Hasební pěny jsou vysoko na seznamu věčných chemikálií, v Senátu jsme diskutovali na téma toxických látek
Ve středu 16. dubna 2025 se v jednacím sále Senátu Parlamentu České republiky uskutečnil odborný seminář na téma Věčné chemikálie PFAS. Uspořádal ho výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR.
Seminář byl zaměřen na závažnou problematiku perfluorovaných a polyflurovaných látek. Úvodní slovo pronesla místopředsedkyně výboru Jarmila Smotlachová, diskusi moderoval senátor Zdeněk Nytra.
Řešili jsme zejména zdravotní a bezpečnostní hrozby, nové limity pro výskyt těchto látek, evropská pravidla a jejich implementaci do české legislativy a připravenosti ČR na nová opatření.
Hasební pěny mají vysokou účinnost, hasební plochy však pěna kontaminuje a jedy pronikají do povrchových a podzemních vod, ze kterých získáváme vodu pitnou. Téma začíná být nosné i pro média a tím pak zprostředkovaně i pro občany.
Horní komora českého parlamentu se systémově problematikou začala zabývat už v roce 2021, od té doby se posunula jak dokumentace PFAS, tak jejich regulace. V současné době existují metody, jak tyto látky zlikvidovat. Chceme rovněž zajistit výměnu hasebních prostředků za nezávadné,
řekla na úvod semináře Jarmila Smotlachová.
Profesor Tomáš Cajthaml z Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze poznamenal, že problematika toxických polutantů je stará více než 25 let a nebezpečné látky jsou dnes v krvi prakticky každého z nás.
Polychlorované bifenyly jsou organické aromatické látky, které vznikají chlorací bifenylu. Skupina PCB zahrnuje řadu příbuzných látek. Jejich výskyt lze očekávat zejména při zásazích v prostoru transformátorových stanic, včetně odstavených nebo opuštěných zařízení, ve kterých jsou PCB použity jako dielektrická náplň.
Skrytou hrozbou jsou nově objevující se polutanty. My se navíc bojíme látek, které jsou toxické okamžitě a zabíjí nás po požití. Problematiku dlouhodobé toxické kontaminace lidstvo bagatelizuje,
poznamenal ve svém vystoupení prof. Cajthaml.
Ve světě se komerčně využívá asi 100 tisíc chemických látek, ročně lidé vyprodukují asi 400 milionů tun. Regulace bohužel nepomáhají – z dlouhodobého pohledu se velmi často stává, že nová látka, která nahradila zakázanou, se rovněž časem projeví jako toxická. Pojem „věčné chemikálie“ je zásadní – jedná se o látky, které se prakticky nikdy samy nerozloží.
Hasiči se s nebezpečnými látkami setkávají velmi často – jak s pěnou, tak s osobními ochrannými prostředky, které jsou z výroby ošetřeny nebezpečnými látkami například pro nepromokavost,
řekla v Senátu Nina Pálešová z centra RECETOX, Masarykovy univerzity Brno.
Hasiči – bez ohledu na to, zda byli nováčci či déle sloužící – měli v krvi vyšší množství PFAS. Analýzou prošlo celkem 164 osob – 58 jich bylo hasičů-nováčků, 52 hasičů s délkou kariéry necelých 5 let a 54 osob bylo hasičinou nepolíbeno.
Expozice PFAS je asociována s efekty na jaterní a lipidické zdraví, ať už jde o bilirubin nebo cholesterol.
Na semináři jsme diskutovali s předními českými odborníky na tuto problematiku z akademické sféry, zástupci ministerstev či Hasičského záchranného sboru – se svým příspěvkem k regulaci a zákazu PFAS v hasicích pěnidlech vystoupil i genmjr. Petr Ošlejšek.
U každého zásahu vyhodnocujeme riziko, zda karcinogeny nechat „odejít“ jako zplodiny hoření, nebo je nechat odejít jinou cestou. Většinou využíváme pěnidla bez PFAS, méně často – a především v průmyslu – bývají nasazena pěnidla AFFF a AFFF/AR, ve kterých PFAS jsou,
popsal postupy náměstek Ošlejšek.
Jednotky HZS ČR v roce 2024 použily u 17 181 požárů pěnidlo celkem 724 ×, což představuje 4,2 % případů. Průměrná roční spotřeba činila v letech 2014 až 2023 56 tun, ve všech případech šlo o bezfluorová pěnidla. Ve skladech u HZS ČR tvoří pěnidla s PFAS pouze 6,5 % všech zásob.
My se analýze věnujeme v laboratořích, jsme schopni analyzovat 26 chemických sloučenin a vyhodnotit jejich přítomnost. Nebezpečné látky se snažíme redukovat i pro ochranu samotných zasahujících hasičů. Úskalím přechodu na nová pěnidla může být technologický aspekt – bezfluorová pěnidla mají jiné vlastnosti, samozřejmě se na obměnu musíme dívat i ekonomicky. Přechod na bezfluorová pěnidla nové generace plánujeme dokončit v dubnu 2026,
řekl při své prezentaci genmjr. Ošlejšek.
Hasební pěna byla zmíněna prakticky ve všech probíraných tématech a jako znečišťovatel stála velmi vysoko na pomyslném žebříčku věčných chemikálií – podle profesora Cajthamla se jedná až o 30 % všech látek, ovšem s koncentrací na lokální místa, výcvikové prostory a podobně. U nich dává sanace skutečně smysl.
Na otázku ohledně poměru vyrobené a použité pěny ovšem nebyli přednášející schopni adekvátně reagovat, takový výzkum není k dispozici – vzhledem k oblastem s výskytem věčných chemikálií se nám hasební pěny i ve vztahu k četnosti jejich používání nezdají až tak významným problémem, jaký jim přikládaly prezentace.
Běžně používaná pěnidla jsou u nás v Česku bez zmiňovaných nebezpečných látek, hasiči podle nás nejsou tak velkými znečišťovateli. Vnímáme nicméně, že životní prostředí je třeba chránit, ostatně už před mnoha lety jsme odešli od halonů,
doplnil k problematice genmjr. Ošlejšek.
Hasiva s obsahem perfluorooktanové kyseliny PFOA by měla v rámci EU skončit k 1. červenci 2025. Delší dobu se již tyto produkty nepořizují, nicméně přestanou se přímo využívat.
Náklady na dekontaminaci znečištění PFAS v Evropě jsou odhadovány na přibližně 1,6 bilionu EUR, další náklady ve výši 52 až 84 miliard EUR tvoří následná zdravotní péče. Náklady na dekontaminaci, zdravotní výdaje apod. jsou odhadovány na 18 734 EUR za kilogram.
