Kroupy, stromy, vítr, bláto a kamení…

Hasiči z pražské jednotky HZS SŽDC se díky silné bouřce, která postihla v neděli, 15. 8. 2010 pozdě večer hlavní město, a část okresu Praha západ nezastavili. Uvízlé či vykolejené osobní vlaky, popadané stromy, sesuvy půdy a kamení, zatopené objekty, tolik výčet jejich činnosti.

První výjezd byl ohlášený dne 15. 8. 2010 krátce před půl desátou večer. Dle oznámení se mělo jednat o pád stromu na vlak nedaleko železniční zastávky Petrov na trati Praha – Davle – Čerčany, tzv. Posázavský Pacifik. Poplach byl vyhlášený v okamžiku krupobití, kroupy o rozměrech pingpongového míčku ohrožovaly hasiče již při cestě do garáže po venkovním schodišti. Několik zraněných osob v hlavním městě hovoří za vše. Kdo by mohl jejich úprk pozorovat, myslel by si, co je to za blázny, ale vyjet se prostě musí. K případu byl vyslán první vůz CAS 24 Mercedes v počtu 1+3 s tím, že další techniku si velitel eventuálně vyžádá po zjištění stavu na místě, protože z telefonu nebyl jasný rozsah události a také fakt, že počasí evidentně nahrávalo vzniku dalších mimořádek, zůstala další posádka pro jistotu na základně.

Již samotná jízda k zásahu stála za to, za hustého deště hasiči potkali na Jižní spojce mnoho vozidel, kterým chybělo díky kroupám čelní či zadní sklo. Cesta kolem řeky Vltavy také mnoho povzbuzení nepřinesla, odbočení na davelský most bylo ve znamení projetí malého moře, jenž se utvořilo na silnici. Samotný příjezd do obce Petrov naznačoval rozsah řádění živlu, spadané větve, polámané stromy a tma, neb nešla elektřina. Navigace cisternu zavedla na konec vesnice, kde komunikace končila. Dále se muselo pěšky, trojice hasičů v čele s velitelem zásahu vyrazila po stezce ke kolejím, vzdáleným zhruba kilometr. Stékající voda z ní udělala dobrou terénní vložku, což pocítil právě velitel, ač vyzbrojen svítilnou, díra prostě vidět nebyla…

Cesta na zastávku trvala přibližně 15 minut. Po příchodu ke kolejím bylo zřejmé, že rozsah události bude mnohem větší, než bylo zřejmé z prvního telefonátu a tak si VZ vyžádal na místo druhý vůz TA Mercedes Sprinter. Stékající voda ze stezky vymlela a vzala sebou značné množství bahna, které zcela pohltilo koleje. Toto muselo počkat, prvotní úkol byl jiný – odstranění stromu z vlaku, který se nacházel ± 500 m od zastávky. Cupitání po kolejích je také zážitek… Po příchodu k vlaku bylo průzkumem zjištěno, že do jednoho stromu narazil a další leží před ním. Poškození vlaku bylo naštěstí pouze ,,kosmetické" a ani žádný z celkem 12ti cestujících neutrpěl ujmu na zdraví. Díky poloze vlaku nebylo však možné je z vlaku dostat. V ten okamžik nikdo netušil, že uvnitř stráví ještě dalších 7 hodin. Ke konci likvidace stromů spadl těsně vedle zasahujících hasičů další… K místu dorazil poté druhý vůz HZS SŽDC, jeho osádka dostala rozkaz odstranit bahno z kolejiště na zastávce Petrov.

