V Institutu ochrany obyvatelstva proběhlo školení obsluh dekontaminačních zařízení Cleamix

Dne 10. listopadu 2022 proběhlo na MV – GŘ HZS ČR Institutu ochrany obyvatelstva školení obsluh dekontaminačních zařízení Cleamix. Jedná se o prostředek finského výrobce, který umožňuje provedení dekontaminace vzduchu a povrchů v uzavřených prostorech.

Nyní je tento přístroj nově dislokován na rotách Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně, Jihlavě a Zbirohu. Celkový počet zařízení u HZS ČR se v letošním roce zvýšil na 11 ks (4 ks řídící a 7 ks rozšiřujících).

Principem dekontaminace je ošetření vaporizovaným peroxidem vodíku (VHP) – plynem, který je v zařízení vyvíjen z vysoce koncentrovaného kapalného peroxidu (typicky 50%).

Hlavní výhodou tohoto řešení proti srovnatelným prostředkům ve výbavě HZS ČR je vysoká účinnost vůči veškerým skupinám mikroorganismů včetně bakteriálních spor, široká materiálová kompatibilita a možnost dekontaminace citlivých elektronických zařízení i za jejich provozu.

Jelikož se VHP rozpadá na vodní páru a kyslík, nedochází v ošetřených prostorech k zanechání jakýchkoliv stop, čímž je vyloučena reakce citlivých osob na rezidua dekontaminačních činidel.

Uvedené vlastnosti umožňují dekontaminaci složitých prostor např. operačních středisek a konferenčních místností, dále emergenci, JIP nebo operačních sálů v nemocnicích, dopravních prostředků včetně např. vozidel ZZS a teoreticky rovněž prostorů dopravních letadel.

Fumigace VHP naopak není vhodná metoda pro prvotní či hrubou dekontaminaci povrchů, protože musí být nejdříve odstraněny hrubé nečistoty např. krev či výměty osob a také je třeba desinfekčními prostředky mechanicky očistit povrchy, které mohly být kontaminovány stykem s těmito materiály – typicky kliky, madla, pracovní plochy atp.

Účastníci školení byli rovněž informováni o limitech dané metody a konkrétního zařízení.

Hlavními faktory, které je u této metody nutné sledovat, je teplota vzduchu a povrchů v ošetřovaném prostoru, relativní vlhkost vzduchu a celkový objem ošetřovaného prostoru.

Z konkrétních zkušeností z nasazení přístroje v Institutu bylo doporučeno provádět dekontaminace při teplotách nad 20°C, kdy většinou relativní vlhkost vzduchu umožňuje zaplynování peroxidem v dostatečné koncentraci.

Při praktických zkouškách se účastníci rovněž seznámili s faktory, které prodlužují dobu potřebnou pro ošetření prostor, případně vyžadují nasazení většího počtu jednotek vyvíjejících VHP.

Pro kontinuální monitorování procesu slouží senzory dodané výrobcem zařízení, chemické a biologické indikátory. Příslušníci Institutu připravili rovněž „antraxový“ sníh, což byly spory nepatogenního příbuzného antraxu (Bacillus subtilis) zamíchané do sněhu vyrobeného z vaječného bílku.

Tato varianta biologické zátěže byla porovnána s povrchem kontaminovaným čistou suspenzí bakteriálních spor. Výsledky dekontaminace VHP na tomto zaměstnání potvrdily vysokou účinnost této metody.