 plátěných košíků na vodu, používaných k hašení požárů. Pořádali divadla, taneční zábavy. První Hasičský ples se konal 22. ledna 1871, čistý zisk byl 13 zlatých a 34 krejcarů. Muži mezi sebou vybírali zlatku ke zlatce, aby si mohli pořídit hasičskou výzbroj. Poslední Hasičský ples v Milevsku byl v roce 1987 s nulovým ziskem.
Občanská záložna v Milevsku poskytla sboru bezplatně ve dvoře záložny kolnu, ve které měli hasičskou výzbroj. Tato kolna posloužila sboru až do roku 1909, kdy si postavili hasičské skladiště „pod Farou“ (dnes prodejna ovoce a zeleniny).
Tuto stavbu navrhl stavitel František Ješ z Tábora. V roce 1892 si hasičský sbor koupil první novou dvoukolovou stříkačku od firmy Pomahač za 228 zlatých. V roce 1898 byla zakoupena nová koňská čtyřkolová stříkačka od firmy Smekal – Praha Smíchov za 1080 zlatých.
Město Milevsko zaplatilo 300 zlatých, občanská záložna 300 zlatých a první dvoukolovou stříkačku prodali hasičskému sboru do Níkovic za 136 zlatých. Ze sborové pokladny zaplatili 344 zlatých a tím byla stříkačka zaplacena.
19. února 1893 vznikla Milevská hasičská župa číslo 70, která měla během roku 71 hasičských sborů s počtem 2000 hasičů na bývalém Milevském okrese. Milevská župa byla druhou největší župou v Jižních Čechách. Milevský okres byl mezi prvními okresy, který měl nejvíce hasičských sborů. 26. července 1914 začala 1. světová válka.
Z Milevského hasičského sboru odešlo na bojiště této války mnoho členů, a to Kolařík Matěj – zástupce velitele, Šmelc Karel – cvičitel sboru, Malý Josef – dozorce výzbroje. Charvát Antonín a Kotalík František – členové výboru.
Dále členové sboru Dlouhý Josef, Doubek Josef, Hofman Konrád, Kadař Josef mladší, Kačírek Karel, Kothera Josef, Kříž Josef, Mareš Václav, Mašek Ladislav, Mayer Václav, Nedvěd Karel, Pejša Oldřich, Peterka Jan, Pokorný Kamil, Soldát Jan, Suchánek František, Bedřich Svatek, Uhlíř Jan, Váca František, Votruba Rudolf, Velát František, Novotný František a Boužka Chrysoslav.
Od 26. srpna 1914 byly zavedeny každodenní hasičské hlídky. Od 17. září 1914 byl zřízen v Milevském klášteře vojenský lazaret. První zranění vojáci z fronty přijeli na milevské vlakové nádraží 15. listopadu 1914, bylo jich tehdy 29. Hasičský sbor je dopravoval do klášterního lazaretu.
Začaly noční služby milevských hasičských samaritánů v lazaretu. 1. ledna 1915 bylo dopraveno 50 zraněných vojáků a 9. března 9 vojáků do lazaretu. V roce 1918 skončila První světová válka. 28. října 1918 vznikla Československá republika. V tento den se hasičský sbor zúčastnil slavné mše v kostele sv. Bartoloměje. 1. listopadu 1918 se konal slavnostní průvod městem, průvodu se zúčastnili všechny místní spolky a občané celého okresu s hudbou.
V roce 1926 milevský hasičský sbor zakoupil automobilovou stříkačku z továrny hasičských stříkaček Ing. Bohumila Berta z Prahy za 92.500 Kčs.
Město Milevsko mělo od roku 1924 do roku 1938 zemského velitele hasičstva Karla Duchoně, který byl zakladatelem milevského Junáka. Zemřel 14. ledna 1944.
Druhá světová válka začala 21. září 1939, kdy fašistické Německo napadlo Polsko. 7. září 1939 byl vydán rozkaz zemské hasičské jednoty z Prahy, vyloučit z Milevského hasičského sboru 17 členů židovské národnosti, kteří byli transportováni do koncentračních táborů.
Ani jeden se již nevrátil. Hasičský sbor začal odbojovou činnost. Konaly se poplachová cvičení a silniční hlídky, bylo vydáno nařízení k činnosti hasičských hlídek na železniční trati Tábor-Ražice. Někteří členové sboru odešli na nucené práce do Německé říše.
V revolučních dnech v květnu roku 1945 bylo hasičské družstvo v pohotovosti ve dne i v noci po dobu deseti dnů a bylo připraveno zasáhnout ve městě i v okolí. 5. května 1945 byla v budově staré školy (nynější gymnázium) zřízena ošetřovna se 30 lůžky, kde konali službu hasiči Samaritáni.
Mimo českých vojáků zde bylo ošetřeno 108 ruských vojáků s lehčími zraněními. Těžká zranění se odvážela do Táborské nemocnice. 6. června 1945 byla ošetřovna zrušena. Druhá světová válka skončila dne 11. května 1945.
Po skončení Druhé světové války přispěl hasičský sbor pracemi na obnovení Československé republiky a zachránění značných hodnot před zničením. Po válce v roce 1947 přišlo velké sucho, celé léto nepršelo. Byla veliká vedra, nedostatek vody a každý hasič byl v pohotovosti.
