Historie sboru dobrovolných hasičů obce Olšany se píše již 95 let

Vážení přátelé, letošní rok se stává významným mezníkem v činnosti Hasičského sboru Olšany. Již devadesát pět let se tato organizace úspěšně podílí na společenském a kulturním dění v obci. Naskýtá se tedy příležitost porozhlédnout se po její historii. Pokud neodmítnete naše pozvání, vypravte ses námi do Olšan roku 1926.

Obec Olšany tehdy měla 99 domovních čísel. Hasičský sbor však tu doposud neexistoval. Zato mnohé menší a finančně slabší obce v tomto směru kráčely s předstihem. Příčinu lze spatřovat v přesvědčení obecního zastupitelstva, že pro pomoc při požárech jsou dostačující výjezdy německého požárního sboru místní továrny.

Na druhé straně německé vedení továrny silně zasahovalo do obecních záležitostí a jistě mu nebylo lhostejné, že by se občané – zaměstnanci mohli stát členy všeobecně prospěšného spolku s národním zaměřením.

Vidinu takového využití spatřovali olšanští v členství v hasičském sboru Klášterce založeného roku 1888. Mnoho se jich pak stalo činnými nebo přispívajícími členy.

V působnosti obvodu české 17. župy, která čítala 25 obcí, neměly jen 4 obce hasičský sbor. Mimo Olšan to ještě byly Bartoňov, Hartíkov a Radomilov. Po poradě se župním starostou podal tehdejší župní náčelník br. Alexandr Balcárek (tovární dělník a domkař v Klášterci) obecnímu zastupitelstvu v Olšanech přípis s žádostí o zřízení dobrovolného hasičského sboru.

Obecní zastupitelstvo přípis projednalo dne 27. května 1926 a prostřednictvím starosty obce p. Aloise Hatoně vešlo v jednání s generálním ředitelem “Spojených československých továren hedvábného a cigaretového papíru“ (zdejší továrny) ing. Karlem Strobachem.

Ten v odpovědi ze dne 10. června 1926 vyjádřil plný souhlas se založením samostatného hasičského sboru v obci Olšany a zároveň vyjádřil ochotu zapůjčit sboru potřebnou výstroj, výzbroj a nářadí. Následovala porada obecního zastupitelstva, na níž bylo rozhodnuto svolat občany a předběžně je o založení hasičského sboru informovat.

Vedením schůze a případné valné hromady byl pověřen řídící učitel ve výslužbě, současný starosta české hasičské župy Šumperské číslo 17 br. Jan Hub. Schůze se konala dne 10. července 1926 a došlo na ní k založení dobrovolného hasičského sboru.

Ustavující valná hromada se uskutečnila dne 11. července 1926. V zápise je zmínka o 28 činných hasičích o 26 členech přispívajících. Jmenováno je tu rovněž dárce částky 100 korun Dr. František Tomaštík, farář z Rudy.

Hasičská pojišťovna založenému sboru přispěla částkou 300 Kč. Starostou sboru dobrovolných hasičů byl na valné hromadě zvolen br. Jan Hub. Ten funkci starosty vykonával až do páté valné hromady uskutečněné 1. ledna 1930. Téhož roku ve věku 69 let zemřel.

V roce 1928 si továrna zřídila znovu svůj vlastní hasičský sbor a obecní sbor tak byl postaven před problém, jak řešit situaci v případě, že továrnou zapůjčený materiál bude muset být vrácen. Úsilí o vybavení vlastním materiálem se stává zřejmějším.

Na páté řádné valné hromadě byl starostou hasičského sboru zvolen přispívající člen p. Jan Tempír – Kotrlý. Jeho působení ve funkci však mělo krátké trvání. Odstoupení z funkce řešila mimořádná valná hromada (31. 8. 1930), na níž byl zatímním řízením sboru pověřen místostarosta František Baslar (Olšany č. 9).

