Záchranu zavalených osob v podzemí cvičili hasiči v Táboře

Pod táborským náměstím ve skalním podloží v hloubce až 16 metrů byly vyhloubeny rozsáhlé sklepy, které jsou dnes zajímavou technickou památkou pozdního středověku. Součástí je prohlídková trasa o délce přibližně 500 metrů.

Trasa začíná ve sklepení staré radnice a sleduje linii domů na jižní a východní straně Žižkova náměstí. Končí v podzemí domu čp. 6 na severní straně náměstí. Chodby jsou úzké a nízké a trasa má několik slepých částí. Je na ní vybudováno umělé osvětlení a několik míst pro odčerpávání podzemní vody.

Zkoumání krás historie končí tehdy, pokud se stane mimořádná událost, která vyžaduje zásah záchranných složek. Jednou z nich může být záchrana zavalených osob. A přesně ta byla tématem taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému, které proběhlo v táborském podzemí v pondělí 3. června.

Cvičení bylo rozehráno za situace, kdy při rekonstrukci (odvodnění) podzemních chodeb dojde k sesuvu části stropu chodby a k závalu. Po závalu zůstává chodba zcela neprůchodná a v podzemních prostorách je uvězněno celkem pět osob. Přímo pod závalem se nachází tři zranění pracovníci, další dva pracovníci jsou uvězněni ve slepé chodbě. Jeden z pracovníků, který nebyl závalem zasažen, má volnou cestu ven a může sehrané neštěstí oznámit správci chodeb. Ten událost hlásí na tísňovou linku 112, operátoři si předávají informace a datové věty a operační střediska hasičů, policistů a záchranářů vysílají k záchraně osádky svých výjezdových vozidel.

Záchranné práce se rozjíždějí v plném rozsahu. Podstatné pro další rozhodování je průzkum místa zásahu a další upřesňující informace, které všechny složky na místě dostávají a následně vyvozují: zcela zavalený pracovník je v důsledku zranění pravděpodobně mrtev, částečně zavalení jsou schopni komunikace, ale mohou být ohroženi rozvojem crush-syndromu a pracovníci uvězněni ve slepé chodbě jsou ohroženi intoxikací oxidu uhličitého z důvodu nemožnosti výměny vzduchu v jejich okolí. A všech pět osob jsou cizí státní příslušníci.

Velitel zásahu rozhoduje o dvou možných směrech přístupu k závalu. Průzkumné skupiny hasičů, které vedou zásah v dýchací technice, průběžně provádí monitoring vzduchu. Poté, co vyhodnotí, že prostor je z tohoto hlediska bezpečný, zapojí se do zásahu zdravotníci ZZS, kteří tak mohou poskytovat pomoc komunikujícím osobám.

Další zcela zásadní činností hasičských jednotek je stabilizace v místě zásahu. Hasiči vytvoří ochranný poval. To znamená, že ustaví dvě podpěry, které jsou svázány zavětrováním do kříže na obou stranách. Ochranný překryv pak bude tvořen silnými fošnami, které mohou být překryty dalším materiálem např. bednícími deskami.

V podzemí je dále nutné zajistit ventilaci vzduchu. Proto hasiči nasadí větracím otvorem do podzemí elektrický ventilátor, který vyústí na povrch. Zároveň musí v podzemí hasiči po celou dobu zásahu monitorovat množství oxidu uhličitého. V tomto ohledu je nutné myslet například i na ustavení zasahující techniky na náměstí. Výfukové zplodiny aut a benzínových agregátů se nesmí dostat do větrací šachty.

Poté, co je takto vytvořen bezpečný prostor pro všechny zasahující, je možno začít s vyprošťováním zavalených. Hasiči postupně odstraňují zával, odstraňují suť a uvolňují osoby. Velmi úzce zde spolupracují se zdravotníky ZZS a konzultují s nimi každý postup. Vyproštěné osoby jednotky zafixují do transportních nosítek.

IMG_3706.JPGVelmi specifickou činností je vzhledem k typu zásahu dokumentační činnost. Velitel zásahu využívá činnost dokumentační skupiny, která mu zprostředkovává obrazové výstupy z podzemních prostor. Zároveň zajišťuje i zvukovou komunikaci mezi vyprošťovací skupinou a velitelským stanovištěm. To tak dostává naprosto přesné a aktuální informace o situaci v podzemí a velitel může ihned reagovat a rozhodovat o dalším postupu a činnostech.

Po třech hodinách cvičení končí. Práce přibližně třech desítek hasičů, policistů a záchranářů bude zhodnocena v následujících dnech.