Profesionální hasiči v Plzni slaví v roce 2022 již 130 let od založení hasičského sboru

Oslavy při příležitosti výročí 130 let od založení profesionálního sboru v Plzni proběhnou začátkem září 2022. V plánu bude mnoho ukázek výjezdové techniky a prezentace zásahových činností pro veřejnost. Zároveň bude uspořádáno přátelské setkání současných i bývalých příslušníků hasičského sboru.

Počátky profesionálních hasičů v Plzni

Dne 1. března 1892 ustanovila svým výnosem městská rada Plzně první hasiče z povolání. Do té doby zajišťoval požární ochranu ve městě (od roku 1869) dobrovolný hasičský sbor, složený zčásti z dobrovolníků (většinou sokolů) a zčásti z policejních strážníků, kteří byli pověřeni také hasičskou prací.

Velitelem sboru byl jmenován František Dlask, který byl doporučen pražskou městskou radou (do té doby působil jako nadhasič I. třídy pražského požárního sboru). Dne 15. března 1892 nastoupilo do služby prvních šest mužů. Po šesti týdnech tuhého výcviku byli zařazeni do výkonu pravidelné služby a následně rozděleni na dvě směny po třech mužích + jeden hasič jako záloha. Hasičská strážnice byla zřízena v Exlově dvoře vedle radnice (dnešní Císařský dům s infocentrem).

V roce 1896 požádal továrním Emil Škoda městskou radu o zajištění dozoru nad požární bezpečností v jeho závodě. Došlo k navýšení početního stavu o 5 mužů a hasičský sbor vykonával hlídkovou činnost i ve škodových závodech.

V roce 1905 dosáhl početní stav sboru již 32 mužů a počet obyvatel města Plzně byl již přes 70 000.

V roce 1905 požádal Akciový pivovar městskou radu o zřízení hasičské pobočky ve svém závodě, k čemuž skutečně došlo a sbor byl navýšen o dalších 5 hasičů.

V roce 1907 také Škodovy závody v Plzni požádaly městskou radu o zřízení hasičské pobočky ve svém závodě. Pobočná strážnice vzniká v následujícím roce. Oběma pobočkám, jak Akciovému pivovaru, tak Škodovým závodům, byly mimo hlavní úkoly ochrany jmenovaných závodů přiděleny ještě obvody ve městě, kam vyjížděly k požárům.

V roce 1908 byla zřízena hasičská strážnice v místech bývalé obecní kuchyně v Otakarových sadech (dnes sady 5. května). Zde byla uložena veškerá výzbroj a ubytováni hasiči v pohotovosti.

V témže roce dostal sbor k užívání také prostory v Panském mlýně, kam byla přesunuta ústřední stanice s telegrafem a ve dvoře mlýna byla přistavěna kůlna pro další stříkačky a stáj pro 2 páry koní. Obě budovy stály nedaleko od sebe a sloužili hasičům v letech 1908 až 1913 (v těchto místech dnes stojí hotel Marriott).

V roce 1909 dosahuje početní stav hasičů 49 mužů.

V roce 1910 byly do výbavy hasičů zařazeny 3 jízdní kola. Pohotovost na kolech byla vybavena nejnutnějším nářadím (hydrantové nástavce, klíče, hadice). Často dojížděla k požáru se značným předstihem a připravila vše potřebné pro vlastní zásah a mnohdy menší požár sami uhasili do příjezdu větší jednotky.

Dne 10. dubna 1913 byla hasičskému sboru dodána první automobilová stříkačka zn. Praga, tzv. menšího typu, o výkonu čerpadla 800 l/min.

Téhož roku, 3. května 1913 se hasičský sbor města Plzně přemístil do upraveného objektu Rostova dvora v Jízdecké ulici, dnešní stanice Plzeň – Střed. Některé prostory dvora stále patřily stájím 35. pěšího pluku, ale v následujících letech sbor převzal celý objekt.

Výjezdová komunikace vedla tehdy Jízdeckou ulicí na Palackého náměstí, teprve později vznikla ulice Pobřežní, která je výjezdovou komunikací dodnes. V tomto roce byla sboru dodána ještě jedna automobilová stříkačka menšího typu a jedna většího typu, o výkonu čerpadla 1200 l/min.

Současnost profesionálních hasičů v Plzni

V současnosti jsou profesionální hasiči v Plzni začlenění pod územní odbor Plzeň, který je tvořen celkem sedmi požárními stanicemi HZS Plzeňského kraje.

Přímo ve městě Plzni jsou rozmístěny tři požární stanice: Centrální požární stanice Košutka, stanice Plzeň – Střed a stanice Plzeň – Slovany. Dále jsou pod územní odbor Plzeň začleněny požární stanice v Přešticích, v Plasích, v Nepomuku a v Nýřanech.

Sídlo územního odboru Plzeň je zřízeno na centrální požární stanice Plzeň Košutka, kde je umístěno i pracoviště IZS, odborných služeb a pracoviště provozu. Přímí výkon služby a podpůrné činnosti zajišťuje na sedmi stanicích celkem 251 příslušníků a 4 občanští zaměstnanci.

Centrální požární stanice Plzeň – Košutka

Tato stanice byla uvedena do provozu v roce 2004. Je dislokovaná na severním předměstí města na výjezdu na Karlovy Vary. Požární stanice Košutka je stanice typu C3 a v současné době zde zajišťuje výkon služby 69 hasičů ve třech směnách.