V této době sílí snahy obecního hasičského sboru o zakoupení automobilové hasičské stříkačky. Po projednání několika nabídek z Olomouce dochází k zakoupení podvozku nákladního automobilu TATRA v ceně 20 000 Kč.

Požární nástavbu na podvozek provedla firma Hrček – Neubauer z Brna Králova Pole za cenu 40 000 Kč. Dne 24. srpna 1930 byla hasičům předána do užívání jako druhá tohoto druhu na okrese. Spolku sloužila až do roku 1955, kdy ji bylo nutno pro nedostatečné vybavení vyřadit z provozu.

Na řádné valné hromadě dne 4. ledna 1931 byl starostou sboru zvolen br. František Baslar. Úsilí sboru se začalo soustřeďovat na získání místa k uskladnění výzbroje a výstroje a ke garážování stříkačky (do té doby ve stodole br. Jana Tempíra – Kotrlého a v Doubravském dvoře).

Svízelnou situací se zabývalo obecní zastupitelstvo. Dne 14. listopadu 1931 schválilo stavbu hasičské zbrojnice (původní název “hasičské skladiště“). Hasičská zbrojnice byla slavnostně otevřena a předána do používání hasičům 25. září 1932.

Na valné hromadě dne 8. ledna 1933 došlo k volbě již čtvrtého starosty. Stal se jím br. Alois Hatoň. V té době sbor založil divadelní kroužek, který užíval prostory místního kina. Členové sboru se rovněž zúčastnili Krajského sletu hasičského v Zábřehu na Moravě ve dnech 6. a 7. července 1935 (cvičení se sekyrkami).

Na valné hromadě dne 5. ledna 1936 se v souvislosti s funkcí starosty sboru objevuje jméno Jan Baslar (Olšany č. 26). Avšak už v následujícím roce byl na vlastní žádost z funkce uvolněn. Na jeho místo dle volby mimořádné valné hromady došlo k druhé volbě, při níž byl do funkce starosty zvolen dosavadní zbrojíř br. Josef Dokoupil.

Řádná valná hromada potom 10. 1. 1937 zvolila starostou br. Alfonse Ondráčka.

V té době se župa č. 17 skládá z 26 hasičských sborů, které byly rozděleny do 6 okrsků. Olšany patřily do okrsku č. 3. Začátkem roku 1939 se br. Alfons Ondráček odstěhoval. Na řádné valné hromadě dne 15. ledna funkci po volbě opět přijal br. Josef Dokoupil.

Po okupaci našeho území německými vojáky vydalo německé krajské velitelství nařízení, že sbor dobrovolných hasičů musí být rozpuštěn. V duchu této směrnice proběhla jen část svolané schůze. Členové sboru hlavně hodnotili uzavřenou etapu své činnosti.

Léta 1926 – 1939 byla obdobím, v němž kladli důraz především na prevenci, o němž svědčí účast hasičského družstva na námětových cvičeních okrsku v Hartíkově, Janoušově a dalších okolních obcích.

Do této oblasti činnosti je nutno zahrnout i pořádání zahradních slavností s požárními cvičeními. Nezůstalo však jen u příprav. Družstvo zasahovalo při požárech v obci a okolí (v souvislosti s touto zmínkou uváděna data 18. 3. 1937 Bartoňov, 7. 9. 1937 Svébohov).

Záslužného uznání se sboru dostalo od akademického malíře Eduarda Máje z Olomouce. Za záchranu svého majetku při požáru v domě pana Ondráčka, kde bydlel, věnoval do hasičské zbrojnice obraz sv. Floriana.

Hasičský sbor se velkou měrou podílel na bohatém kulturním dění v obci (divadla, plesy, tradiční zábavy a slavnosti). Při této činnosti využíval sál v hospodě u Žižků. Období mezi rokem 1939 a konání mimořádné valné hromady v roce 1945 není zachyceno v žádných dostupných materiálech. Lze tedy předpokládat, že významnější činnost po likvidaci sboru ustala.

