Zjišťování příčin požárů. III. část – nasazení specialistů

Speciální složky jsou již dnes nedílnou součástí vyšetřování velkých požárů. Využívají se speciální kynologové, soudní znalci v příslušných oborech s ohledem na příčinu vzniku požáru a třeba i specialisté na pojišťovnictví či psychologové.

Speciální složky jsou již dnes nedílnou součástí vyšetřování velkých požárů. Využívají se speciální kynologové, soudní znalci v příslušných oborech s ohledem na příčinu vzniku požáru a třeba i specialisté na pojišťovnictví či psychologové.

Využití služebního psa PČR
Pes vycvičený na vyhledávání zbytků hořlavých kapalin (akcelerantů) může procento správně zajištěných vzorků značně zvýšit a může rovněž v některých případech přispět ke zjištění pachatele.

Myšlenkou na použití psů při vyšetřování požárů se začal zabývat newyorský detektiv Robert Noll již koncem sedmdesátých let minulého století. Domníval se, že když jsou psi schopni reagovat na nepatrná množství drog či výbušnin, mohli by také vyhledávat malá množství hořlavých kapalin, která zůstávají na požářištích i po uhašení požáru.

V České republice byl výcvik prvního psa na detekci akcelerantů započat v průběhu roku 2001 u Správy hl. m. Prahy Policie ČR metodou převzatou z výcvikového střediska ATF ve Virginii.

Úkolem psa na místě požáru není v žádném případě vyhledání ohniska. Jeho úkolem je pouze zjištění míst, odkud jsou pak odebrány vzorky k dalšímu zkoumání. Pes na místě nesupluje vyšetřovatele, ale je nástrojem, který vyšetřovateli poskytne informace, které může, ale také nemusí vzít v úvahu při stanovení příčiny vzniku požáru.

Průkopníkem v České republice byl pan Ludvík Pinc, příslušník PČR, který absolvoval výcvik ve zmíněném středisku v USA jako vůbec první Čech. Jako první pak psa Asie [Eší] vycvičil. Výcvik probíhal na vybraných požárech na území hlavního města Prahy. Pan Pinc oslovil vyšetřovatele pražských hasičů a požádal je o spolupráci při výcviku.

Osobně jsem spolu s kolegou prosazoval tuto speciální metodu vyšetřování, která neměla v začátcích velikou podporu. Jako zatím jediný hasičský vyšetřovatel jsem v roce 2001 osobně navštívil výcvikové středisko ATF ve Virginii v USA, kde jsme se během 3 dnů seznámili s touto speciální vyšetřovací metodou. Postupně jsem stále častěji tuto metodu vnášel do práce hasičského vyšetřovatele. Dnes se tato metoda využívá na celém území České republiky.

Využití expertíz a znaleckých posudků
Při zjišťování příčin vzniku požárů se v některých případech nelze obejít bez expertíz od specialistů, například oboru chemie nebo elektro. Pro tyto účely se využívá požárně technických i jiných expertíz. Například chemické expertízy, kriminalistické defektoskopické expertízy, elektrotechnické nebo požárně chemické expertízy. Pro účely zjišťování příčin vzniku požárů využíváme na expertízy zejména odborná pracoviště Technického ústavu požární ochrany MV ČR a Kriminalistického ústavu Policie ČR.

Je-li ke zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba i dalších odborných znalostí, přibere se znalec (§ 105 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů). Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednodušších případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením příslušného orgánu, o jehož správnosti nejsou pochybnosti. Organizace pro znalecké činnosti je upravena zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

Znalecké zkoumání je využíváno zejména při potvrzování či vylučování možností určitých konkrétních jevů nebo okolností požáru nebo při potvrzování či vylučování konkrétní verze o příčině požáru. Znalci v oboru požární ochrany jsou krajskými soudy jmenovány konkrétní osoby, které mají patřičné teoretické i praktické znalosti a zkušenosti. Znalecký posudek požáru se zabývá zejména zkoumáním určitých předmětů (vzorků, zbytků, částí zařízení apod.), které mají vztah k šetřenému požáru.


V příštím díle se zaměříme na spolupráci vyšetřovatele s jednotkou na místě zásahu.

Text je převzat z bakalářské práce na Vysokém učení technickém v Brně. V samotné práci je použito několik zdrojů a citací.
Text i jeho části mohou být použity pouze s výslovným souhlasem autora (Martin Kavka a VUT v Brně) martin.kavka@pozary.cz


Martin Kavka

-kaw-