Všem bylo jasné, že na trati bude jistotně problému mnohem víc, po komunikaci s výpravčími stanice Davle a stanice Jílové byl ze strany VZ hasičů oznámen požadavek, že by osádka jela dále na vlaku za účelem průzkumu trati a eventuálnímu odstranění dalších možných popadaných stromů. Díky tomu, že je dnes vše pod správou několika různých subjektů, povolení tohoto poněkud trvalo. O situaci bylo průběžně informováno operační středisko HZS SŽDC. Po půlhodině se vlak konečně rozjel, po 200 traťových metrech byl na kolejích mohutný zával krup, musel být odstraněn holýma rukama, protože ženijní nářadí nebylo v ten moment k dispozici. Necelý kilometr od spadlých stromů byl nad tratí další a hned za ním první větší zával. Strom byl odstraněn během pár minut, zával trval podstatně déle. K události dorazil pěšky i zbytek hasičů, kteří stačili již zprůjezdnit trať na zastávce Petrov. Během odstraňování závalu se poroučela jedna ze dvou lopat a tak se muselo dojít pro jinou a také vzít krumpáč a další lopaty. Cesta k vozu byla cca 2 a půl kilometru, to samé zpět, vlakem zpět se díky počasí jet nedalo, strojvedoucí toto odmítl. Couvat s vlečným vozem prostě za tohoto stavu nešlo. Kdyby měl člověk počítat se vším, nosí veškeré vybavení vozu na zádech… přeci jen, byl hlášený pád stromu, o závalech nebyla řeč. Cestujícím byla oznámena situace, nikdo z nich neprotestoval a vzal celou věc v klidu.

Drážní hasiči dělali co mohli, po donesení dalšího ženijního nářadí se pokračovalo v odstraňování sesuvu. Tato fyzicky náročná činnost hasiče velmi vyčerpávala, ale nešlo to jinak. Když byl nános krup a bahna pryč, vlak se opět rozjel. VZ se snažil komunikovat pomocí mobilu se základnou, signál O2 neustále vypadával, komunikace pomocí vysílačky s cisternou nebyla díky skalám taktéž možná, bez spojení není velení…ale nakonec se vše podařilo, ne na dlouho, signál opět zmizel. Když se ujelo dalších ± 400 metrů, objevil se před vlakem velký zával kamení a hlíny, za ním byl hned další.

Toto už nebyla sranda, VZ si přes operační středisko vyžádal povolání posil ze stanice HZS SŽDC Nymburk/Kolín a také svolání osob do pohotovosti z mezisměnového volna, protože bylo jasné, že se na hasičárnu hned tak nevrátí. Během toho byla na pražskou stanici povolána také osádka jednoho vozu z pobočné stanice HZS SŽDC Kralupy nad Vltavou, která ihned vyrazila čerpat zatopený objekt na Masarykově nádraží. Organizačně byl upraven (předání služby jiné jednotce) i vůz pro odvoz drážních vyšetřovatelů, jeho řidič vyrazil na další odčerpávání vody, tentokrát přímo v areálu Odstavného nádraží jih, kde sídlí i stanice HZS SŽDC Praha.

Odstranění dvojice závalů, nacházejících se před tunelem pod Pikovickou jehlou, trvalo dobré dvě hodiny usilovné a značně vyčerpávající práce. Během toho VZ vykomunikoval s výpravčím z Jílového příjezd pracovníků správy tratí, i zde byl malý zádrhel, VZ požadoval drezínu, traťovka však jela autem, vše se následně vyřešilo a drezína vyrazila kolem jedné hodiny po půlnoci směrem k hasičům. Tou dobou už jakžtakž fungoval mobil a tak byla dohoda o vzájemném jetí proti sobě s tím, že se vlak, vezoucí hasiče a drezína setkají na traťovém kilometru 24.100. Tak se i stalo. Hasiči cestou odstranili ještě několik stromů, poslední právě na km 24.100 v obci Luka pod Medníkem, kde se z přilehlé zahrady vyvrátil vzrostlý modřín. Po jeho odstranění VZ požádal operační středisko, dále jen COIS, o informaci o události policii, neboť došlo k poškození soukromého majetku (vyvrácený strom zcela vylomil oplocení chaty).

Následovala první zastávka, kde vystoupil jeden z cestujících. Nutno dodat, že odbíjela třetí hodina ranní… VZ obdržel informaci o blížící se posile a jednotka pokračovala vlakem směr Jílové u Prahy. Na úrovni km 23 byl další strom, díky počasí a jeho zavěšení jej nebylo možné odstranit, neboť by poškodil dráty a vyvrátil sloupy. Vlak pod ním mohl projet, o celé situaci byla informována vyšší místa s tím, že se jeho likvidace provede druhý den za asistence pracovníků, odpovědných za dráty. Po příjezdu do Jílového hasiči přesedli na drezínu, vlak s cestujícími konečně pokračoval dál do své cílové stanice, kterou bylo nádraží v Čerčanech.