Teprve po osvobození republiky se 30. června 1945 konala valná hromada, na níž byl starostou sboru zvolen opět br. Josef Dokoupil. Ještě v tomto měsíci měl olšanský sbor možnost dokazovat, že členové své poslání dokážou spolehlivě plnit i po dlouhé odmlce. Při zásazích v Chromči a v Hanušovicích sklidili zasloužené uznání.

Zajímavým datem roku 1946 se stává 3. červen, kdy dochází k založení ženského sboru. Jeho náčelnicí se stala sestra Josefa Tempírová – Kotrlá, zástupkyní náčelnice sestra Anežka Vogelová.

Oceněním dosavadních pracovních výsledků sboru lze spatřovat v pověření zorganizovat okresní hasičský sjezd. Bratři a sestry se zúčastnili obvodních cvičení v Radomilově a v Chromči, okresního cvičení v Hanušovicích a sborových cvičení v Bartoňově, Bohutíně, Bušíně a ve Zborově.

K výčtu akcí roku 1946 nutno ještě přidat důležitou zmínku o trojím zasahování při požárech v domovské obci. Jedním z míst zásahu se tu stalo i kino Olšany. V uvedené době probíhala rovněž jednání o zakoupení nové autostříkačky, nabízené firmou Hrček z Brna.

Nakonec záležitost vyřešil Fond národní obnovy. Přidělil sboru motorovou stříkačku ze Štědrákovy Lhoty. Pro větší rozměry stříkačky bylo nutno snížit podlahu v hasičské zbrojnici o 30 cm. Tím byly vyřešeny starosti o klíčovou techniku až do roku 1954, kdy problém realizace náročné opravy vyvolal jednání o zakoupení přívěsné motorové stříkačky PPS 8. V červenci téhož roku byl uvedený typ stříkačky hasičskému sboru přidělen.

Dostáváme se na rozhraní padesátých a šedesátých let, které není možno přejít bez zvláštní zmínky o zaměření pozornosti sboru na práci se školní mládeží. Ta byla zapojována do požárních hlídek v době žní.

V okresní soutěži mládeže “Ochrana úrody a lesů“ se žáci zdejší školy umístili jako druzí. V okrskové soutěži kategorie mladších žáků obsadili první místo. Tohoto úspěchu dosáhli za vydatné pomoci ředitele školy Vlastimila Kubíčka a bratra Jindřicha Baslara staršího.

Od roku 1960 přispíval osobní pomocí nový ředitel školy Stanislav Zapletal. Do třetice se ve vedení mladých objevil ještě Josef Baslar ml., což si vyžádal neobvykle vysoký počet zájemců o pestrou a zajímavou činnost. Na okrskových soutěžích ve Štítech a v Hanušovicích družstva mladších žáků obsadila druhá místa, družstvo dívek potom vyhrálo okresní kolo v Šumperku.

Mladí se snažili, ale tradiční dobrá práce sboru doznala stagnace a útlumu. A tak v letech 1962 – 1964 nebyly konány výborové ani členské schůze, nebyly pořizovány zápisy. Vytrvalo jen několik členů, kteří se scházeli se starostou hasičského sboru k projednávání závažných záležitostí. Nikdy při těchto příležitostech tedy nemohlo být stanoveno potřebné usnesení.

Určité oživení přinesl až rok 1966. Ve dnech 9. a 10. července hasičský sbor oslavoval 40. výročí svého založení. Historický akt vyvrcholil sjezdem rodáků a přátel obce, při němž sbor úzce spolupracoval s místním národním výborem.

Rok 1969 přinesl dlouhá a úmorná jednání o převedení sokolského cvičiště do majetku obce. Po vyřízení záležitosti se areálu ujali hasiči. Za podpory MNV vybudovali oplocení cvičiště a v součinnosti s firmou EZ Brno se zasloužili o to, že 25. června 1973 se zde rozsvítily zářivky. Následovalo pořízení dřevěného tanečního parketu, stolků a laviček. Do té doby se toto zařízení vypůjčovalo.