Přišel rok 1950. Byl vydán nový Požární zákon 62/50, který postavil hasičstvo na nový základ. Byla provedena reorganizace hasičského sboru a přejmenování na požární sbor, stávající se výkonným orgánem Městského národního výboru v Milevsku.
Velitele požárního sboru jmenoval Městský národní výbor na návrh požárního sboru a přenášel na něj pravomoc. Hasiči byli přejmenováni na požárníky. V roce 1959 požární sbor Milevsko dostal nový požární automobil PRAGA RN s čerpadlem DS-16 a v tomto roce začala příprava na stavbu nové požární zbrojnice.
Každý požárník měl závazek odpracovat 600 hodin zdarma. V roce 1963 byla slavnostně předána požárnímu sboru nová zbrojnice na rohu ulic Kapitána Nálepky a ulice Družstevní. V roce 1965 byla přivezena od veřejného požárního útvaru z Písku automobilová cisterna Škoda RTHP-16.
1. ledna 1976 vznikl požární útvar Písek, detašované pracoviště v Milevsku a požárníci z povolání. Od začátku byla velmi dobrá spolupráce s dobrovolným požárním sborem. V roce 1987 převzal budovu požární zbrojnice Veřejný požární útvar Milevsko.
Dobrovolný požární sbor začal garážovat techniku pod přístřeškem na dvoře požární stanice. V roce 1990 na červnovém mimořádném zasedání Ústředního výboru požární ochrany Československa v Jesenici, rozšířena o delegáty všech okresů, vzniklo Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska, základním článkem tohoto sdružení byl Sbor dobrovolných hasičů, místo požárníka opět označení hasič.
V roce 2003 byla sepsána smlouva s Městským úřadem v Milevsku o pronájmu garáží ve dvoře pošty na náměstí Edvarda Beneše. V roce 2008 začala první etapa rekonstrukce, druhá etapa v roce 2009 a 2. října 2009 došlo k předání garáží pro techniku dobrovolným hasičům.
Od roku 1987 až do roku 2009 byla hasičská technika jednotky Sboru dobrovolných hasičů v Milevsku bez důstojného zázemí.
Sbor dobrovolných hasičů v Milevsku má tři hasičské prapory a každý je pořízen v jiné historické době.
Nejstarší prapor byl zakoupen v roce 1882, tehdy ještě za Rakouska – Uherska za 202 zlatých. Druhý prapor byl zakoupen za první republiky v roce 1938 za 1.800 Kčs. Třetí prapor byl jako nejvyšší ocenění předán milevskému požárnímu sboru při výročí 100 let od založení sboru Ústředním výborem Požární ochrany v Praze. Tento prapor má jen několik málo Sborů v České republice.
Velitelé milevského dobrovolného sboru za 150 let: Dominik Souček, František Zeman, Jaroslav Strnad, Jan Fiala, Josef Malý, Karel Duchoň, František Kothera, Josef Hrubý, Václav Fara, Josef Bumbálek, Ladislav Jakimjuk a současný velitel David Matoušek.
Starostové hasičského sboru Milevsku za 150 let: Bedřich Šebek, František Zeman, Josef Novák, František Kypet, Matěj Kolařík, JUDr. Jiří Tichý, Václav Beneš, Čeněk Dlouhý, Václav Fara, Jan Kotápiš, Karel Míka, Jaroslav Devera, Ing. František Kabele a současný starosta Miroslav Kolář.
Dobrovolný hasičský sbor má čtyři Zasloužilé hasiče: Jindřicha Marvana, Ladislava Jakimjuka, Ing. Františka Kabele a Jaroslava Deveru.
Stav dobrovolných hasičů v Milevsku v roce 2020: členská základna má 66 členů, z toho 16 žen a 16 dětí. Zásahová jednotka má 15 vyškolených členů, kteří vyjíždějí na zásahy.
V současné době má jednotka dobrovolného hasičského sboru tuto techniku: dvě automobilové stříkačky Liaz a Tatra 148, dopravní automobil Avia, motorový člun na přívěsu a osobní automobil Škoda Pic-kup.
Sbor dobrovolných hasičů velice úzce spolupracuje s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje, zvláště pak s detašovaným pracovištěm v Milevsku a s Městským úřadem v Milevsku.
Těší nás, když můžeme pomáhat zmírnit neštěstí druhých.
Potvrzuje se to, že co děláme, má nějaký smysl.
Naším heslem je: VLASTI SLUŽ, MĚSTO OCHRAŇUJ
Jaroslav Devera
kronikář hasičského sboru
Dne 6. 6. 2020 měl Sbor dobrovolných hasičů Milevsko oslavovat 150 let od svého založení a pro návštěvníky měl připravený velmi bohatý program s muzikou.
Bohužel, přišla pandemie koronaviru, a tak jsme se rozhodli celou akci přeložit na příští rok, a to konkrétně na 5. 6. 2021. Děkujeme za pochopení a budeme se těšit na naše společné setkání v příštím roce.
Více informací najdete na našich facebookových stránkách SDH a JSDH Milevsko, nebo nám můžete napsat na sdhmilevsko@seznam.cz.