Na stanici je umístěno vedení územního odboru Plzeň a oddělení provozu a služeb. Hasební obvod stanice tvoří severní předměstí Plzně a značná část bývalého okresu Plzeň Sever až na hranice Plzeňského kraje.

Požární stanice je předurčená pro likvidaci událostí s nebezpečnými látkami a pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou i s použitím vrtulníku.

Na stanici je dále umístěna speciální technika (chemický kontejner, kontejner na technické zásahy, kontejner pro hašení (pěnidlem), řezací a hasicí zařízení COBRA, technika pro vyprošťování z demolic a závalů, těžký vyprošťovací automobil, automobilový žebřík s dostupnou výškou 42 m, autobus apod.) pro potřeby celého kraje.

Požární stanice Plzeň – Střed

Požární stanice Plzeň – Střed je nejstarší požární stanicí v Plzni a zároveň i v České republice. Vznikla v roce 1913 přestavbou Rostova dvora v Pobřežní ulici na požární stanici plzeňských městských hasičů.

Od roku 1913 do roku 2004 to byla hlavní požární stanicí města Plzně. V současné době je to stanice typu P3 a výkon služby zde zajišťuje 36 příslušníků ve třech směnách. Hasební obvod stanice je tvořen především středem města, dále pak východním, jižním a západním předměstím Plzně a v neposlední řadě i hlavním výrobním areálem bývalých Škodových závodů.

Dále je v hasebním obvodu průmyslová zóna na Borských polích a určený úsek dálnice D5.

Požární stanice Plzeň – Slovany

Požární stanice byla postavena v roce 1997. V současné době je požární stanice Slovany typu P3 a výkon služby zde zajišťuje 33 příslušníků ve třech směnách. Stanice je předurčena především pro jihovýchodní předměstí Plzně, přilehlou část bývalého okresu Plzeň jih a dále pro určený úsek dálnice D5 s dálničním tunelem Valík.

Na stanici je dále umístěna speciální technika na dálkovou dopravu vody, nouzové přežití osob, hromadnou dekontaminaci osob, olejový separátor a prostředky na protipovodňové opatření.

Požární stanice Přeštice

Požární stanice Přeštice vznikla 1. 4. 1989. Sídlem požárního útvaru se stala požární zbrojnice dobrovolné jednotky v Přešticích. Zrušením Okresního stavebního podniku získal požární útvar Plzeň‑jih jeho areál.

Po přestavbě koncem září 1996 se do těchto prostor okresní útvar přestěhoval a požární stanice je v tomto objektu doposud. V současné době je požární stanice Přeštice stanicí typu P3 a výkon služby zde zajišťuje 33 příslušníků ve třech směnách. Stanice je předurčena především pro jihozápadní část bývalého okresu Plzeň jih, železniční trať Plzeň – Klatovy a silniční komunikaci I/27 z Plzně do Klatov.

Dále jsou příslušnici stanici předurčeni pro činnosti ve výše a nad volnou hloubkou a pro záchranné práce s pomocí vrtulníku.

Požární stanice Plasy

Okresní útvar sboru požární ochrany Plzeň‑sever v Plasích vznikl 1. 1. 1988. V několika etapách v období let 1995–99, došlo k přestavbě požární stanice a areálu do současné podoby (vybudování garáží, sociálního zázemí, šaten, mycího boxu zpevněné plochy a cvičné věže).

V současné době je požární stanice Plasy typu P3 a výkon služby zde zajišťuje 33 příslušníků ve třech směnách. V zásahovém obvodu stanice je kromě severní částí bývalého okresu Plzeň sever, především 20 km ropovodu IKL a 20 km plynovodu NET4GAS, produktovod ČEPRO Litvinov –Třemošná, železniční trať Plzeň–Most a silnice I/27.

V hasebním obvodu stanice je dále několik kulturních památek např. Konvent Plasy, Muzeum Mariánská Týnice, zámek Manětín, a mnoho dalších.

Požární stanice Nepomuk

PS Nepomuk byla otevřena 1. 6. 1993, jako detašované pracoviště tehdejšího veřejného požárního útvaru Plzeň‑jih. V roce 2000 byla zahájena přístavba prostor nad garážemi určen pro výkon službu, denní místnost, kanceláře, šatny a sociální zázemí. Do těchto prostor se příslušníci HZS nastěhovali v roce 2002.

V současné době je požární stanice Nepomuk typu P1 a výkon služby zde zajišťuje 15 příslušníků ve třech směnách. Stanice je předurčena pro jihovýchodní část bývalého okresu Plzeň jih až na hranici jihočeského kraje a pro určený úsek silnice I/20.

Požární stanice Nýřany

Požární stanice Nýřany vznikla v roce 2004 na základě potřeby zajištění vyšší požární bezpečnosti severozápadu Plzně a okresu Plzeň sever. V současné době je požární stanice Nýřany typu P1 a výkon služby zde zajišťuje 15 příslušníků ve třech směnách.

Stanice je předurčena pro severozápad Plzně, přilehlou část bývalého okresu Plzeň sever, pro určený úsek dálnice D5, Hracholuskou přehradu a průmyslové zóny v blízkosti dálnice D5.