Materiál na parket získali hasiči z beden odprodaných Olšanskými papírnami. Dřevo na stolky a lavice vytěžili v lese, svezli a zpracovali, zhotovili železné konstrukce na stolky a lavičky, provedli nátěry a smontování. Dnes už ani aktéři si nedovedou představit sta odpracovaných hodin.

V roce 1976 bylo započato s výstavbou tribuny a sociálního zařízení na místě dřevěného pavilonu, jenž byl bez rozebírání přemístěn jeřábem na nynější místo. Stavba byla dokončena v roce 1981, konečné terénní úpravy proběhly v roce 1982. Areál tak získal atraktivnost a možnost dokonalejšího využití.

S odstupem času lze konstatovat, že uvedená činnost stmelila dřívější dobrou partu hasičů. Do sboru začalo opět pronikat nadšení pro plnění hasičského poslání. V té době totiž hasiči ještě stihli zprovoznit starší nákladní automobil T 805, jenž byl v roce 1970 zakoupen za spoluúčasti MNV.

V roce 1971 se hasičská zbrojnice pochlubila novou střechou. Břidlici z roku 1905 (pocházela ze starého obecního domu) nahradila plechová krytina. Za tři roky nato byla ve zbrojnici pořízena nová elektroinstalace. Pak už budova potřebovala jen odpovídající zevnějšek. K potřebnému omítnutí došlo v letech 1978 a 1979.

Při tom všem nebyl opomíjen poctivý přístup k výcviku. Po letech se družstvo mužů ukázalo “na světle“ v roce 1972 při okrskové soutěži v Hosticích, kde mezi deseti účastníky obsadilo 2. místo. O rok později, opět v Hosticích, obsadilo společně s družstvem ze Štědrákovy Lhoty 1. – 2. místo. Ve stejném roce olšanští hasiči zasahovali při dvou požárech ve vlastní obci (č. p. 6 a č. p. 32).

Pak následovalo období s řadou účastí na námětových cvičeních: Bušín, Bartoňov-Radomilov, Ruda n. Mor., Hrabenov, Hostice, 1980 – Klášterec, 1981 – Bartoňov, Raškov, Hostice.

Větší zásah si vyžádal požár v roce 1974, kdy hořela budova č. p. 12 (majitel Jan Valouch). Tentokrát hasiči přispěli i pomocí při úklidu po požáru. Do dlouhodobé pohotovosti sbor přivedlo nesmírné sucho roku 1976. V době žní hasiči dobrovolně sloužili v odpoledních i nočních hodinách.

Snaha a ctižádostivost hasiče nezdolaly, zato tatra postupně dodýchala. Nejprve pocítila nedostatek náhradních dílů, nakonec jí byla omezena platnost provozu do 1. listopadu 1984.

Naštěstí záležitost operativně projednala rada místního národního výboru. Za účinné pomoci tehdejšího předsedy MNV p. Jana Macka a s přispěním Okresního inspektorátu požární ochrany Šumperk byl zakoupen ojetý nákladní automobil Avia 30. Přestavbu na požární speciál prováděli hasiči svépomocí.

V líčení historie se dostáváme k významnému mezníku hasičského sboru.

Přišel rok 1986 a s ním oprávněné oslavování 60. výročí založení. Přípravami hasiči žili už od zimních měsíců. Organizačně pomohli i předseda místního národního výboru p. Jan Macek a ředitel školy Stanislav Zapletal.

Červencové vyvrcholení prožívali všichni občané bez rozdílu stáří. Okrskového cvičení se zúčastnily hasičské sbory z Hostic, Bartoňova-Radomilova, z Olšanských papíren a samozřejmě místní. Objektem cvičení se stala budova místního národního výboru.

