Novela služebního zákona je na spadnutí, cizincům připomínky uzavřely dveře do bezpečnostních sborů
V úterý 23. července 2024 jednaly odborové organizace hasičů a policistů – za účasti nejvyššího vedení obou sborů – s ministrem vnitra Vítem Rakušanem a pracovníky Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Tématem byla novela zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a připomínky k ní.
Odborové organizace v připomínkovém řízení podaly přes 300 velmi detailních připomínek k textu novelizace zákona o služebním poměru. Mezi ně patří například zákonem zaručená možnost parkování soukromých vozidel v objektech zaměstnavatele a zavedení dvoutýdenní ochranné lhůty pro příslušníky ve zkušební době, kteří jsou v pracovní neschopnosti (v daném čase nelze jejich služební poměr ukončit).
Po připomínkách zůstal v nezměněné podobě i systém výpočtu výše kázeňského trestu „snížení služebního příjmu“, který se tak i v novelizovaném zákoně bude počítat jen ze základního tarifu a ne ze všech složek služebního příjmu.
Podrobněji bude v zákoně popsán systém výběrových řízení.
Na základě připomínek došlo ke změně v původně plánovaném náboru cizinců – ministr vnitra rozhodl, že do služebního poměru budou i nadále přijímáni pouze příslušníci se státním občanstvím České republiky.
Změna se nedotkne ani týdenního fondu pracovní doby – policisté původně požadovali úpravu na 40hodinový pracovní týden, po připomínkách se tato úprava nebude realizovat a zůstane zaveden současný fond pracovní doby – tedy 37,5 hodiny, jako je tomu v aktuálně platném znění zákona.
Nově bude stanovován příplatek za vedení a zvláštní příplatek. Doposud se jednalo o konkrétní částku, změna by měla zajistit jeho vyjádření v procentech. Novela tak zareaguje na nárůst inflace, hodnoty příplatků se vzhledem k vyjádření v pevné částce nijak neměnily.
Nově bude zavedena povinná kvóta pro počet příslušníků v odborové organizaci – pro to, aby mohla organizace působit u konkrétního bezpečnostního sboru, bude v ní muset být nejméně 1 % ze všech příslušníků daného sboru.
Velký zájem byl rovněž o změnu věkové hranice pro povinné skončení služebního poměru. Ta je aktuálně 65 let, už v první verzi novelizace se objevil posun na let 70. Setrvání ve služebním poměru po dosažení věku 65 let by měla být výjimečná situace, rozhodovat o ní bude za příslušný bezpečnostní sbor jeho ředitel.
Na základě připomínek odborových organizací bylo do zákona prosazeno, že individuální forma ozdravného pobytu bude možná pouze na základě žádosti příslušníka.
Naopak neúspěšné byly odbory v požadavku na rozšíření stupnice základních tarifů z 12 na 14 stupňů – ministr žádost nepodpořil, na politické úrovni by podle něj v rámci schvalování taková změna neprošla.
Stejně – tedy zamítnutím – skončil požadavek odborů na valorizaci výsluh. Ministr vnitra na danou žádost zareagoval s jasným důvodem – připomněl odborům, že se na základě společné dohody nemělo v rámci novelizace zákona s výsluhovým příspěvkem nijak manipulovat. Tedy nejen směrem dolů, ale ani nahoru.
Už delší dobu se jedná o nové směrnici Evropské unie o pracovní době. Ta bude s největší pravděpodobností muset být implementována i do českého právního řádu. Ministerstvo vnitra ale zřejmě našlo řešení, jak i přes tuto směrnici nadále zachovat současný 24hodinový systém směn, tedy 16 hodin výkonu služby a 8 hodin služební pohotovosti.
Novelizovaný zákon by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2026.
