Hasiči z Brandýsa nad Labem opravili svou historickou ASC-16 Praga V3S z druhé poloviny padesátých let, „vejtřaska“ prošla kompletní renovací

Nákladní automobil Praga V3S byl fenoménem své doby. Legendy o jeho průchodnosti terénem a odolnosti jej předchází a mnohé z nich se udržely až do dnešních let. Jeden takový kousek v hasičském provedení, cisternová automobilová stříkačka, je stále v majetku našeho sboru v Brandýse nad Labem.

Vozidlo, které vám v tomto textu představíme, je ACS 16 Praga V3S vyrobené roku 1957. Automobil sloužil dlouhá léta brandýskému sboru, ale postupem času s příchodem modernější techniky se stal nadbytečným a byl postaven mimo provoz. Díky našim předchůdcům ovšem nedošlo k jeho likvidaci, ani prodeji.

Vůz byl dlouhých 20 let jako nefunkční odstaven v areálu hasičské zbrojnice, kde se do něj pozvolna zakusoval zub času. Myšlenka na obnovu vozidla vzešla od členů sboru na jaře roku 2019, kdy se díky jejich zápalu a nadšení postupně započalo s renovací.

Před začátkem renovace nikdo z nás netušil, jak dlouho celá akce potrvá. Jako první dostal základní údržbu motor a hnací ústrojí vozidla. Díky preciznosti tehdejší výroby můžeme konstatovat, že tyto práce byly pouze drobné.

Motor i po desítkách let odstávky běžel bez větších problému, a tak „vejtřaska“ ze svého „úložiště“ vyjela po vlastní ose. Následně začala mravenčí práce.

Vozidlo se muselo kompletně odstrojit. Ze skříní bylo vyjmuto dobové vybavení, z nádrže několik kýblů rzi a došlo k důkladnému umytí od nánosů prachu a špíny. Poté jsme přistoupili k demontáži nástavby. Byla sejmuta nádrž, čerpadlo se všemi jeho součástmi i zadní kabina pro mužstvo.

Nakonec jsme vozidlo odstrojili tak, že z něj zůstala pouze kabina a rám. Rzí napadené kovové povrchy a konstrukce se musely obrousit a některé jejich části opravit. To byla, věřte, práce takřka mravenčí.

Po této několikaměsíční činnosti jsme věnovali pozornost i brzdovému a vzduchovému systému, ke kterým byl během odstrojení mnohem lepší přístup. Následně přišlo na řadu postupné lakování a natírání jednotlivých prvků, které byly znovu postupně usazovány zpět na rám vozidla.

Ten byl taktéž ošetřen antikorozním nátěrem. Jak práce postupně pokračovaly, ani jsme se nenadáli a začal se blížit významný okamžik – oslavy 140. výročí založení sboru.

V tu dobu jsme si uvědomili, že by naše „vejda“ mohla být jejich zlatým hřebem, a tak jsme začali dělat vše možné i nemožné proto, aby 13. září 2020 mohla stanout jako výstavní exponát na brandýském náměstí. Kdo oslavy navštívil, jistě ví, že se nám náš úkol splnit podařilo a vozidlo zaujalo své místo mezi další vystavovanou historickou technikou.

Práce na vozidle ovšem stále pokračují a jak už to tak bývá, napadají nás další a další drobnosti, které by šlo opravit nebo vylepšit a z „vejtřasky“ se nám pomalu, ale jistě stává ukázkový veterán.

Tento fakt dosvědčuje skutečnost, že se nám před nedávnou dobou podařilo pro naše vozidlo získat veteránské registrační značky, a tak může nyní brázdit silnice stejně, jako tomu bylo dříve.

Tento projekt si vyžádal mnoho sil, ale také prostředků. Díky patří všem členům sboru, kteří se na renovaci podíleli, zejména pak Jakubovi Čerňanskému, který svým nadšením Pragu „vytáhl z kopřiv“ a dále jeho otci a strýcům panu Antonínu a Josefovi Veseckým za rady a pomoc při všech fázích obnovy.