Čakovice mají novou hasičskou zbrojnici, stavba vyšla na 30 milionů korun

Dne 26. září 2020 byla v Praze-Miškovicích otevřena zcela nová hasičská zbrojnice. Na slavnostní akt dorazili zástupci městské části, hasiči i příslušníci pražského Hasičského záchranného sboru.

Ve zbrusu nové hasičské zbrojnici v Miškovicích by se doslova dalo jíst ze země. „Střídáme se na službách. Jednou týdně se zde dělá důkladný úklid. Ale samozřejmě uklízíme pravidelně, po každém zásahu, po každé akci…“ říká Lukáš Horský, velitel Jednotky požární ochrany MČ Praha-Čakovice (JPO), která zde sídlí společně se Sborem dobrovolných hasičů Miškovice (SDH).

Starosta SDH Michal Motyčka hned vysvětluje rozdíl mezi těmito dvěma jednotkami.

Je pravda, že v tom lidé tápou. SDH Miškovice je nezávislé občanské sdružení založené v roce 1929, takže jsme loni oslavili 90. výročí.

Dokonce jsme k němu dostali slavnostní prapor. Sbor se stará o kulturu v obci, o hasičskou mládež, dělá požární sport, připravuje hasičský ples, dětský den, čarodějnice či Mikuláše. Oproti tomu JPO zřizuje a řídí obec.

Tato jednotka disponuje výjezdovou technikou a může vyjíždět k zásahům,

vysvětluje Michal Motyčka s tím, že většina zdejších členů SDH figuruje v obou skupinách.

Proto si je lidé často pletou.

Spojuje je jedno – všichni to dělají zdarma, pro dobrý pocit, ve vlastním volném čase. „Je to takové neplacené druhé zaměstnání,“ usmívá se Lukáš Horský. „Je to strašně práce. Intenzivně se školíme, trénujeme, skládáme zkoušky, děláme brigády a hodně času strávíme úklidem,“ podotýká a dodává, že je to dost složité skloubit s civilním zaměstnáním.

Ze zákona nás zaměstnavatel musí uvolnit k výjezdu, ale nemusí nám ho proplatit. A tak když je nějaký větší zásah, při kterém se vyžaduje třeba několikadenní pohotovost, nedostanu ani korunu. Ale nestěžuju si. Dává to člověku dobrý pocit, že jsme udělali dobrý kus práce.

Dnes mají tyto dvě jednotky bezmála devadesát členů. Michal Motyčka se letos stal novým starostou a hned k tomu dostal dárek v podobě nové zbrojnice, kterou mě právě oba pánové provázejí. Sotva se otevřou dveře, dýchne na vás vůně novoty.

Hned u vstupu je moderní šatna v červeno-šedém provedení. Tady má zázemí devatenáct členů výjezdové jednotky. Ze šatny se vchází do sprch, kde vás zaujme velké zrcadlo. To by ocenily spíš ženy, napadne mě.

„Zrcadlo potřebujeme, protože když přijedeme z výjezdu, často jsme celí černí, případně když zde trávíme víc dnů, holíme se a tak,“ vysvětluje Lukáš a vede mě na tzv. dispečink, tedy do místnosti, které tady říkají „mozek všeho“.

Tady máme svolávací systém Fireport, kam nám v případě výjezdu nebo pohotovosti operační středisko hasičského záchranného sboru zašle potřebné informace. Všem členům výjezdové jednotky přijde sms s vyhlášením poplachu.

Na hasičárně se v tu samou chvíli rozezní alarm, rozsvítí se světla a z rozhlasu dostáváme informace a do výjezdového tabletu ve vozidle s aplikací Fireport nám přijde podrobný popis, kam se jede, jaké další jednotky jedou na místo, telefonní číslo ohlašovatele a mapa události s nejkratší cestou, kudy se tam dostaneme.

Svolávací systém na zbrojnici nám díky monitorům umístěným v šatně a garáži ukáže, kdo z členů jede na výjezd a kdo ne a jaká vyjíždí technika,

vysvětluje Lukáš.

