Letištní požární speciály MAZ Uragan

Obrovské vojenské podvozky Maz 543/7310 SSSR (Rusko,Ukrajina) v hasičských službách. Vznik letištních hasících speciálů v Sovětském Svazu se datuje na začátek 50.let minulého století.

Jeden z prvních letištních hasičských vozů byl AA-30–56A postavený na podvozku Zil-157 v roce 1950. Tento typ se po 10 letech služby stal zastaralým a tak již v roce 1960 nemohl držet krok s požadavky na požární bezpečnost letišť.

Na nový typ se však čekalo dlouho. V roce 1969 nové nákladní auto vyrobené na podvozku Zil-131 bylo představené jako hasící letištní speciál-model AA-40–139. Oproti civilní hasící verzi AC-40–137 byl vybaven pěnovou střešní lafetou a čelní pěnotvornou proudnicí GPS-200 v počtu 3 ks.

Několik vozů AA-40–139 bylo vybaveno i jako technické s velkým rozbrušovacím agregátem. Vůz měl objem nádrže vody 2.400 litrů a 150 litrů pěny. Počet posádky byl různý-od 3 až do 7 osob.

AA-40–139 byl na svojí dobu poměrně rychlým vozem a mohl se dostat k zásahu v jakékoliv části letiště v relativně krátké době.

Na začátku 70 let minulého století byl v SSSR představen nový typ požárního speciálu pro letiště na obrovském vojenském podvozku Maz 543 8×8, který vycházel z původního těžkého vyprošťovacího vozu. Dostal označení AA-60.

Jeho hmotnost byla více jak 40 tun. AA-60 měl velkoprůtokovou lafetovou proudnici na vodu/pěnu, ta byla umístěna mezi kabinami obsluhy. Objem nádrží byl 12.000 litrů vody a 900 litrů pěny. Dále měl vůz ve výbavě čtyři pěnotvorné agregáty GPS 600 na tvorbu pěnového koberce umístěné v přední části a dva GPS 200 v zadní části.

Výkon dieselového motoru vozu Maz 543, typu D-12 A je 525 koní, maximální rychlost tohoto kolosu je 60 km/h. Jmenovitý výkon čerpadla PN 60/B je 2500/3600 l/min.

Typ AA-60 je možné použít za rozsahu teplot od –35 do +35°C. Tento model vozu prošel v 80 a 90 letech různou obměnou nástavby,m odel AA-60(7310)-220 byl uzpůsoben na hašení práškem, další model APS 70(7313) byl vybaven požární plošinou,určenou k evakuaci a na hašení.

TTD podvozků

Maz AA-60(Maz 543)160

Výrobce Pozhmashina, Prilukskij závod.Toto je první model velkého základního letištního požárního automobilu, pochází z roku 1973. Vůz má objem nádrží 12000 l vody a nádrž pěnidla 900l.

Jako pohon čerpadla PN-60(2500 l/min)byl instalovaný v zadní části vozu motor ZIL-375 –na 92 okt. benzin.

Jako další hasící prostředek byl instalován práškový hasící systém OP-100 a dále dvě sady chlorbometanového hasícího zařízení.

Vůz měl ve výbavě zvláštní velkou benzinovou dvoudiskovou rozbrušovací pilu PDS 400 na vyprošťovací práce při leteckých nehodách – otvírání trupu letadla i zaklíněných dve­ří.

Bohužel bylo toto zařízení rychle vyřazeno z činnosti. Pro neustále pohotovosti v zimních podmínkách, včetně pohotovostí u prahu VPD, byl automobil vybaven zařízením na ohřev s pohonem z elektrogenerátoru pro nádrž s vodou i pro nádrž z pěnou a pro čerpadlo. Ohřev se mohl provádět i za pomoci vlastního motoru.

Výkon čerpadla je 2500 l/min a vodní dělo s průtokem od 2400 l/min může být ovládáno ručně,nebo dálkově z kabiny řidiče.

