Zjišťování příčin požárů. IV. část – Spolupráce vyšetřovatele s jednotkou a dalšími složkami

Tato spolupráce je pro vyšetřovatele zásadní a hodně důležitá. Prvotní poznatky zasahujících hasičů jsou pro porovnání dalšího zjištění, které vyšetřovatel získá, poměrně důležité. Samozřejmě, že vyšetřovatel spolupracuje i s ostatními složkami, třeba s PČR.

Spolupráce se zasahující jednotkou
Tato spolupráce je pro vyšetřovatele zásadní a hodně důležitá. Prvotní poznatky zasahujících hasičů jsou pro porovnání dalšího zjištění, které vyšetřovatel získá, poměrně důležité.

Zasahující hasiči jsou první, kteří se dostaví k rozvíjejícímu se velkému požáru nebo již k rozvinutému požáru a proto mohou vyšetřujícímu poskytnout důležité informace:

a) požárním ohnisku, tj. o místě či místech, kde se projevovala největší intenzita hoření, tj. případně o vícečetném ohnisku
b) rozsahu plamenného hoření v době před zahájením hasebního zásahu
c) barvě plamenů, barvě a intenzitě kouře
d) materiálech, zařízení a látkách, které se účastní hoření
e) stavu vstupních prvků před zásahem (vyražené dveře, rozbitá okna)
f) místě nálezu zraněných nebo usmrcených osob a jejich stavu

Z praxe vím, že spolupráce vyšetřovatele se zasahující jednotkou není v mnoha případech jednoduchá. Hasiči se mnohdy zaměřují jen na likvidaci požáru a někdy dojde i ke zničení stop, které by při tom mohly být zachovány. V tomto ohledu je důležitá komunikace a znalost práce vyšetřovatele. Nejen velitel zásahu, ale i zasahující hasič by měl mít základní znalosti činností a práce vyšetřovatele, stejně tak přehled o zajišťování stop a odběru vzorků.

Spolupráce s Policií ČR
Při šetření velkých požárů je nezbytná úzká spolupráce s orgány Policie ČR, případně s dalšími orgány a organizacemi ve smyslu IZS. Spolupráci s orgány Policie ČR upravuje „Dohoda o součinnosti příslušníků Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR při vyšetřování požárů".

Při plnění svých úkolů příslušník HZS ČR pověřený zjišťováním příčin vzniku požárů využívá zejména oprávnění daná § 88 odst. 1 zákona o požární ochraně. To znamená, že v zájmu objektivního zjištění všech okolností požáru je bezpodmínečně nutná součinnost a koordinace činnosti mezi policisty a příslušníky HZS ČR pověřenými zjišťováním příčin vzniku požárů při provádění prvotních úkonů, včetně zajištění místa požáru i v průběhu dalšího vyšetřování.

Policisté zejména zajišťují požářiště do doby nezbytně nutné k ohledání a zadokumentování místa požáru, přihlížejí k návrhům příslušníků HZS ČR pověřeným zjišťováním příčin vzniku požárů, umožňují jim účast na poradách o postupu prací, při provádění úkonů, ohledání místa požáru, výslechu svědků, obviněných apod. V dalším průběhu vyšetřování si vzájemně poskytují podklady pro vypracování písemné, fotografické nebo filmové dokumentace, informují se o jejím zajištění, o odběru vzorků a komu byly předány k šetření, zkoumání apod. a vyměňují si nové poznatky o případu, respektive společně navrhují a připravují preventivní opatření .

Z praxe je zřejmé, že kompetence při vyšetřování požárů jsou více méně rozděleny. Policisté třeba zajišťují záběry z bezpečnostních kamer nebo zajišťují svědky a jejich výpovědi, pomáhají vytvořit „ideální prostředí" pro samotné šetření požáru. Jak je uvedeno v úvodu této práce, policejní vyšetřovatel zodpovídá za samotné šetření a on má zodpovědnost za průběh vyšetřování. Hasičský vyšetřovatel je specialista, který ze zákona určí příčinu požáru. Výslechy a další podobné úkony, jsou v kompetenci Policie ČR. Při zajištění některých závažných stop, jako například ohledání mrtvol v místě požáru je také plně v kompetenci Policie ČR. Stejně tak zajištění některých speciálních služeb, například vrtulník pro ohledání rozsáhlého požáru z výšky.

Spolupráce s dalšími složkami
Dalšími složkami, které mohou být využity pro šetření požáru, jsou například pojišťovny. Ve spolupráci s orgány pojišťoven se prověřuje zejména nadhodnocování škod, vznik požáru v krátké době po pojištění, podobný druh objektu a další poznatky, které vedou k určité indicii, která může mít vliv na objasnění příčiny vzniku požáru. Při velkých požárech se dále spolupracuje například s meteorologickou službou, kde je možné získat informace o dané oblasti, kde požár vznikl. Vliv větru a obecně meteorologických podmínek na šíření požáru má pro účely zjištění příčiny velkou hodnotu. Využití ostatních složek je více specifické s ohledem na každý jednotlivý požár. Při velkých požárech se využívají i rejstříky katastru nemovitostí, specialisté jednotlivých dodavatelů elektrické energie, složky dodavatelů plynu do zasažených objektů nebo například pomoc mobilních operátorů.

Stále více se začíná rozvíjet i spolupráce se sdělovacími prostředky, kde zveřejněné informace o požáru a následná žádost o pomoc, mohou výrazně přispět ke zdárnému vyšetřování požáru nebo minimálně zajistit svědectví na základě kterých je možné například upřesnit ohnisko požáru atp.

Martin Kavka

Text je převzat z bakalářské práce na Vysokém učení technickém v Brně. V samotné práci je použito několik zdrojů a citací. Text i jeho části mohou být použity pouze s výslovným souhlasem autora (Martin Kavka a VUT v Brně) martin.kavka@pozary.cz