Destruction 2010 – Heavy USAR

Ve dnech 22.-24. 6. 2010 se v Komořanech u Mostu uskutečnilo mezinárodní cvičení s názvem DESTRUCTION 2010. Cvičení se kromě Heavy USAR CZ – českého težkého USAR odřadu zúčastnily také kynologické týmy, aby si na připravených sutinách a troskách procvičily činnost při vyhledávání, vyprošťování a záchraně osob ze zřícených budov. Současně se jednalo o přípravné cvičení řed plánovanou podzimní klasifikací českého USAR odřadu podle metodiky INSARAG.

Tolik oficiální text z webu USAR.cz, ostatně o odjezdu odřadu USAR z Prahy i malou fotogalerii tiskové mluvčí HZS hl.m.Prahy Pavlíny Adamcové jste si mohli na Požárech již prohlédnout, je zde i vyhodnocení cvičení.

Cvičení, které se konalo ve městě Schwermabád (objekty bývalého dolu SHR Jan Šverma) nedaleko Komořan, se zůčastnilo kolem sedmdesáti čelnů Heavy USAR odřadu ČR a 34 kynologů včetně 14ti zahraničních účastníků z Polska, Maďarska, Slovinska, Slovenska a Německa. Vyhodnocení cvičení bude předmětem oficiální tiskové zprávy GŘ HZS ČR, které Vám samozřejmě přineseme jakmile bude k dispozici, komplexní vyhodnocení není otázkou pár hodin. Podíváme se na cvičení pohledem fotoaparátu Kamily Drábkové a několika mými postřehy.

Vzhledem k pracovním povinnostem jsme nebyli přítomni od úplného začátku cvičení, na místo jsme se dostali okolo 11 hodiny dopolední ve středu 23.6., kdy již bylo cvičení v plném proudu, na dvou oddělených zřícených budovách pracovaly samostatně pražský a ostravský tým. Oba byly dále rozděleny na polovinu, aby bylo zajištěno pravidelné střídání hasičů při velmi namáhavé práci. V první fázi psi se specialzací pro vyhledávání v sutinách označili místa, kde se nachází zavalené osoby (skuteční živí figuranti i figuríny). Poté nastoupila tvrdá a opatrná práce při jejich vyprošťování, navíc znepříjemněná parným slunečným počasím. Na řadu přišla jak speciální technika – například štěrbinové kamery, elektrické bourací nářadí Hilti, hydraulická ruka kontejnerového nosiče – tak prachobyčejné ženijní nářadí, kbelíky a hlavně ruce záchanářů. V několika případech bylo nutné provést průraz zdí, podlahou, či stropem, nebo se prohrabat několikametrovou vrstvou trosek, aby bylo možné se k zavaleným osobám dostat, často i za použití lezecké techniky. Aby to nebylo tak jednoduché, několikrát v průběhu prací museli urychleně záchranáři cvičně opustit trosky pro hrozící nebezpečí jejich dalšího zřícení. Všechny osoby byly z trosek zachráněny kolem šesté hodiny večerní, kdy rozvaliny na závěr prohlédlo několik kyologických týmů a další osoby již nebyly označeny.

Základní tábor byl zřízen přibližně kilometr daleko na louce v rekultivaci, USAR odřad byl ubytován a veškeré zázemí bylo zřízeno v nafukovacích stanech, sprchy a mobilní toalety na místě zřídila základna logistiky HZS ČR Olomouc, kynologové se ubytovali ve vlastních stanech. O základní týlové zajištění včetně dovozu vody se postarali se svým kontejnerem a CAS-32 hasiči HZS Ústeckého kraje.

Závěrem bych rád poděkoval následujícím pánům – ppor.Mgr.Petru Vodičkovi za to, že nás s předstihem o cvičení informoval, plk.Mgr.Vítu Pernicovi za velmi vstřícné jednání při zajištění přístupu do dolu a do základního tábora a v neposlední řadě pánům Gustavu Hotovému, plk.Ing.Jiřímu Šlechtovi a kpt.Ing.Romanu Hejzlarovi za včasné informace o činnosti na místě cvičení a za umožnění fotografování při cvičení kynologů, kam nemívá mnoho novinářů přístup.