V Ostravě vzniká jedinečné Integrované bezpečnostní centrum, poslouží všem složkám IZS pro operační i krizové řízení
Minulý týden jsme si v článku představili unikátní projekt Moravskoslezského kraje – Centrum tísňového volání v Ostravě. Dozvěděli jste se v něm, že jeho činnost končí, neboť ho nahradí neméně ambiciózní Integrované bezpečnostní centrum (IBC). To si představíme právě nyní.
Statutární město Ostrava koncem roku 2002 nabídlo pro účely krajského CTV nedostavěnou budovu – objekt META, jež byl původně stavěn jako chráněné dílny výrobního družstva invalidů. Po provedené architektonické studii a ekonomické analýze bylo rozhodnuto, že objekt bude vhodný nejen k realizaci krajského centra tísňového volání, ale že do něj lze umístit i další potřebná pracoviště složek IZS, města a kraje, která se společně podílejí na řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Vzhledem k multifunkčnosti objektu byl celý projekt nazván „Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje“ (IBC).
V březnu 2004 podepsali hejtman Moravskoslezského kraje, primátor statutárního města Ostrava a ministr vnitra České republiky „Memorandum o výstavbě a provozování Integrovaného bezpečnostního centra“.
Řešení, navržená v rámci IBC jsou v souladu s materiálem GŘ HZS „Zaměření rozvoje OPIS IZS na úrovni kraje“. Umožňuje vícezdrojové financování výstavby i provozu a přístup složek IZS a krizových orgánů kraje ke špičkovým informačním a komunikačním technologiím.
Charakteristika objektu
Objekt je postaven jako soběstačný na dobu 72 hodin po přerušení dodávky elektřiny, vody i tepla. Systém napájení elektřinou je konstruován jako bezvýpadkový se dvěma moduly nepřetržitého napájení (MNN), které jsou tvořeny rotačními UPS a dieselagregáty. Celý rozvod elektřiny je navíc zdvojen a v objektu je veden dvěma různými stranami. Rovněž zdvojen je i systém vzduchotechniky budovy.
Celá budova je propojena v jednu audiovizuální síť, případná videokonference tedy může být vedena z jakékoli místnosti vybavené datavideokonferenčním systémem a rovněž obrazový výstup z technologií může být naveden na většinu monitorů v objektu.
V budově je pamatováno i na týlové zabezpečení – v nejvyšším patře se nachází dva „hostovské“ pokoje, ve kterých je možno přespat v případě řešení dlouhodobých událostí. K dispozici je i bufet s občerstvením a pro novináře tiskové centrum s připojením k internetu. Žádná z těchto zasedacích místností však není využita pouze jednoúčelově – zasedací sály pro krizové štáby budou využívány ke školení a přípravě městské policie, tiskové centrum pak jako jejich denní místnost apod. K dispozici jsou samozřejmě šatny a sociální zařízení pro zaměstnance.
Co vše je v IBC integrováno
Jako jedni z prvních novinářů jsme měli možnost právě dokončované IBC navštívit. Jeho zkušební provoz začne již za pár dnů – 1. července. IBC v sobě opět bude integrovat (stejně jako jeho předchůdce CTV (Centrum tísňového volání)) společné dispečerské pracoviště HZS, ZZS, PČR a MPO pro příjem tísňového volání na tísňových linkách 150, 112, 155, 156 a 158. Na rozdíl od CTV se však bude jednat o jediné kontaktní místo pro občany Moravskoslezského kraje, tzn. na IBC budou končit jak mobilní (což bylo doposud standardem CTV), tak i pevné linky (ty byly doposud směrovány kromě CTV také na příslušná SOPIS).
Celkem bude v IBC 31 dispečerských pracovišť (8× HZS, 10× ZZS, 3× MPO, 10× PČR). K dispozici bude (samozřejmě mimo jiné) automatický expertní návrh sil a prostředků, tzv. „návrhář techniky“, který podle zapsaného místa a rozsahu události sám vybere techniku záchranných složek a navrhne ji operačnímu technikovi. K dispozici samozřejmě zůstanou i všechny ostatní technologie z CTV – ať už systém přenosu informací z metanových čidel nebo komplexní systém přenosu tísňových volání pro občany s vadami řeči a sluchu.
