Ministr financí Stanjura považuje systém výsluhových příspěvků do budoucna za neúnosný, debatuje se o jeho změně
Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl v České televizi v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce, že systém výsluh bezpečnostních sborů by se měl do budoucna změnit. V současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane, debata o „rentě“ je však živá už řadu měsíců.
Podle současného zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má každý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, nárok na výsluhový příspěvek. Zákon stanovuje výjimky pro některé formy propuštění, pro současnou diskuzi o výsluze to však není podstatné.
Stát na výsluhy vynakládá stále větší a větší prostředky, což je kromě odchodovosti způsobeno například i rostoucími platovými tarify. Podle Stanjury je tak současný systém neudržitelný, v příštích letech nás tak čeká intenzivní debata o změně ve způsobu vyplácení výsluhových příspěvků a o nové formě.
Řešit se bude rovněž to, zda se změna dotkne všech sloužících příslušníků nebo jen nově nastupujících – za nových podmínek. Propočty ministerstva vnitra totiž ukazují, že by případné zrušení „renty“ mělo za následek vysoké množství odchodů ještě před účinnosti změny. Nárůst objemu financí by tak byl dražší, než nechat současné příslušníky „dosloužit“.
Ve hře je do budoucna kromě výše uvedeného rozhodování, pro kterou skupinu nastavit jednotlivá pravidla, také samotný systém výpočtu.
Už dříve se v odborných kuloárech řešila možnost „otočení“ růstu, tedy po 15 letech o 1 % až po 3 % od let 25. To by mělo za následek i jakousi stabilizaci sborů a udrželo by to zkušené příslušníky déle ve službě.
Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu.
Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu.
Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.
Debatovalo se rovněž o tom, zda má být výsluha určena všem příslušníkům, nebo jen vybraným skupinám, kterým jejich služba do budoucna přináší snížené společenské uplatnění, kterým se bežně argumentuje.
Do dalšího vývoje se bezesporu dostane i doba služby do nároku na výsluhu – respektive její prodloužení například na 20 let, popřípadě druh výkonu služby, pro který by nárok vznikal. Pro hasiče je to například varianta „nejméně x let na výjezdu“ apod. Směnovým hasičům finančně nijak výrazně neuškodí ani případné zastropování.
K 1. lednu 2023 sloužilo u HZS ČR 10 850 příslušníků, z toho je 7 575 výjezdových hasičů. Více než 50% z nich sloužilo méně než 15 let.
Sboru se daří hasiče udržovat ve službě – určitě tomu napomohl i stabilizační příspěvek, který je vyplácen příslušníkům od 15 let služby a roste po 20 a 25 letech. Zatímco v roce 2022 řady hasičů opustilo 674 osob, loni jich odešlo jen 371. Třetina z nich v danou chvíli neměla nárok na výsluhový příspěvek.
Vzhledem ke stavu veřejných financí a jeho predikci do budoucna se změnám v přístupu k výsluhovému příspěvku zřejmě nevyhneme bez ohledu na složení vlády. Ke změnám však bude potřeba přistupovat systematicky i s přihlédnutím k riziku destabilizace bezpečnostních sborů s ohledem na případné odchody „do civilu“ následkem těchto změn.
Hasičům se od 1. ledna 2025 zvýší služební příjem – kromě 1 500 korun do tarifu, respektive 1650 u směnových příslušníků – se o 1000 korun zvýší stabilizační příplatek. Ten by měl být v dané výši garantován až do roku 2027.