O svátku Cyrila a Metoděje hasiči uspořádali pouťovou zábavu, proběhla soutěž “O pohár předsedy MNV“. Pro nejmenší bylo připraveno zábavné a sportovní odpoledne. Hasiči zvládli rozsáhlou akci na výtečnou.

Rok 1989 se stal pro náš sbor a především pro jeho starostu bratra Josefa Dokoupila neobvykle významným. Ten za dlouholetou obětavou práci obdržel jedno z nejvyšších vyznamenání – medaili “Zasloužilý člen SPO“ se zápisem do Knihy cti. Žel jeho život dva roky nato ukončila nešťastná dopravní nehoda.

Těžké a velmi troufalé by bylo několikařádkové hodnocení člověka, jenž svoji energii nevěnoval pouze hasičství, ale všem oblastem dění ve vesnici. Řekněme alespoň: vesnice v něm ztratila nevšedního nadšence pro zvelebování prostředí, člověka zapáleného pro kulturní dění, houževnatého organizátora.

Na členské schůzi dne 19. července 1991 byl novým starostou zvolen br. František Basler. V posledních 10 letech došlo k dalšímu omlazení sboru i strojního vybavení. V roce 1996 vybavil OÚ Olšany zásahovou jednotku novou stříkačkou PS 12 a v roce 2001 plovoucím čerpadlem.

V roce 1997 naši oblast postihly rozsáhlé povodně, při kterých náš sbor vydatně zasahoval. Pomáhal postiženým spoluobčanům, zásoboval obce základními potravinami naším hasičským automobilem. Po tomto zásahu, přes dobrou údržbu, podlehl korozi a v roce 1998 byl nahrazen jiným.

S realizací obecní kanalizace se vyskytl možný problém s výpadkem proudu pro přečerpávací stanice. Proto obecní úřad rozhodl nakoupit v roce 1999 ze skladu CO elektrocentrálu a v roce 2005 novou a modernější. Nezapomnělo se na osobní ochrany členů zásahové jednotky a bylo zakoupeno 7 kusů zásahových obleků Fireman.

S nástupem mladší generace v roce 2001 a stále stoupajícími nároky na soutěžích v požárním sportu rozhodl výbor SDH v roce 2003 zakoupit upravenou soutěžní stříkačku PS 18. V zásahové jednotce pracuje 13 členů sboru, jejichž činnost je každoročně ověřována na námětových cvičeních.

Největší prověrkou jejich akceschopnosti jsou zásahy při povodních v roce 1997 a při požárech v obci i mimo obec.

Stále se zvyšující průměrný věk členů SDH donutil členy výboru řešit situaci náborem dorostu. Přihlásilo se 10 hochů, ze kterých bylo vytvořeno soutěžní družstvo mladých. Ti se pravidelně zúčastňují soutěží Velké ceny okresu Šumperk a pohárových soutěží.

Děti často provázely své táty na hasičské soutěže a měly chuť zkusit, co dovedou. Vesnice nenabízí mnoho možností sportovního vyžití, a proto jsme v roce 2003 založením kroužku mladých hasičů obnovili práci s mládeží, poprvé od šedesátých let.

Práce s dětmi je pro sbor organizačně a finančně náročná, podle některých hlasů i nevděčná. Přesto budeme rádi, když aspoň někteří zůstanou v budoucnosti našimi aktivními členy.

Díky pochopení a podpory sponzorů se nám daří plnit náměty celoroční činnosti, hodnocená Okresní odborovou radou mládeže.

Kolektiv v současné době tvoří dva vedoucí II. stupně, tři vedoucí III. stupně a 15 dětí ve věku 6 – 13 let, z toho pouze jedna dívka. Děti v soutěžích získávají body započítávané do celostátní hry Plamen a Ligy mladých hasičů. Zde se umístili v první 10. Je nutno zdůraznit, že se soutěží zúčastňuje až 18 kolektivů kategorie starší a stejný počet mladších a dále kolektivy z jiných okresů.