Samozřejmostí bude rovněž automatické datové a hlasové propojení s výjezdovými stanovišti složek IZS a vybranými mobilními prostředky a kontaktními pracovišti lékařské služby první pomoci. Centrum bude přijímat technologické signály (EPS, EZS, metanová čidla, monitoring vod…) nebo ovládat varovné a vyrozumívací systémy v kraji. V IBC bude rovněž umístěno pracoviště krizového štábu města Ostrava a Moravskoslezského kraje i pracoviště Celního ředitelství a AČR pro spolupráci při řešení mimořádných situací. Ze stávajících prostor bude do IBC přesunuto i ředitelství Městské policie, její služebna, oddíl školení a výcviku stejné složky, rovněž sem bude ze stávajících prostor přesunuto výjezdové stanoviště RZS a RLP ÚSZS MSK. V suterénu objektu se nachází garáž pro sedm osobních služebních vozidel. Mezi úkoly městské policie bude rovněž patřit ostraha objektu.
Pracoviště dispečerů a operátorů
Dispečerský sál je umístěn ve vestavbě uvnitř budovy a je tak chráněn před vnějším prostředím. Obklopen je operačními středisky jednotlivých složek. Přímo pod ním je umístěn technologický sál, ten je rovněž zdvojen – jedná se tedy o dvě zcela identicky vybavené místnosti s IT technologiemi, které fungují současně – data se tedy zdvojují již při jejich ukládání a jsou na sobě navzájem nezávislé. Sál je chráněn SHZ se systémem Fogtec (vysokotlaká vodní mlha z demineralizované vody, vhodné i pro hašení elektroniky) s přesnou identifikací místa požáru (systém Firetracer).
Každé pracoviště dispečera je vybaveno stolem s variabilním elektronickým nastavením výšky pracovní desky (až do 120 cm pro případ, že by bylo pohodlnější při řešení úkolů stát) a výšky podstavců pro LCD monitory. K dispozici jsou 3 standardní a jeden dotykový displej. Na zmíněných třech se zleva nachází aplikace pro příjem tísňového volání, uprostřed geografický systém (GIS), vpravo pak již aplikace pro obsluhu výjezdu dle požadavků každé složky IZS. Dispečer může pracovat ve třech režimech :
Příjem tísňového volání, vyslání sil a prostředků a řízení události (toto bude standardní režim HZS) Pouze příjem tísňového volání. To dispečer vyhodnotí a datovou větou přepošle do vedlejší místnosti na operační středisko dané složky. To poté vyšle příslušné síly a prostředky (dále SaP). Takto bude pracovat např. PČR. Pouze vysílání SaP. Takto bude pracovat např. dispečer HZS v případě většího počtu událostí, kdy od sebe budou činnosti jako jsou příjem hovorů a vysílání SaP odděleny.
Oba režimy lze za plného provozu kdykoli variabilně změnit v reakci na aktuální situaci (např. při rozsáhlejší živelné pohromě lze stanovit, že dvě pracoviště HZS budou jen přijímat, další vysílat SaP apod.). Každý dispečer bude mít k dispozici USB klíčenku se svými přístupovými kódy – může se tedy přihlásit k jakémukoli obslužnému pultu v dispečerském sále a systém sám vyhodnotí, z jaké je daný dispečer složky a zpřístupní mu požadované aplikace.
Zmíněný dotykový displej pak slouží k obsluze veškerých hlasových technologií – jeho prostřednictvím jsou ovládány telefonní prostředky a radiospojení.
Každé z operačních středisek, rozmístěných kolem dispečerského sálu, má svá specifika. Například středisko městské policie je osazeno panely pro sledování výstupů z kamerových systémů města, ZZS má k dispozici pracoviště vedoucího lékaře a vedoucí sestry, HZS bude mít vedoucího operačního důstojníka, který může v případě události převzít část práce od dispečerů atd. K dispozici je rovněž místnost s pěti pracovišti, vybavená pouze pro příjem tísňových linek. Ta je standardně neobsazená, s jejím nasazením se počítá až v případě větší události a na obsluhu se povolají lidé z volna. Vybraná část dispečerských pracovišť v sále se pak přepne do režimu pouhého vysílání SaP a řízení zásahu, jak jsme se zmiňovali výše.
Náklady na projekt
Celkové výdaje na projekt IBC dosáhnou výše přibližně 680 miliónů Kč, z toho je 630 mil. dotace z fondů pro regionální rozvoj – z těchto 630 mil. je přibližně 580 dotací od EU, 50 milionů z dotací Ministerstva pro místní rozvoj. Zbylých 50 milionů (do 680) bude hrazeno z veřejných prostředků Moravskoslezského kraje, ministerstva vnitra a statutárního města Ostravy. Zkušební provoz IBC bude tedy – jak už jsme zmínili – zahájen 1. července, do ostrého provozu by IBC mělo přejít v závěru letošního roku.
Na návštěvě jsme byli 16. 6., kdy byl objekt ještě v režimu stavby – tomu odpovídá stav na fotografiích.