Středa 15. ledna 2025, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Činnost dobrovolných hasičů při mimořádných událostech je občanskou povinností, uvolňování zaměstnanců už roky řeší legislativa

Zástupci vlády a dalších sdružení v úterý 14. ledna 2025 podepsali memorandum, jehož hlavním cílem je upozornit na nezastupitelnou roli dobrovolných hasičů a podpořit ve firmách takové podmínky, které zaměstnancům umožní vykonávat dobrovolnou hasičskou činnost.

Přínos memoranda je však sporný – z jistého úhlu pohledu se totiž dá říct, že se několik zástupců signatářů dohodlo na tom, že ocení firmy, které budou dodržovat již dlouho platnou legislativu a dokonce je za to ocení.

Přečtěte siZástupci vlády podepsali Memorandum o podpoře společenské odpovědnosti zaměstnavatelů dobrovolných hasičů

Počin je to samozřejmě pozitivní, na problematiku uvolňování dobrovolných hasičů ze zaměstnání v případě jejich zásahu je potřeba poukazovat na všech frontách, o reálném přínosu však máme pochyby, vidíme problém jinde.

Podle § 65 zákona 133/1985 o požární ochraně je činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech považována za výkon občanské povinnosti.

Pro tuto činnost musí zaměstnavatel dle § 200 zákona 262/2006 (zákoník práce) zaměstnanci udělit pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.

Pokud zaměstnavatel své zaměstnance neuvolňuje v uvedeném rozsahu, považujeme z naší strany za nutné firmy motivovat jinak, než udělením ocenění.

Motivace dnešní doby jsou jednoznačně peníze, pro firmy tedy v ideálním případě daňové úlevy, popřípadě jiná nefinanční, ale rozpočtově zajímavá podpora. Z našich debat s hasiči zařazenými do jednotek vyplývá, že se jejich zaměstnavatelé nejvíce bojí snížení produktivity na úroveň, během které už nebudou schopni splnit konkrétní smluvní zakázku v dohodnutém termínu.

Myslet by se mělo i na samotné hasiče – jak je výše uvedeno v bloku s výňatkem z legislativy, nemá hasič prakticky po skončení zásahu nijak definován nárok na odpočinek a po uplynutí „doby nezbytně nutné“ se musí vrátit do zaměstnání. V tomto případě je potřeba zapojit velitele a starostu obce, kteří mohou dobu nutnou k uvolnění vykázat i s odpočinkem, přesnou oporu k tomu ale nemají.

V Česku je více než 6000 obcí, většina z nich zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů. Počet hasičů a zájmu o tuto dobrovolnou volnočasovou činnost klesá i přesto, že obec hasičům za zásahy poskytuje odměnu.

Přečtěte siDobrovolně neznamená zadarmo, povinností obce je poskytovat hasičům odměnu

Je to dáno jednak demograficky, jednak změnami ve společnosti, nízkými odměnami za činnost od zřizovatelů a rovněž vyšší centralizací zaměstnání. V malých obcích ubývá zaměstnavatelů, dobrovolní hasiči tak pracují daleko od „své“ zbrojnice a mají problémy se dostavit k výjezdu v daném časovém limitu.

Ze strany zaměstnavatelů se podle našich zkušeností jen málokdy jedná o jejich zlou vůli. Největším problémem je, že se práce, kterou má zaměstnanec odvést, zkrátka sama neudělala. A přibrat kvůli JSDH dalšího zaměstnance, aby se produktivita firmy v průměru udržela na požadované úrovni, je samozřejmě ekonomicky nereálné.

Pokud nové memorandum podpoří společenskou debatu o personální problematice v dobrovolných jednotkách, bude to jen dobře. Bez materiální podpory však revoluci nepřinese, stabilizovat situaci bude potřeba jiným způsobem – především zásahem státu v oblasti daňové či legislativní optimalizace, popřípadě podporou obcí v případě zaměstnání hasičů, kteří budou svou činnost v jednotce vykonávat jako své povolání.

Systém požární ochrany v České republice je velmi výrazně postaven na akceschopnosti dobrovolných jednotek, jejich finanční podpora bude s největší pravděpodobností rozpočtově únosnější, než personální a materiální posilování profesionálních jednotek.

Sdílet