Hasiči kontrolují požární bezpečnost v zařízeních sociální péče, zjistili velké problémy

Hasičský záchranný sbor ČR se v rámci státního požárního dozoru v letech 2023 a 2024 zaměřil na kontroly objektů pobytových sociálních služeb.

Toto rozhodnutí padlo mimo jiné v návaznosti na tragický požár Alzheimer centra v Roztokách u Prahy, kde v roce 2022 zemřeli dva klienti a 55 lidí se zranilo. Zatím hasiči prohlédli 1128 zařízení, bez problémů ale kontrolou prošla jen polovina. Kontroly navíc odhalily závažné problémy především z hlediska užívání objektů. V některých případech jsou zjištěné problémy tak zásadní, že jsou řešeny v koordinaci se stavebním úřadem. Do mapování a řešení problémů se aktivně zapojuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky.

HZS ČR se při kontrolách zaměřil zejména na sociální služby, které považuje z hlediska požární ochrany za nejrizikovější. Šlo tedy hlavně o domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a týdenní stacionáře. Ve všech těchto zařízeních se pohybuje velké množství osob, které mají problémy s pohybem a orientací a potřebují asistenci dalších lidí. To může při požáru ovlivnit nejen postup evakuace, ale také značně prodloužit dobu nutnou k úniku klientů a personálu zařízení.

Hasiči zkontrolovali zabezpečení staveb z hlediska požární bezpečnosti a ověřili aktuálnost dokumentace zdolávání požáru, která slouží jako podklad pro případný zásah jednotek požární ochrany. Poskytovatele sociálních služeb také seznámili s novou povinností vybavit vybraná zařízení sociálních služeb elektrickou požární signalizací nebo zařízením autonomní detekce a signalizace.

Mezi nedostatky, na které hasiči naráželi nejčastěji, patřila neprovozuschopnost požárních dveří, uzamčení dveří na únikové cestě a větší množství hořlavých předmětů v prostorech chráněných únikových cest. Některá zařízení nedoložila projektovou dokumentaci ke stavbě, prokazující např. účel užívání stavby nebo legalitu dodatečně provedených stavebních úprav, včetně požárně bezpečnostního řešení, které komplexně hodnotí technické podmínky požární bezpečnosti s ohledem i na provozovanou činnost.

Častým odhaleným problémem bylo také nedodržování kapacit osob umístěných v zařízeních, resp. jejich překračování. „Chápeme, že jsou případy, kdy je nezbytně nutné umístit pacienta nebo klienta do zařízení, i když to již má naplněnou kapacitu. Nemělo by se ale jednat o déletrvající stav. A v žádném případě nelze tolerovat navýšení kapacit o desítky osob. Je nutné si uvědomit, že větší počet osob, než který stanoví požárně bezpečnostní řešení, může významně ovlivnit průběh a dobu evakuace,“ vysvětlil generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR, genpor. Ing. Vladimír Vlček, PhD., MBA.

**Argumenty provozovatelů se dají pochopit, prioritou je ale ochrana života a zdraví ** Do mapování a řešení problémů se aktivně zapojuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. Za APSS ČR jedná s GŘ HZS Ing. Vladimír Vopelka, viceprezident pro pobytové služby a Ing. Lenka Jakšová jako OZO PO.

„Na jednáních s GŘ HZS jsme postupně konkretizovali nejpalčivější problémy. První analýza APSS byla provedena již v lednu v rámci přípravy na první společné jednání a konkrétní odpovědi nám v červenci poskytla anketa, kterou jsme na základě jednání s hasiči připravili, a které se zúčastnilo 272 respondentů z řad APSS ČR. Naše analýzy si HZS kombinuje s výsledky svých kontrol v celé ČR a porovnává tak i relevantnost v jednotlivých oblastech ČR. S hasiči od prvních jednání nediskutujeme jako sporné strany, ale snažíme se ve spolupráci problémy řešit a zároveň tlumočíme hasičům připomínky poskytovatelů. Cílem spolupráce by měla být jednotná pravidla při posuzování a odstraňování nedostatků v PO, a nalézt řešení i u poskytovatelů, kteří službu poskytují v objektech dříve postavených s přihlédnutím k realizovatelným stavebním řešením“, uvedl Ing. Vopelka.

Mezi připomínkami provozovatelé mimo jiné uvádějí, že jim požární předpisy znemožňují pro klienty „zútulnit“ prostory považované za únikové cesty. Schodiště jsou podle nich bez výzdoby pustá, chodby působí bez nábytku neútulně a ponuře.

