Jak se vybírá technika ?

Ve středu 26.ledna nás pozvali naši bezprostřední sousedé (město rozděluje pouze státní hranice) na předváděčku firmy Eurofire, kteří přivezli dvě vozidla na ukázku a také na to, aby si hasiči vybrali typ a vybavení.

V letošním roce totiž po mnoha letech na ně vyšla řada pro obměnu techniky, dosud vlastnili pouze dvě vozidla IFA AS 16 (jednu cisternu a jedno dopravní), dále VW Transportér Syncro RTP a MB Unimog – hadicový terénní vůz. Tady je možná také prostor k vysvětlení několika podrobností. Vozidlo MB Unimog – hadicový technický vůz v majetku Katastrophen Schutzu (tedy u nás obdoby CO) a je do obce dislokováno a dáno k užívání. Zároveň s ním i určitá část jednotky jsou příslušníci této organizace, kteří si touto formou řeší (dnes už možná minulost) náhradní vojenskou službu. Toto vozidlo může obec získat po pěti letech do majetku za zůstatkovou cenu převodem, nebo bude nahrazeno obměnou jiným vozidlem. Rozmístění těchto vozidel je po SRN dle jakéhosi plánu pokrytí. Krom toho je ve velkých městech (nad 50 000 obyvatel) další organizace a to tzv. modří hasiči, což jsou dobrovolné jednotky THW (technische hilfs werk – technická pomoc), které mají stejnou organizaci jako dobrovolní hasiči, jen disponují jiným vybavením – jeřáby, vaky, řezacími soupravami, hydraulickými zařízeními a dalším technickým zařízením sloužícím při větších nehodách, závalech, havárijích a přírodních katastrofách (připravuji samostatný článek). Ještě malá poznámka k získání vozidla. V Německu platí model dotační politiky – u nemovitostí (zbrojnice) hradí stát 2/3 nákladů na stavbu či přestavbu a 1/3 dodává obec, u movitého zařízení (vozidla) je systém obrácený 1/3 hradí stát a 2/3 obec. Nezjistil jsem však zda i tady platí nějaká maximální výše dotace jako u nás (2 mil.)

Obě předváděná vozidla jsou Iveco Magirus Tector 4 × 4. První vozidlo je v „chudším“ a také levnějším provedení, nemá vlastní nádrž na pěnu, pouze přiměšovač a pěnu v kanystrech. Objem cisterny je 2000 litrů. Čerpadlo má regulovatelný výkon od cca 1600 l/min. do 3500 l/min, pro dobrovolné jednotky s max. výkonem 2000 l/min. Dalším překvapením je, že v SRN (min. stát Sasko) nemohou dobrovolné jednotky používat vysokotlak?! a proto jsou obě vozidla vybavené pouze navijákem a 50 metry hadic D s půlspojkou C a proudnicí. Vozidlo je ale na druhou stranu vybaveno pulzní hasicí puškou IFEX. Ke standardní výbavě patří kalové čerpadlo, přetlakový ventilátor, ruční hasicí přístroje, sekery, dýchací přístroje, hadice v harmonikovém a kotoučovém uložení i nezbytný hadicový naviják, rozdělovače, přetlakový ventil, dostatečný počet turboproudnic a pěnových proudnic a také elektrický průmyslový vysavač na sorbenty a havárie. Běžnou výbavou jsou také řetězové pily a bedna na odchyt včelích rojů! Velmi šikovné jsou malé ploché ejektory na hadice B a držáky na zásobní lahve k dýchací technice. Ovládání radiostanice z prostoru obsluhy je již samozřejmostí. Skříně jsou uvnitř osvětlené zářivkovými tělesy. Na střeše jsou žebříky, přejezdové můstky, trhací háky a podobné rozměrnější předměty.

Druhé vozidlo je také Iveco Magirus Tector 4 × 4, ale v daleko bohatší výbavě. Objem nádrže na vodu je 2000 litrů, ale má také vestavěnou nádrž na pěnu a vestavěný mosazný přiměšovač. Čerpadlo má regulovatelný výkon od cca 1600 l/min. do 3500 l/min, pro dobrovolné jednotky s max. výkonem 2000 l/min. I toto vozidlo je vybavené navijákem a 50 metry hadic D s půlspojkou C a proudnicí. Mezi nejdůležitější výbavu patří hydraulické rozpínací zařízení s navijáky tlakových hadic. Po odklopení stěny nad rozpínákem najdeme více než deset kovových skříněk a krabic s různou výbavou. I umístění dýchací techniky je lahůdkou, vyklápěcí výsuvný otočný stojan je velmi snadno obsluhovatelný. I zde je samozřejmě dostatečná hadicová i technická výbava. Mezi klady patří dostatek proudnic turbojet, průmyslový vysavač, džberovky, přetlakový ventilátor, hydrantový nástavec a silná elektrocentrála s dostatečným množstvím kabelů. K největším „vychytávkám“ určitě patří výsuvný otočný elektrostožár 2 × 500 W s dálkovým ovládáním a majákem umístěným na vrcholu tohoto stožáru. Ten je možné vysunout i bez potřeby světla, tak aby na velkou vzdálenost upozornil na polohu zasahujících jednotek. Dále také zelené světlo v prostoru pro posádku, které neoslňuje řidiče ale zároveň umožňuje dostatek světla na oblékání za jízdy, jednotlačítkové vodovzdorné ovládání vysílačky od čerpadla anebo výsuvný průtokový ohřívač vody pro mytí. Zajímavostí jsou i boční venkovní světla, která mají kombinaci zářivek se žárovkami tak, že při venkovní teplotě pod bodem mrazu se nejdříve rozsvítí žárovky a teprve po dosažení potřebné teploty v krytu se nastartují zářivky. Vnitřní prostory jsou osvětlené běžnými zářivkami. Z venkovních zařízení zaujmou držáky hadicových navijáků, umístění zakládacích klínů hned za kabinou řidiče ale zejména jednoduché a lehké ovládání sklápěcího střešního nosiče s žebříky a nosítky, bezpečné šikmé umístění zadního žebříku, sváděcí oranžová alej a dostatek výklopných nástupních schodů.

Pro obě vozidla je příznačná preciznost provedení, dostatek zvýrazňovacích reflexních prvků a také bohatá výbava výrazných modrých světel v rotačním a stroboskopickém provedení.

Důležitá je také cena vozidla – která se pohybuje mezi 270 – 310 tisíci Euro včetně výbavy, což je značně více, než srovnatelná vozidla nabízená u nás.

Jiří Sucharda, velitel JSDH Varnsdorf
http://hasici.varnsdorf.cz