Označení požární techniky jednoznačně vyjadřuje její užitnou hodnotu, najdeme ho na cisternách, dopravních automobilech i kontejnerech
Pro potřeby operačního řízení je v Česku vyhláškou i dalšími předpisy hasičů zavedeno jednoznačné označení pro zásahovou požární techniku, kontejnery i přívěsy. Označení vyjadřuje užitnou hodnotu techniky pro využití u zásahu.
Označení tvoří druh, hodnota hlavního výkonového parametru nebo údaj o množství hasiva, označení hmotnostní třídy, kategorie podvozku a provedení na základě požárního příslušenství.
Druh
- DA – dopravní automobil
- AS – automobilová stříkačka
- CAS – cisternová automobilová stříkačka
- PHA – pěnový hasicí automobil
- PLHA – plynový hasicí automobil
- PRHA – práškový hasicí automobil
- KHA – kombinovaný hasicí automobil
- RZA – rychlý zásahový automobil
- AZ – automobilový žebřík
- AP – automobilová plošina
- HA – hadicový automobil
- TA – technický automobil
- PPLA – protiplynový automobil
- VEA – velitelský automobil
- VA – vyšetřovací automobil
- VYA – vyprošťovací automobil
- AJ – automobilový jeřáb
- AC – automobilová cisterna
- ANK – automobilový nosič kontejnerů
Hlavní výkonový parametr
U dopravního automobilu je hlavním výkonovým parametrem velikost požárního čerpadla; je-li jeho součástí zavodňovací nádrž, její velikost se neuvádí.
U automobilové stříkačky, cisternové automobilové stříkačky a pěnového hasicího automobilu je hlavním výkonovým parametrem velikost požárního čerpadla; ta je za lomítkem doplněna velikostí nádrží na hasivo v litrech v pořadí voda/pěnidlo; u automobilové stříkačky je hodnota velikosti nádrže na vodu značena „0“, a to i v případě, že její součástí je zavodňovací nádrž.
U plynového hasicího automobilu a u práškového hasicího automobilu, kde je užito jako hlavní hasicí médium hasicího plynu nebo hasicího prášku, se jako hlavní parametr uvádí údaj o velikosti nádrže na hasivo vyjádřený v kilogramech hmotnosti příslušného hasiva.
U kombinovaného hasicího automobilu, kde je užito více hasicích médií, se jako první parametr uvádí velikost požárního čerpadla; ta je za lomítkem doplněna údajem o velikosti nádrže na hasivo v pořadí voda/pěnidlo/plyn/prášek.
U automobilového žebříku a automobilové plošiny se jako hlavní parametr uvádí velikost záchranné výšky v metrech.
U automobilového jeřábu a vyprošťovacího automobilu je parametrem pro označení hodnota maximální nosnosti v tunách, u automobilového nosiče kontejnerů maximální dovolená hmotnost použitého kontejneru v tunách.
Objemy nádrží na hasivo jsou zaokrouhlovány k nejbližší nižší hodnotě následujícím způsobem
- voda na 100 l,
- pěnidlo na 10 l,
- plyn na 10 kg,
- prášek na 100 kg.
Velikost požárního čerpadla se vyjadřuje hodnotou tvořící setinu jeho jmenovitého průtoku v litrech za minutu. Dle platné normy ČSN EN 1028–1 se výkon uvádí při jmenovitém tlaku 1 MPa a geodetické sací výšce 3 metry.
Velikost požárního čerpadla vyrobeného před platností ČSN EN 1028–1 se označuje původním způsobem, a to jmenovitým průtokem požárního čerpadla v litrech za minutu při jmenovitém tlaku 0,8 MPa (např. CAS 24), při jmenovitých otáčkách a při geodetické sací výšce 3 metry nebo 1,5 metru (např. CAS 25 Škoda 706). Například známá LIAZka tak s původním čerpadlem stále bude CAS K25, jakékoli pokusy označovat ji např. CAS 24 neodpovídají normě ani jmenovitým parametrům jejího kombinovaného čerpadla.
Hmotnostní třída
Dalším parametrem pro označení techniky je její hmotnostní třída, rozlišujeme tři:
- L – lehké, nepřevyšující 7 500 kg,
- M – střední, převyšující 7 500 kg, avšak nepřevyšující 16 000 kg,
- S – těžké, převyšující 16 000 kg.
Zde došlo ke změně v říjnu 2011, vozidla vyrobená před tímto datem jsou jako těžká označena až od 18 000 kg.
Kategorie podvozku
U zásahových požárních automobilů rozlišujeme tři kategorie podvozku související s možností provozu na určitých typech komunikace. Konstrukčně má na zařazení do jednotlivých kategorií vliv případný pohon všech kol a nájezdové úhly.
