Vláda zvýší hasičům náhrady za ztrátu na služebním příjmu, upraví i náhrady na výživu pozůstalých
Vláda na svém zasedání 7. prosince 2020 schválila úpravu nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých se podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů poskytuje členům rodiny, kterým byl příslušník povinen poskytovat výživu, a to po dobu, po kterou by tuto povinnost měl, nejdéle do 65 let jeho věku.
Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného služebního příjmu příslušníka. Výše náhrady činí 50 % průměrného služebního příjmu, jestliže měl povinnost vyživovat 1 osobu, a 80 %, jestliže měl povinnost vyživovat více osob.
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých se poskytuje členům rodiny jen v případě, že není uhrazena vdovským (vdoveckým) a sirotčím důchodem poskytovaným z téhož důvodu.
Podle nově připravovaného nařízení se služební příjem, rozhodný pro výpočet náhrady dle zákonného ustanovení výše, zvýší o 7,1 %.
Vláda změnu odůvodňuje tím, že je v zájmu zajištění aktuálnosti průměrného služebního příjmu, kterého by příslušník pravděpodobně dosáhl v původní práci a na pracovišti, nebýt služebního úrazu nebo nemoci z povolání, nutné reagovat na změny, které nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu a následně tyto změny zohlednit v rámci pravidelné valorizace.
Zvýšení průměrného služebního příjmu pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě a náhrady nákladů na výživu pozůstalých o 7,1 % si vyžádá náklady na státní rozpočet v roce 2021 přibližně ve výši 4 000 000 Kč na přibližně 220 osob, přičemž půjde převážně o kapitolu rozpočtu Ministerstva vnitra; u ostatních kapitol rozpočtu půjde o náklady nepatrné.
Navýšení bude pokryto v rámci přidělených rozpočtových prostředků. Předmětné zvýšení nebude mít dopad do ostatních veřejných rozpočtů ani na podnikatelské prostředí České republiky.
Zvýšení uvedených náhrad bude mít pozitivní dopad na příslušníky se zdravotním postižením, kteří v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání pobírají invalidní důchod a také na pozůstalé po příslušníkovi, kteří pobírají pozůstalostní důchod.
Pokud by ke zvýšení průměrného služebního příjmu, do kterého jsou jim tyto náhrady poskytovány, nedošlo, nedošlo by u nich ani k reálnému zvýšení pobíraných částek. A to z toho důvodu, že výše invalidního a pozůstalostního důchodu je zohledněna při výpočtu těchto náhrad a jejich zvýšení by vedlo k faktickému snížení pobírané náhrady.
S navrhovanou právní úpravou dojde ke zvýšení poskytovaných náhrad, což značí pozitivní sociální dopad na poškozené příslušníky, pozůstalé i členy jejich rodin.