Požadavek na „prázdné“ prostory se týká tzv. chráněných únikových cest a má zcela jasné opodstatnění. Chráněné únikové cesty slouží především pro bezpečný únik osob. Od ostatních částí objektu jsou protipožárně odděleny tak, aby nedošlo po určitou dobu k jejich zakouření a unikající osoby nebyly ohroženy účinky požáru.

Pro ostatní prostory, které slouží k úniku osob (typicky nechráněné únikové cesty), neplatí tak přísná pravidla na provedení výzdoby a předmětů na nich umístěných. I pro tyto prostory ale platí, že musí být zachován dostatečný průchod a předměty zde umístěné nesmějí bránit volnému pohybu osob a pohybu zasahujících hasičů.

Trvale volné a prostupné únikové cesty jsou z pohledu požární bezpečnosti zcela zásadní a svým počtem, polohou, kapacitou, technickým vybavením a konstrukčním provedením musí odpovídat normovým hodnotám a tím vytvářet předpoklady k bezpečnému úniku osob i zásahu jednotek požární ochrany. Ostatní prostory zařízení pak mohou být samozřejmě bez problémů zútulněné k potřebám klientů. A kompromis se navíc jistě dá najít i v případě chráněných únikových cest. Například zajímavá malba na zdi z pohledu požární bezpečnosti nepředstavuje žádné riziko.

Dalším často zmiňovaným problémem ze strany provozovatelů jsou požární dveře. Klienti některých zařízení, zejména ti s omezenou pohyblivostí, mají problémy tyto dveře otevřít, a potíže má i personál, který převáží vozíky s jídlem a prádlem. Proto často jak klienti, tak zaměstnanci zařízení zajišťují dveře klínky, nechávají je otevřené a zavírají je pouze na noc.

Požární dveře mají důležitou a zásadní funkci: brání šíření požáru otvory v požárně dělicích konstrukcích. Jejich úkolem je po určitou dobu zabránit šíření plamenů, kouře a také ostatním projevům požáru, aby se osoby mohly z objektu evakuovat. Jde o základní princip předpisů a norem požární bezpečnosti staveb, tzv. pasivní požární bezpečnost stavby. Pokud v případě požáru požární dveře zůstanou otevřené, tak tuto důležitou funkci pochopitelně neplní, požár se snadno přenese mezi požárními úseky a čas, po který je možná bezpečná evakuace, se zkrátí někdy i o desítky minut. Rychlost rozvoje šíření požáru zároveň významně vzroste.

Usnadnit každodenní život klientů a personálu, aniž by došlo k ohrožení jejich životů a zdraví, mohou různá technická řešení. Například uzavírání pomocí detekce v kombinaci s přídržnými elektromagnety apod. Požární dveře se pak v případě požáru uzavírají automaticky a jinak mohou zůstávat otevřené. Takové řešení je vyhovující jak provozně, tak z hlediska požární bezpečnosti.

Kontroly také odhalily, že 83 % zařízení v posledních pěti letech neprovedlo žádné taktické nebo prověřovací požární cvičení s jednotkami požární ochrany. To sice není zákonnou povinností, ale v objektech zařízení sociálních služeb jsou velmi důležité. V rámci cvičení může dojít k odhalení nedostatků při evakuaci klientů, které se v objektu vyskytují. „Cvičení lze domluvit s místně příslušnými hasičskými záchrannými sbory a v objektech určených k těmto a podobným účelům ho velmi doporučujeme,“ uvedl generální ředitel Vlček.

S provozovateli bylo k 21. 10. 2024 zahájeno celkem 284 přestupkových a správních řízení. Činnost poskytování sociálních pobytových služeb je činnost zařazená podle požárního nebezpečí do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím. V této kategorii je možné podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně uložit správní trest formou pokuty za jeden přestupek až do výše 500 tis. Kč. „Celorepublikový průměr ukládaných pokut je ovšem pouze 6 500 Kč a HZS ČR navíc často řešil problémy spíše domluvou nebo napomenutím. Při ukládání pokut vždy přihlížíme ke všem okolnostem, polehčujícím i přitěžujícím, jako např. závažnost, četnost, opakovanost, nebo také ekonomická situace provozovatele. Pro nás je nejdůležitější, aby došlo k nápravě, protože jsou v sázce životy a zdraví,“ uzavřel generální ředitel Vlček.