AA-60(Maz 7310)160.01

Vyroben závodem Pozhmashina v roce 1978. Na pohon čerpadla PN-60 B(3600 l/min) byl také instalovaný v zadní části vozu motor ZIL-375 –na 92 okt. benzin.

Objem vodní nádrže je 12000 l. U tohoto typu je jedna zvláštnost: auta vyrobená na začátku 80 let pracují bezchybně doposud, auta vyrobená koncem 80 let už neslouží… Všechno je to o kvalitě posledních sovětských automobilů.

APS-70(Maz 7310)197/220.01

Výrobce Pozhmashina. Tento model na bázi typu 160.01 byl vyroben na začátku 80. let minulého století. Automobil byl zpracován na bázi starších typů, odlišuje se od nich záchrannou plošinou. Ta je chráněna proti ohni protipožární clonou.

Výroba a vývoj APS 70 se prováděla v závodě Priluk a v závodě na požární plošiny Toržka. Tyto záchranné požární vozy jsou vybaveny velmi unikátním řezacím systémem pro umožnění vytvoření otvoru v trupu letadla jak pro záchranné,tak i pro hasící práce.

Většinou se však tento typ APS-70 pouze ukazoval a stále ještě ukazuje na různých slavnostech a výstavách. Do sériové výroby se nedostal pro vysoké pořizovací i provozní náklady.

AA-60(Maz 7310)-220

Kombinovaný požární letištní speciál vyrobený v roce 1981 závodem Pozhmashina Priluky.

V konstrukcí automobilu byl před nádrž s vodou umístěn zásobník pro 2,2 t hasícího prášku, tím se také patřičně zmenšila vodní nádrž na 2500 l. Nádrž pěnidla se nezměnila – 900l.

Nad vodní lafetou je dobře viditelný práškový monitor. Pro lepší ovladatelnost byla vytvořena pracovní plošina mezi oběma kabinami. Sériově se tento typ vyrábí od roku 1982.

AA-60(Maz 7313)-220

Byl také vyráběný závodem Pozhmashina, Ukrajina od poloviny 90 let minulého století.

Modernizací tohoto typu vznikla další modifikace speciálu. Tentokrát byl na nástavbu instalován dvojitý 6 m vysoký hasící stožár, který se zvedal hydraulicky ze střechy nástavby nad kabinu.

Nádrž vody má objem 9500 l. Typové označení se nezměnilo,jen byl dán inovovaný podvozek Maz.

Přidáním hasícího stožáru se z vozu stal univerzální požární automobil nejen pro letiště, ale třeba i pro ropné rafinérie, plynové vrty a další průmyslové objekty.

Podvozky automobilů Maz jsou obdobné koncepce jako americký Oshkosh, či německý Man pro armádu. Vozy Maz 543/7310 známe i z působení v ČSLA, kde sloužily jako nosiče raket.

Podařilo se mi ještě zjistit,že krom hasičských cisteren se na tyto vozy montovala i požární výšková technika. Bohužel bližší informace jsem o ní nenašel. Dle fotografie lze jen s náhledem usuzovat,že se jedná o AVP velmi podobnou výrobkům Bronto.

AA-60(Maz 543)160

Podvozek : Maz 543
Pohon : 8×8
Motor : D12A-525A
Objem : 38.880 ccm
Výkon : 525 koní
Délka : 14.285 mm
Šířka : 3.160 mm
Výška : 3.285 mm
Celková hmotnost : 43.200 kg
Max.rychlost : 60 km/h
Zásoba PHM : 260 l
Jízdní dosah : 350 km
Pneumatiky : 1500×600–635
Osádka : 2+2
Voda : 12.000 l
Pěnidlo : 900 l
Čerpadlo : PN 60
Výkon : 2500 l/min
Sací výška : 7m
Lafeta : od 2400 l/min