Pondělí 18. listopadu 2024, od 07:00 bude sloužit směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Mezinárodní pomoc je nejen v rámci Evropské unie koordinována přes Společný komunikační a informační systém pro mimořádné události CECIS

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie je stěžejním dokumentem EU v oblasti civilní ochrany. Tento legislativní nástroj umožňuje užší spolupráci zúčastněných států a lepší koordinaci a reakci na katastrofy uvnitř i mimo EU.

Jeho cílem je podporovat, koordinovat a doplňovat činnosti zúčastněných států v oblasti civilní ochrany a zlepšovat účinnost systémů v oblasti prevence, připravenosti a odezvy na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.

V současné době se mechanismus civilní ochrany Unie vztahuje na 27 členských států EU, Černou Horu, Island, Makedonii, Norsko, Srbsko a Turecko.

Využití některých z jeho opatření je umožněno i ostatním kandidátským zemím a potenciálním kandidátům a zemím, které jsou součástí evropské politiky sousedství. Naposledy byl mechanismus civilní ochrany Unie revidován v roce 2019.

Nástroje poskytnutí pomoci

Mechanismus civilní ochrany Unie má k dispozici řadu vlastních nástrojů, díky nimž lze poskytovat pomoc, pokud o ni postižený stát požádá. Patří sem zejména Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen „ERCC“) a Společný komunikační a informační systém pro mimořádné události (dále jen „CECIS“).

Prostřednictvím těchto dvou nástrojů lze koordinovat a komunikovat poptávanou a nabízenou pomoc a zároveň řešit přepravu této pomoci.

ERCC je v plném provozu 24 hodin denně 7 dní v týdnu. K jeho klíčovým úlohám patří:

  • fungovat jako monitorovací a koordinační platforma EU pro případy katastrof i jako komunikační středisko pro členské státy, zasažený stát a odborné pracovníky v terénu;
  • vyvíjet a šířit informační produkty (denní informace o katastrofách z celého světa, satelitní mapy, atd.);
  • podporovat spolupráci mezi operacemi civilní ochrany a operacemi humanitární pomoci.

CECIS především propojuje příslušné orgány a kontaktní místa v členských státech a ERCC (v případě ČR je kontaktním místem operační a informační středisko GŘ HZS ČR). Dále obsahuje databáze s informacemi o registraci a dostupnosti dobrovolně vyčleněných zdrojů zúčastněných států určených pro odezvu na katastrofy.

Stejně tak umožňuje sdělování a šíření získaných zkušeností získaných při zásazích v oblasti civilní ochrany.

Moduly civilní ochrany

V zájmu lepšího plánování operací a posílení dostupnosti klíčových zdrojů je prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zřízen tzv. Evropský soubor civilní ochrany (dále jen „ECPP“). ECPP je složen z dobrovolně vyčleněných zdrojů zúčastněných států a zahrnuje moduly civilní ochrany, celou řadu specializovaných týmů, experty pro poradní mise, materiál nebo zásoby pro pomoc nutnou ke zmírnění okamžitých následků katastrof (generátory, vodní čerpadla, apod.).

V současné době jsou moduly civilní ochrany považovány za hlavní operativní nástroj ECPP. Jsou tvořeny ze zdrojů jednoho nebo více zúčastněných států a jsou schopny provádět předem definované úkoly v oblasti odezvy v souladu se zavedenými mezinárodními pokyny, a tudíž mohou:

  • být nasazeny ve velmi krátkém časovém horizontu od předložení žádosti o poskytnutí pomoci prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC);
  • pracovat samostatně a nezávisle po stanovené období.

Zároveň jsou tyto moduly schopny spolupracovat s jinými subjekty Unie nebo případně s mezinárodními organizacemi (zejména s OSN).

Česká republika v současné době nabízí prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie žlutě zvýrazněné moduly:

RescEU

RescEU

Tzv. rescEU představuje rezervu prostředků, která se použije v případě, že kapacity členských států na vnitrostátní úrovni a kapacity v ECPP nestačí k účinné reakci na mimořádnou událost. Veškeré náklady na případné nasazení rescEU budou plně hrazeny Unií, přičemž Evropská komise bude spravovat soustředěné prostředky a v úzké součinnosti s členskými státy, které rescEU vlastní či pronajímají, rozhodne o jejich nasazení prostřednictvím ER­CC.

Kapacity rescEU lze využít také pro vnitrostátní účely, pokud nejsou využívány pro operace v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. V takovém případě má členský stát povinnost informovat o využití rescEU Evropskou komisi.

Složení rescEU:

  • Kapacity pro letecké hašení lesních požárů
  • Kapacity pro odezvu na mimořádné události s přítomností CBRN látek (chemických, biologických, radiologických, nukleárních)
  • Kapacity pro zdravotnickou pomoc
Sdílet