Vláda ČR schválila Strategii rozvoje HZS ČR do roku 2030, hasiči chtějí v rozpočtu pevně stanovené procento k HDP

Dokument Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 je historicky první strategickou koncepcí, která pokrývá skutečně všechny činnosti a kompetence Hasičského záchranného sboru ČR.

Strategie obsahuje tři základní vize, které je třeba do roku 2030 splnit, aby schopnosti sboru odpovídaly potřebám měnícího se bezpečnostního prostředí a naplnily očekávání veřejnosti. Tyto nejdůležitější body spočívají v personálním zabezpečení HZS ČR, jeho moderním vybavení a také v podpoře znalostního přístupu a vzdělávání.

Naplňování poslání HZS ČR ovlivňuje, ať už přímo nebo zprostředkovaně, rostoucí komplexita hrozeb a z nich plynoucích rizik. A to vyžaduje neustálou adaptaci schopností sboru. V posledních letech to ukázalo hned několik zásadních událostí, od pandemie COVID-19, přes migrační vlnu spojenou s ruskou agresí na Ukrajině až po rozsáhlé mimořádné události, jako byl požár NP České Švýcarsko nebo loňské ničivé povodně.

Strategie proto zohledňuje skutečnosti, které by mohly s velkou pravděpodobností a zásadním způsobem v budoucnu ovlivňovat formování bezpečnostního prostředí, výkon základních funkcí HZS ČR a plnění jeho úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.

Patří mezi ně:

• společenské a demografické změny,
• klimatické změny,
• migrace,
• terorismus,
• pokračování suburbanizace a vysídlování venkova,
• zvyšování společenské závislosti na technologiích,
• zintenzivnění mocenského soupeření v mezinárodním kontextu.

Strategické zájmy rozvoje, které HZS ČR umožní v současnosti i budoucnosti vykonávat jeho misi, obsahují celkem tři prioritní oblasti a deset strategických cílů. Každý strategický cíl je rozdělený do dalších dílčích úkolů s termínem plnění. Celkem Strategie HZS ČR obsahuje 39 dílčích úkolů.

Priorita č. 1 – Personální zabezpečení HZS ČR

Rozvoj lidských zdrojů HZS ČR vnímá jako faktor, který má zásadní vliv na úspěšnost plnění všech úkolů. Personální zabezpečení HZS ČR v rámci Strategie spočívá v první řadě v dosažení personální stabilizace sboru, tedy mimo jiné v postupném navýšení zejména služebních míst; a to zejména ve výjezdu plošně po celé republice.

Cílem je postupné navýšení služebních míst příslušníků na celkový počet 11 970, (tedy o 1070 služebních míst), což je nezbytné k tomu, aby HZS ČR mohl nadále dodržovat standardy v rychlosti, kvalitě a požadovaném množství poskytovaných služeb obyvatelstvu, a to nejen v oblasti řešení mimořádných událostí, ale i v oblasti ochrany obyvatelstva.

Zabránit je třeba klesající konkurenceschop­nosti HZS ČR na trhu práce ve specializovaných oborech, například úpravou stávajícího platového systému či náborovými příspěvky. Nedílnou součástí tohoto cíle je také optimalizace kapacit a schopností vzdělávacích zařízení.

Priorita č. 2 – Materiální zabezpečení

V oblasti materiální je proto prioritou zejména dobudování a modernizace stanic HZS krajů s dosažením optimální standardizace a unifikace techniky a věcných prostředků jednotek PO, včetně těch určených pro zásah s výskytem nebezpečných látek. Strategie HZS ČR také klade důraz na další rozvoj systému tísňové komunikace.

Moderní vícekanálový systém pro příjem tísňové komunikace formou hlasu, textu, včetně textu v reálném čase a videohovorů, je klíčový pro zabezpečení co nejrychlejšího a nejúčinnějšího přístupu obyvatelstva v tísni k pomoci složek IZS.

Materiální zabezpečení je základním předpokladem a faktorem násobícím efektivitu plnění úkolů kvalifikovanými příslušníky a zaměstnanci HZS ČR, je ale samozřejmě podmíněno dostatkem finančních prostředků jak na provoz, tak na investice. Podíl investičních výdajů je ovšem v současnosti dlouhodobě pod hodnotou, která by udržitelnou správu movitého i nemovitého majetku HZS ČR umožňovala, což vedlo k nahromadění vnitřního dluhu v celkové hodnotě 25 mld. Kč (z toho 13 mld. Kč pro movitý majetek a 12 mld. pro nemovitý majetek).

Priorita č. 3 – Podpora znalostního přístupu a vzdělávání

V neposlední řadě je prioritou HZS ČR rozvoj znalostního přístupu při prevenci a připravenosti i při rozvoji akceschopnosti IZS. Cílem je i zdokonalení systému přípravy obyvatelstva.

Řešení akutních krizí a mimořádných událostí by nemělo jít na úkor předkládání řešení koncepčních a systémových. Takových, které přispějí k dlouhodobé udržitelnosti úrovně naší bezpečnosti. Investice do bezpečnosti a prevence jsou nákladné, ale více než přiměřené jejich plánovaným přínosům. Jsem přesvědčen, že všichni zainteresovaní budou mít dostatek potřebného odhodlání, sil a trpělivosti, aby se Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 stala realitou,

řekl genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph. D., MBA, generální ředitel HZS ČR.

Finanční náklady a změny personálních limitů příslušníků a počtu občanských zaměstnanců spojené s naplňováním Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 budou zatím předmětem každoročního vyjednávání o návrhu zákona o státním rozpočtu

Nicméně naší snahou je, obdobně jako u AČR, mít jednoznačně stanovené procento ve vztahu k HDP, které umožní realizovat tuto strategii (např. v Polsku je tato situace stanovená zákonem ve výši 0,3 % HDP).