Mladí hasiči v zimních měsících soutěží v tělocvičně ve štafetě 8×50 m a štafetě dvojic. V dalším období následuje štafeta 4×60 m, běh na 60 m překážek, požární útoky a disciplíny podle mezinárodních pravidel CTIF. Vážou uzly, střílí ze vzduchovky, znají základy zdravovědy a topografie. Získali odznaky odborností preventista a strojník. Odpracovali brigádnické hodiny na přípravě areálu na kulturní akce.

Po prvních nezdarech se dětem celkem daří. V krátké době si vytvořily respekt soupeřů dobře zvládnutým požárním útokem. Tuto královskou disciplínu požárního sportu několikrát předvedly na dětském dni a ukázkách pro ZŠ. Odměnou jim jsou výlety, návštěvy výstav, účast na propagačních akcích hasičů a záchranného systému, tradiční předvánoční turnaj ve stolním tenise. O jejich vedení se starají: Libor Drtil, Vlastimil Beran, Zdeněk Zatloukal a Jiří Nezbeda.

Jedním ze zakládajících členů SDH Olšany byl i br. Antonín Dokoupil. Při založení sboru měl pouhých osmnáct let a ve sboru působil až do 30. září roku 2010, kdy nás ve věku nedožitých 102 let, jako poslední ze zakládajících členů našeho sboru navždy opustil.

Ale ani pánové nad 35 let nezůstali sedět se založenýma rukama. Založili družstvo veteránů, se kterým se zúčastňují soutěží VC okresu Šumperk a pohárových soutěží s dobrými výsledky.

Družstvo mužů se zúčastňuje okrskových a pohárových soutěží a někteří členové se začali od roku 2013 zúčastňovat soutěží TFA.

Kroužek mladých hasičů od svého opětovného založení v roce 2003 vychoval 3 profesionální hasiče. Bohužel vzhledem k nízkému zájmu dětí byla v roce 2017 ukončena činnost tohoto kroužku.

Co se týká kulturních akcí, pořádali jsme karnevaly, v roce 2007 jsme zahájili tradici “Pálení čarodějnic‘‘ a pravidelně se zapojujeme do akcí při návštěvách družební obce Klačno a akcí Regionu Ruda.

Díky sponzorům a obecnímu úřadu, který je za chod zásahové jednotky zodpovědný, se zmodernizovala technika nutná k této činnosti. Největší modernizací bylo zakoupení nového zásahového automobilu Iveco Daily, který nám byl slavnostně předán a posvěcen 5. července 2015 a nové moderní motorové stříkačky FOX 4 Rosenbauer, kterou jsme oficiálně převzali 28. září 2019.

Pro zkvalitnění informovanosti členů zásahové jednotky při vyhlášení poplachu bylo do hasičské zbrojnice nainstalováno v roce 2020 zařízení FIREPORT.

Nejdůležitějším článkem organizace je zásahová jednotka SDH, ve které během období posledních let až do roku 2021 pracuje přibližně 17 členů a schází se pravidelně každý měsíc, kromě července a srpna.

Během roku se věnují teoretické i praktické přípravě, údržbě techniky, kontrole vodních zdrojů. Každoročně absolvují námětová a taktická cvičení. Za posledních 15 let se zúčastnili více jak 35 zásahů (technických a požárních).

Jen během první poloviny roku 2021 zasahovala jednotka SDH obce Olšany hned u 4 zásahů (záchrana osob, požár a 2× technická pomoc při odstranění stromu z komunikace).

Sbor dobrovolných hasičů děkuje všem sponzorům, kteří finančně podporovali a podporují náš sbor (obecní úřad Olšany, Olomoucký kraj, RPS net, OP papírna Olšany, palírna Jakubovice – Milan Pospíšil, potraviny Marie Hédlová, Sport Tomáš Tymel, Spektra Olšany, f. Bláha Vyšehoří, f. Sart, potraviny Mašterová, Kvapilík Vyšehoří, obecní úřad Ruda nad Moravou, členové zásahové jednotky).