Evropská unie v létě roku 2023 zdvojnásobí hasičskou flotilu rescEU, založen byl také podpůrný tým pro problematiku přírodních požárů
Komisař pro řešení krizí Janez Lenarčič 30. května 2023 v návaznosti na projev předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové o stavu Unie v září loňského roku oznámil, že v rámci příprav na letošní sezónu lesních požárů bude zajištěno zdvojnásobení leteckého hasičského sboru rescEU.
Učinil tak při příležitosti 10. výročí založení Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události.
V rámci rezervy protipožárních letadel flotily rescEU dává 10 členských států k dispozici celkem 24 letadel a 4 vrtulníky.
Složení hasičské flotily rescEU v roce 2023
- Chorvatsko: 2 středně velká protipožární letadla
- Kypr: 2 lehká letadla
- Česko: 2 vrtulníky
- Francie: 2 středně velká protipožární letadla a 1 vrtulník
- Německo: 2 lehká letadla
- Řecko: 2 středně velká protipožární letadla, 2 lehká letadla a 1 vrtulník
- Itálie: 2 středně velká protipožární letadla a 2 lehká letadla
- Portugalsko: 2 lehká letadla
- Španělsko: 2 středně velká protipožární letadla
- Švédsko: 4 lehká letadla
Kromě toho vyšle Bulharsko, Finsko, Francie, Lotyšsko, Malta, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko téměř 450 hasičů, kteří budou předběžně umístěni ve Francii (přibližně 170), Řecku (přibližně 200) a Portugalsku (přibližně 60).
- Rakousko: 40 hasičů
- Bulharsko: 32 hasičů
- Finsko: 48 hasičů
- Francie: 40 hasičů
- Německo: 40 hasičů
- Lotyšsko: 20 hasičů
- Malta: 20 hasičů
- Polsko: 30 hasičů
- Rumunsko: 80 hasičů
- Slovensko: 20 hasičů
- Slovinsko: 20 hasičů
Přírodní požáry se již staly celoevropským problémem. Mají vážný dopad na lidské životy, živobytí obyvatel postižených oblastí i na životní prostředí.
Nadprůměrný nárůst ploch zasažených požárem zaznamenalo v roce 2022 celkem 20 zemí států EU. Riziko přírodních požárů se rozšířilo i do oblastí, které se s tímto typem mimořádných událostí doposud nesetkávaly. Dochází k nim tedy i v regionech, které leží daleko od Středomoří.
Vzhledem k tomuto nárůstu je třeba přijmout rozhodná a rychlá opatření i na úrovni EU. Děkuji všem zemím, které se zapojily do snahy o zajištění efektivnější reakce EU v nadcházející sezóně. Zároveň vyzývám členské státy, aby zpřísnily svá opatření v zájmu prevence přírodních požárů,
uvedl Janez Lenarčič, komisař pro řešení krizí.
Preventivní a monitorovací opatření
Komise vzala na vědomí výzvy ministrů zemí EU i Evropského parlamentu a v roce 2022 vypracovala akční plán prevence přírodních požárů. Ten se zaměřuje na tři cíle:
- zlepšování správní kapacity,
- prohlubování znalostí problematiky,
- navyšování investic do opatření zaměřených na předcházení přírodním požárům.
V rámci uvedeného akčního plánu EU zavádí i novou metodiku posuzování vzájemného hodnocení v oblasti přírodních požárů. Tento nový nástroj pomáhá zemím vyhodnotit, do jaké míry jsou schopny přírodním požárům předcházet a připravit se na ně.
Zároveň evropské země motivuje k tomu, aby vzájemně sdílely osvědčené postupy, a to v rámci mechanismu civilní ochrany EU.
Kromě toho bude v rámci Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události založen podpůrný tým pro problematiku přírodních požárů, který má za úkol v téměř reálném čase sledovat a analyzovat vždy od poloviny června do poloviny září situaci a vývoj přírodních požárů.
Opatření v oblasti prevence přírodních požárů, připravenosti a reakce na ně souvisejí se záchranou lidských životů, se zachováním živobytí obyvatel postižených oblastí a s ochranou životního prostředí.
Proto je nezbytné mít k dispozici zkušené odborníky na problematiku přírodních požárů, dobře vyškolené hasiče, příslušné informační technologie a dostatečné prostředky pro řešení konkrétních situací.
EU se stará o to, aby byl zajištěn koordinovaný přístup k prevenci přírodních požárů, k přípravě na ně i k jejich odstranění v případě, že daný členský nemá kapacitu na to, aby situaci vyřešil sám.
Pokud země není schopna čelit rozsahu mimořádné události, může požádat o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU.
Jakmile dojde k aktivaci uvedeného mechanismu, začne Středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události koordinovat kroky jednotlivých zemí i finanční prostředky, které členské státy EU a dalších devět zúčastněných zemí z vlastní vůle poskytly.
Kromě toho vytvořila EU i Evropský soubor civilní ochrany, který soustředí kritické množství bezprostředně dostupných kapacit civilní ochrany a umožňuje silnou, soudržnou kolektivní reakci na nastalou situaci.
Pokud by si mimořádná událost vyžadovala v zájmu záchrany lidských životů další nezbytnou pomoc, je k dispozici hasičská rezerva rescEU, jež zajišťuje dodatečné kapacity pro zvládání katastrof v Evropě.
Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události sleduje vývoj přírodních požárů za podpory systémů včasného varování, jako je Evropský systém informací o lesních požárech.
Podrobná data o situaci získaná z vesmíru pak pozemním operacím poskytuje služba satelitního mapování v rámci evropského programu Copernicus pro podporu krizového řízení.