- kategorie 1 – silniční, automobily určené k provozu především po zpevněných komunikacích
- kategorie 2 – smíšené, automobily určené k provozu částečně i mimo zpevněné komunikace
- kategorie 3 – terénní, automobily určené k provozu zejména mimo zpevněné komunikace
Požární příslušenství
Posledním parametrem pro označení techniky je provedení podle rozsahu požárního příslušenství. Konkrétní vybavení specifikuje rovněž vyhláška a vnitřní předpisy Sboru.
- Z – základní,
- speciální
- R – redukované,
- V – rozšířené,
- T – technické,
- H – pro hašení,
- LP – pro hašení lesních požárů,
- VH – pro velkoobjemové hašení,
- PC – s požárním čerpadlem,
- MS – s motorovou stříkačkou,
- CH – chemické,
- RO – ropné.
Vzor
Vzorově si na příkladu rozlišíme dva druhy techniky:
CAS 20/4000/240 – S2R
V tomto případě se jedná o cisternovou automobilovou stříkačku s čerpadlem o jmenovitém průtoku 2 000 litrů za minutu při tlaku 10 barů a sací výšce 3 metry. Jedná se o vozidlo se 4000 litry vody a 240 litry pěnidla, jehož hmotnost převyšuje 16 tun.
Takto označený vůz je určen k provozu částečně i mimo zpevněné komunikace – bude mít tedy pohon všech kol. Jeho vybavení je redukované, bude se tedy pravděpodobně jednat o druhou cisternu u jednotky, neboť česká legislativa jako povinné minimum u JPO II a III uvádí jednu cisternovou automobilovou stříkačku v základním provedení.
DA 10 – L1 MS
Vozidlo s označením uvedeným výše je dopravní automobil s motorovou stříkačkou, která dosahuje jmenovitého výkonu 1000 litrů za minutu. Jedná se o vozidlo o hmotnosti do 7500 kg určené pro provoz pouze na zpevněných komunikacích.
Ostatní technika
Správně označit umíme i rozličné kontejnery a přívěsy, přinášíme několik příkladů:
Označení požárních kontejnerů – příklady:
- KCM – kontejner časoměrný
- KCE – kontejner čerpací
- KHD – kontejner hadicový
- KKH – kontejner kombinovaný hasicí
- KKU – kontejner komunikační uzel
- KLO – kontejner lodní
- KN – kontejner nákladní
- KNP – kontejner nouzového přežití
- KOD – kontejner odtahový
- KOPS – kontejner operační středisko
- KOS – kontejner osvětlovací
- KPH – kontejner pěnový hasicí
- KPLH – kontejner plynový hasicí
- KPO – kontejner povodňový
- KPRH – kontejner práškový hasicí
- KDO – kontejner pro dekontaminaci osob
- KDT – kontejner pro dekontaminaci techniky
- KPV – kontejner pro práci na vodě
- KPP – kontejner pro první pomoc
- KPPL – kontejner protiplynový
- KSK – kontejner skříňový
- KTA – kontejner tankovací
- KT – kontejner technický
- KTY – kontejner týlový
- KVE – kontejner velitelský
- KV – kontejner vyšetřovací
- KZS – kontejner základnová stanice
- KC – kontejnerová cisterna
- KCS – kontejnerová cisternová stříkačka
- KEC – kontejnerová elektrocentrála
- KLA – kontejnerová laboratoř
- KS – kontejnerová stříkačka
- KOK – kontejnerový odsavač kouře
Označujeme i přívěsy, označení návěsů se provádí dle uvedeného označení přívěsů s použitím písmene N namísto prvního písmene P:
- PC – přívěs cisternový
- PHD – přívěs hadicový
- PL – přívěs lodní
- PN – přívěs nákladní
- POD – přívěs odtahový
- POS – přívěs osvětlovací
- PDO – přívěs pro dekontaminaci osob
- PDT – přívěs pro dekontaminaci techniky
- PH – přívěs pro hašení
- PSK – přívěs skříňový
- PTA – přívěs tankovací
- PT – přívěs technický
- P – přívěs účelový
- PEC – přívěsná elektrocentrála
- PLP – přívěsná lafetová proudnice (monitor)
- PMS – přívěsná motorová stříkačka
- PP – přívěsná plošina
- PNK – přívěsný nosič kontejnerů
- POK – přívěsný odsávač kouře
- PPV – přívěsný přetlakový ventilátor
- PPR – přívěsný přiměšovač
- PZ – přívěsný žebřík