V případě výjezdu pak do deseti minut musí jednotka vyjet. Doba se jim odpočítává. A tak ti, co mají „službu“, po příjezdu na hasičárnu okamžitě míří do garáže, v níž stojí pět neuvěřitelně vypulírovaných aut. Jsou naleštěná, jako by právě vyjela ze showroomu.

K výjezdům se ale používá zatím jen jedna cisterna, a to CAS 30 Tatra s nádrží na 6000 litrů vody. Nejezdí však jen jedno, ale tatra je naše prvovýjezdové vozidlo s vodou. Pak máme další vozidlo DA L1Z Iveco Daily, které používáme na technické výjezdy, a čekáme na převod další, sice starší, ale stále v dobré formě CAS 16 Iveco.

U ní jsou na lavici připraveny dva hasičské obleky, boty, přilba. Urychluje nám to čas. Kdo v ten den má takzvanou službu, připraví si sem oblečení. Pak rovnou skočí do auta a vyjede.

Dále máme velitelské vozidlo fabia a dopravní automobil transporter, který převážně slouží k přepravě naší mládeže na závody a jiné akce.

V garáži jsou na policích uskladněny další propriety, jako je dýchací technika, náhradní hadice, požární stříkačky pro požární sport. Vše dokonale přehledné. Pánové nechávají nahlédnout i do věže, která se používá na sušení hadic. Zvenčí na ni pak nainstalovali úchyty, a tak bude sloužit jako lezecká stěna pro tréninky jednotky i pro mladé hasiče.

Členů z řad mládeže mají kolem třiceti. Jim slouží velká klubovna umístěná v prvním patře. Z ní se vchází na prostornou terasu. Klubovna je vybavená velkou obrazovkou sloužící pro vzdělávací programy. Děti se zde scházejí každé pondělí od 16.30 do 18:30 hodin.

Podobná klubovna je téměř zrcadlově hned naproti. Ta bude fungovat i jako volební místnost. Případně může poskytnout prostory pro přespávání obyvatel v případě mimořádné situace.

Právě možnost přespat na stanici oceňují hasiči, pro které je zde připravena menší ložnice se třemi patrovými postelemi. Místnůstka navazující na ni bude sloužit jako malá posilovna. Zatím jsou zde dva eliptické trenažéry, ale brzy přibudou další.

„Většinou nám je dá někdo se sboru, kdo vyřazuje vlastní věci. Určitě sem plánujeme dát posilovací věže,“ podotýká Michal Motyčka.

Tahle budova nám hodně usnadní práci a dává nám možnost odpočinku a školení. Na minulé základně byla jedna místnost na spaní i školení, tady máme k dispozici hned dva sály. Využíváme kuchyňku, technickou místnost s možností vyprat si oblečení.

V původní zbrojnici byla pouze jedna sprcha. Když jsme se odněkud vrátili, než se všichni osprchovali, už se jelo zase dál. Zázemí je nesrovnatelné,

pochvaluje si.

Novou zbrojnici hasiči užívají už půl roku. Oficiálního předání se dočkali 26. září. Je jasné, že si tohle zázemí zaslouží. Neustálé služby a někdy i nasazení vlastního života. Mezi nejvážnější výjezdy za svou kariéru považují velký požár v Sapě, ve Veletržním paláci či požár haly ve Vinoři.

Běžně vyjíždějí k požárům porostů, stohů či k odčerpávání vody. Zatímco požárnímu sportu se kromě dětí věnuje i družstvo žen, ve výjezdové jednotce je pouze jediná. Kdo ví, třeba nové zázemí přiláká i další ženy.

Výstavba nové zbrojnice vyšla zhruba na 31 milionů korun. Velkou částkou přispěla magistrátní pokladna – Čakovicím poskytla dvacet pět milionů korun. Zbylých asi šest milionů si městská část zaplatila sama.