Drezína vyjela zpět ve směru Davle, kde bylo neprozkoumaných několik traťových kilometrů od zastávky Petrov ku Praze. Po cestě došlo na zastávce Luka pod Medníkem k naložení posil a vyložení jednoho ze strojníků za účelem jeho přejezdu vozem, který dovezl další hasiče, pro automobil do Petrova, ať nemusí šlapat po svých od kolejí. Cisterna a technický vůz poté společně s osobákem posilové jednotky přejela do stanice Davle. Hasiči na drezíně vyrazili taktéž tímto směrem, ale po kolejích. První problém na sebe nenechal dlouho čekat, po několika stech metrech byl spadlý strom, za ním další a další a další… do toho zával bahna a zatopení trati… Díky tomu, že hasičů bylo o dva více a také pomoci pracovníků správy trati, šla práce rychleji, ne však snadněji. Cesta do Davle o délce cca 3 km trvala zhruba dvě hodiny.

Po příjezdu do Davle byl nejprve pročištěn železniční přejezd, na který se z přilehlého kopce navalil nános bahna. V nádraží VZ informoval výpravčí o dalším spadlém stromu v km 33.7. Bylo tedy dohodnuto, že se drezínou bude pokračovat až do nádraží Vrané nad Vltavou. Vozy hasičů přejedou také tam. Po vyjetí z Davle následuje úsek trati, lemovaný z jedné strany Vltavou a na druhé jsou skály, po půl kilometru nastal problém, hromada kamení na kolejích. Odstranila se asi za půl hodiny. Po ani ne sto metrech následoval další, tentokrát o poznání větší. Hasičům vyrazil dech, neb nejen pocitově sebral poslední zbytky sil. Vypadlo to, jako kdyby se do kolejiště vysypalo několik nákladních tatrovek s kamením… I tento se však podařilo odstranit a jelo se dál. Na daném km 33.7 se žádný strom nenacházel, zato v km 33.6 a 33.8 hned dva. Pily, pořezat, vytvořit průjezdní profil a drezína vyrazila směr Vrané. Těsně před ním, ve Skochovicích, byl ještě pročištěn od bahna a kamení poslední přejezd. Poté už kýžené nádraží ve Vraném nad Vltavou a odjezd domů, teda na stanici. Celou noc venku, za nepříznivých klimatických podmínek, bez jídla, k pítí jen voda z vodovodu na jílovském nádraží, nic moc, ale je to naše práce. Pondělí se prospalo…

V průběhu časných ranních hodin následoval výjezd svolaných hasičů na spadlé stromy na stejné trati, tedy na její odbočce směr Dobříš, likvidoval je sám velitel jednotky společně s velitelem družstva, další hasiči vyjeli taktéž na trať 210, v úseku Modřany – Zbraslav došlo k vykolejení motorového osobního vlaku vlivem najetí do sesuvu bahna a kamení, který nebyl ve tmě zřetelný. Zásah byl poměrně složitý, protože díky výšce podjezdu se k místu nedostala technická Tatra s těžkým nakolejovacím zařízením, to muselo být přendáno na korbu nákladního vozu Liaz. Zásah se také zvládnul a byl ukončen zhruba ve stejný čas, jako činnost ve Vraném nad Vltavou, tedy kolem půl osmé ráno.

Noc z neděle na pondělí byla pro všechny zúčastněné hasiče SŽDC velmi náročná, fyzické vyčerpání značné, do toho byl pádem stromu bezprostředně ohrožen jejich život a zdraví, vzpomeňme, jak při jiné kalamitě takto přišel o život kolega V Libereckém kraji… Všem patří velké poděkování, ano, dělali jen svou práci, ale…

Pomyslnou korunu této noci nasadil zničený Hyundai garážmistra směny A, který byl stažený z dovolené za účelem odjezdu k vystřídání osádky vyprošťovacího tanku na Liberecku, tak se v sobotu i stalo. Automobil měl zaparkovaný na dvorku pražské hasičárny Chodovská, nedělní krupobití ho totálně zdevastovalo… Pomoc druhým se ne vždy vyplácí…

Foto 1, 3–32 trať Vrané/Jílové, 33–40 Modřany-Zbraslav, 2 tak to začalo/pohled na bouřku ze schodů hasičárny Chodovská